Předplatné časopisu
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz, info.in.cz

Diskuse - Do redakce

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k posílání připomínek, nápadů, reakcí a dotazů týkajících se časopisu, redakce nebo vydavatelství. Pro otázky jiného typu je určena samostatná rubrika Poradna.

Vložit nový příspěvek nebo dotaz - do redakce

Strana: 1  <<  4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14  >>  563
katka veselková (1.3.2014 10:40)
díky váš časopis je supr moc mi v životě pomáháte tím časopisem, pán vám žehnej.
© redakce (03.03.2014 07:15)
Děkujeme, Katko! Vážíme si Tvé pochvaly. Ať se Ti daří. P.
Paty (28.2.2014 23:12)
Ahoj, moc díky za odpověď. Mám ještě jeden dotaz. Pár příspěvků nazpět je napsáno, že žena, která šla na potrat je v exkomunikaci. Moc nechápu, proč to tak je. Můžete mi to, prosím, nějak vysvětlit? Potrat je přece vražda, a když člověk zabije někoho dospělého, tak v exkomunikaci není, ne? Moc to nechápu, je to hřích proti stejnému přikázání, ale důsledky jsou hodně rozdílné. Není exkomunikace trošku tvrdý trest?
© P. Jan Balík (04.03.2014 07:13)
Exkomunikace je církevní trest, kterým církevní společenství upozorňuje viníka, že to, co udělal, je velice zlé. Když žena jde na potrat, pak udělá těžký hřích. Také lékař, který ho provede, udělá těžký hřích. Pokud jsou žena a lékař katolíci, pak právě proto, že jde o tak závažný čin (usmrcení nevinného dítěte, které se ani nemůže bránit; usmrcení v těle matky, tedy tam, kde díte má mít absolutní bezpečí), jsou exkomunikováni. Jistěže jim Bůh je ochotný odpustit, ale musí se také smířit se společenstvím církve, vždyť udělali něco, co poskvrňuje celou církev. Jakmile tedy taková žena jde ke zpovědi, většinou léta po potratu, je z ní nejprve odňata exkomunikace, pak dostane rozhřešení.
Eärendilka (28.2.2014 19:35)
Díky za pěkný plakát s Niallíkem♥ :)
© redakce (03.03.2014 07:08)
Ahoj Eärendilko, my zase děkujeme za milou reakci! ;-) Jsme rádi, že plakát potěšil. Měj krásný den! P.
SuperZvědavec (28.2.2014 19:25)
Ahoj do redakce, měla bych dotaz. Setkala jsem se s argumentem, že by se měla holka s klukem spolu vyspat ještě před svatbou - prostě si to vyzkoušet, zda-li jim to bude po sexuální stránce spolu vyhovovat. Já sem spíš pro " až po svatbě", nicméně poslední dobou mě to fakt vrtá hlavou - a není to příliš velké riziko, vůbec si toto nevyzkoušet? Nemůže pak dojít k obrovskému rozhořčení? Jsou určitě důležitější věci v manželství než "super sex", nicméně asi nejde problémy v této oblasti jen tak přecházet, a to ani u křesťanů, dělat, že "vždyť jde jen o styk", a neřešit to - aby si pak někdo z partnerů nakonec nenašel milence, či nebyl z toho nešťastný. Zajímá mě váš názor. Ahoj.
© P. Jan Balík (04.03.2014 07:09)
Milá tazatelko, Vyzkoušet si sex? Jde vše vyzkoušet? Nejde! Jde vyzkoušet nanečisto porod dítěte? Nejde! Jde si vyzkoušet státnice? Nejde! Život se žije jako originál a premiéra. A jak je to se sexem? Každý snoubenec dobře ví, zda mu v této oblasti normálně fungují sexuální orgány. Když se dva lidé vezmou, musí se společné tělesné lásce naučit. Sex je řeč těla. A každé řeči se učíme. Proto i sex se učí. A kdo se učí, ten se jistě naučí. Případné obtíže, které se mohou při učení vyskytnout, jistě pomohou překonat zkušení manželé. Učit se s jedním, pak s druhým a... nakonec s opravdovým manželem, manželkou? Nevede právě takové zkoušení k nevěrnostem? A pak, máme sexuální paměť, která může dost komplikovat život. A ještě jedna myšlenka. Sexem říkám druhému: plně se ti dávám; celou svou bytostí; tělem i duší. Jak se může někdo někomu darovat plně, když s ním nesdílí celý život, není ochotný přijmout děti, nesdílí s ním ono důležité Ano při svatbě. Nesdílí s ním celý svůj život. Tělo vlastně říká něco, co neřekla ústa. Sex před svatbou je lží, nepravdou.
Maru (28.2.2014 16:08)
Ahoj redakce :) Právě jsem našla ve schránce březnový IN! Zatím jsem ho jen zběžně prolistovala, ale vypadá úžasně... už se těším, až si ho přečtu :) Taky moc dík za krásný plakát, jen opravdu nevím, kterou stranou si ho nalepit... Jste ten nej časopis! :)
© redakce (03.03.2014 07:17)
Ahoj Maru, díky za Tvá slova, zahřála nás u srdce. Pochvala je pro nás v redakci moc důležitá, motivuje nás k další práci. ;-) A k tomu plakátu. Co tak ho otáčet podle nálady? :) Krásný den! P.
z redakce (28.2.2014 07:20)
Ahoj holky, začínáte soutěžit o laky na nehty, ale opět mnohé z vás neposílají zpáteční adresy. Znovu připomínám, že bez vaší zpáteční poštovní adresy je soutěž pro vás neplatná! Případnou výhru bych totiž neměla kam poslat. Marie
Lucík- directionerka (27.2.2014 15:34)
Ahojky, Moc děkuji , že je v INu plakát Nialla Horana, a chtěla bych se zeptat, jestli byste tam třeba příště nedali Louise Tomlinsona ( taky z 1D) ahoj , Lucka
© redakce (27.02.2014 18:10)
Ahoj Lucíku, jsme rády, že Ti plakát udělal radost :-) Nad dalšími plakáty jsme ještě nepřemýšlely, ale Tvůj tip si každopádně poznačíme ;-) Pěkný zbytek dne! P.
:D (26.2.2014 19:20)
Dobrý den, jak se pozná, že se mi kluk jen líbí a nebo sem do něho zamilovaná? Pořád na Něj myslím a mám strašně zvláštní pocity- někdy divný, někdy krásný. Díky za odp. (15let)
© redakce (27.02.2014 11:38)
Ahoj :D, mezi zamilovaností a tím, že se ti někdo jenom líbí, je tak tenká hranice, že se to většinou ukáže až časem ;-) Ale pokud na něj musíš pořád myslet, řekla bych, že už ta původní "zalíbenost" přerostla v zamilovanost. Je ti 15 let, a v tomto věku je zamilovat se stejně snadné jako vypít čaj, takže to není nic překvapivého. Taková zamilovanost může odeznít stejně rychle jako přišla nebo se tě naopak bude držet až do té doby, než se zamiluješ do někoho jiného. Každá z nás to máme nastavené trochu jinak. Každopádně jsou to krásné pocity a tzv. období platonických lásek je jedním z nejhezčích v životě, tak ho dobře prožívej. Měj se hezky! ;-) P.
Maja (26.2.2014 17:22)
Dobrý den, prosím jak je ze sebe možné strhnout kletbu automatické exkomunikace, když má dotyčný zakázáno přijímat svátosti takže i svátost smíření? Díky moc za odpověď
© P. Jan Balík (27.02.2014 08:00)
Milá Majo, kdo je v exkomunikaci, ten tedy jistě něco vážného provedl. Pokud lituje a změnil svůj život, může požádat biskupa o sejmutí. V každé diecézi je také jeden kanovník, který zpovídá v katedrále, a ten má tuto možnost také. V některých případech a za určitých podmínek může sejmout exkomunikaci i kněz (např. když se zpovídá žena, že byla na potratu a je to již více jak dva roky od potratu). A jak se sejme exkomunikace? Dotyčný jde ke zpovědi a před rozhřešením kněz či biskup tuto exkomunikaci z něj sejme, pak mu dá rozhřešení. Pokud by bylo třeba, aby exkomunikaci sejmul biskup nebo dokonce papež, pak se to dělá písemnou formou. A to každý kněz ví, jak na to.
makča (26.2.2014 08:03)
Ahoj redakce :) Citáty se tu opakují schválně? Chystáte se do Brna na den s Chiarou?
© redakce (26.02.2014 08:21)
Ahoj makčo, máš postřeh ;-) Citáty se občas opakují, protože už "běží" od roku 2010 a je těžké najít na každý den nový. O víkendu bývá vždycky jeden citát na 3 dny. Určitě se ale neobjevují stejné citáty během jednoho, dvou měsíců. Stále se snažíme je doplňovat a aktualizovat. V Brně na dnu s Chiarou se možná objeví jedna z nás ;-) Krásný den :) P.
inačka :)) (25.2.2014 18:31)
Ahoj chtěla jsem se zeptat, v únorovém čísle je u tajenky napsané že odpověd se má posílat do konce ledna, není to chyba? Já osobně sem třeba IN dostala až začátkem února....
© redakce (26.02.2014 07:13)
Ahoj inačko, nejsi první, kdo se na to ptá. Je to chyba, za kterou se omlouváme. Protože se vždycky soutěží do konce měsíce, i tentokrát můžeš odpověď poslat až do 28. 2. Tak hodně štěstí! ;-) P.
Paty (24.2.2014 20:36)
Ahoj, mám dva takové dotazy, které spolu úplně nesouvisí. 1) Co se stane, když se při příjmání zlomí hostie v puse? Předpokládejme, že to není úmyslné. 2) Mám ještě chvilku čas, ale začínám přemýšlet o biřmovací patronce a kdysi jsem někde četla (možná v INu) článek o dívce (nejsem si jistá, jestli je svatá), která se obětovala za nenarozené dítě, které bylo zabito potratem. I kdyby nebyla svatá, ráda bych si zapamatovala aspoň její jméno. Myslím, že se to stalo někdy v první polovině 20. století.
© redakce (26.02.2014 07:18)
Ahoj Paty, na Tvůj první dotaz odpověděl P. Jenda Balík: Když se zlomí v ústech hostie? Nestane se nic. Když kněz přijímá eucharistii velkou, vždy ji láme a to někdy i v puse. Proč se tedy říká, že bychom neměli hostii v puse lámat? Myslím, že to vzniká z toho, že se dětem zdůrazňuje, že hostie - Ježíš - je vzácný pokrm a mělo by se s ním v ústech zacházet uctivě. Proto hostii normálně nekoušeme. Dostala by se do zubů atd. Takže uctivost ano, ale není problém, když se hostie v ústech zlomí. A ke Tvé druhé otázce: Nejsme si jisté, ale je možné, že máš na mysli svatou Giannu (Janu) Molla, o které si můžeš více přečíst tady: http://catholica.cz/?id=1489 . U nás v České republice se za nenarozené děti obětovala Anička Zelíková, ale ta zatím nebyla prohlášena za svatou ani blahoslavenou. Ale její životopis určitě stojí za přečtení: http://www.anickazelikova.cz/zivotopis.html . Jinak nás v redakci žádná podobná světice nenapadá. Měj se moc hezky! P.
eMko (24.2.2014 18:02)
ahojte :) chtěla jsem vám jen povědět něco o tom, co jste tady řešili s "Markétou". Já osobně mám Hunger games moc ráda, ale to samozřejmě neznamená, že na tom musí být všichni stejně :). Zaprvé je to se mnou tak, že jsem nečetla knihu a film jsem viděla pouze první díl (- takže nevím jestli si nebudu proti dalším dílům třeba protiřečit). Mě se ale film líbí ne proto, že je v něm důraz na násilí, ale právě proto, že hlavními hrdiny jsou mladí lidé, kteří jsou k násilí nedobrovolně přinuceni a musí se s tím nějak poprat... Jak třeba Peeta Melark říká Katniss: "Kéž bych jim ukázal, že jim nepatřím... že mě nevlastní". Myslím, že pointa je právě to, že i "malí" lidé se můžou postavit veliké nespravedlnosti, špatnosti a násilí. Samozřejmě se vám film líbit nemusí, to vám neberu, každému se líbí něco jiného, jen jsem chtěla vyjádřit svůj názor :) (p.s. když mi kamarádka poprvé říkala, o čem film je, myslela jsem si - co je to za horor??? a potom jsem byla velice mile překvapena :) ). Díky minimálně za přečtení a popřemýšlení :)
© redakce (25.02.2014 07:33)
Ahoj eMko,moc děkujeme za zajímavý názor, který stojí za zamyšlení. Když jsme se poprvé setkali s filmem Hunger games, řešili jsme, zda ho zařadíme do časopisu, s jednou naší redaktorkou, která má velký přehled pokud jde o filmy, a i tento film viděla. A ona tehdy řekla, že by ho holkám právě kvůli těm scénám plným násilí nedoporučila. Každopádně tohle je zajímavá nová informace a určitě se nad tím zamyslíme i z jiného úhlu. Ještě jednou děkujeme za postřeh a přejeme krásný den! ;-) P.
Terka (23.2.2014 16:24)
Dobrý den, nevíte prosím kdy a kde bude další celostátní setkání mládeže? :)
© P. Jan Balík (24.02.2014 13:03)
Výtečný dotaz. Tak prvně je dobré plánovat účast na Světovém dnu mládeže v Krakově, který se koná koncem července 2016. A celostátní setkání mládeže je plánováno zřejmě o rok později na srpen 2017.
Ta utrápená (22.2.2014 13:40)
AHOJ IN!!!!!!! SPĚCHÁÁÁ!!!!!Dnes jsem to dostala a strašně se to bojim říct mamce. nevim jak. stzdim se. teď je v praci a večer přijdev 18h. Bojim se že to řekne ostatním....
© redakce (24.02.2014 12:51)
Ahoj, asi už je pozdě, ale přes víkend v redakci nejsme, proto se k tvému vzkazu dostávám až teď. Nejspíš jste si to už s mamkou vysvětlily, tak jenom několik slov: Menstruace není nic, za co by ses musela před mamkou ani kýmkoli jiným stydět. Je to běžný proces, znak toho, že dospíváš. Zažily to miliony žen před Tebou včetně Tvé mamky. Nejspíš i ona sama se cítila trapně, když to měla své mamince říct, protože to pro ni byla nová situace. A proto Tvé pocity chápe (pochopila). Tak ještě jednou i pro příště: Nemáš se vůbec za co stydět, možná se nějakou dobu budeš cítit nepříjemně, když se dostaví menstruace, ale časem si zvykneš a přijmeš ji jako běžnou součást života (a jednou ji i možná oceníš jako velký dar). Ať se Ti daří! P.
Arwen (22.2.2014 01:03)
Milá redakce, předně vám chci strašně moc poděkovat, že přinášíte do tohoto světa něco úžasného a ukazujete mladým holkám, že se dá žít šťastně a přitom čistě. Vy jste mi taky pomohli upevnit můj názor, že sex patří až do manželství. Přijde mi, že většina holek to stejně tak nějak ví, že je to tak správné, ale nechá se přemluvit svým přítelem. Aspoň u některých mých kamarádek to tak bylo. A to je taky důvod, proč vám píšu. Od malička jsem věřila, že ženy jsou s muži rovnocenné a vždycky by měly jít za svými sny a cíli a nikdy nedělat to, co samy nechtějí a nenechat si od nikoho poroučet. Proto mě strašně trápí, když například týraná žena neodejde od svého manžela, prostě to nedokážu pochopit. Vždycky jsem měla takový ochranitelský syndrom, co se týče slabších jedinců, jako jsou ženy, děti a zvířata. A proto když třeba slyším v zprávách, že nějaká žena v Indii byla znásilněna a zabita, nemůžu spát, mám pocity vzteku a smutku, na nic se nemůžu soustředit. Přijdu si strašně bezmocná, že nemůžu pomoct ostatním lidem. Radši už se nedívám ani na zprávy, protože já se prostě nemůžu vyrovnat s jakoukoli nespravedlností. A tak se ptám, jak se těchto pocitů mám zbavit? Tohle se mi stávalo už když jsem byla dítě, ale pak to nějak přešlo, protože jsem si často říkala, že nesmím myslet na věci, které stejně nemůžu změnit. Jenže teď si říkám, že se takhle sama vědomě oslepuju a žiju v umělém štěstí, když jsou všude ve světě umírající a trpící lidé. Nevím, jak to vyjádřit, ale na jednu stranu bych chtěla na všechno zapomenout a být znovu šťastná, na druhou si ale říkám, že nesmím zavírat oči před takovými věcmi. K čemuž směřuje moje další otázka: Neznáte nějakou organizaci, třeba křesťanskou nebo i jinou, která pomáhá ženám? Jak se zapojit? Hledala jsem už něco na internetu, ale moc jsem toho nenašla. Chtěla bych pomoct všem těm ženám v rozvojových zemích, se kterými se zachází jako s věcmi, možná ještě hůř, ale taky bych chtěla, aby i evropské ženy byly více emancipovanější, měly rády samy sebe a nenechaly nikoho, aby jim ubližoval. A třetí věc není dotaz ale prosba :) Prosím vás, abyste nikdy nepřestali ve svém časopise holkám připomínat, jak jsou úžasné a výjimečné a že k tomu nepotřebují žádného kluka, protože jsou skvělé samy o sobě a že můžou dosáhnout čehokoli budou chtít. Děkuju vám za vše :)
© P. Jan Balík (26.02.2014 07:23)
Milá Arwen, děkujeme, že náš časopis vnímáš jako přínos. Díky. Povzbuzuje nás to. A nyní k tvé otázce. Utrpení ve světě je. Písmo nám říká, že bolest a utrpení jsou následky hříchu. Co tedy dělat? Nenechat se fascinovat zlem. Na jednu stranu je ve světě moc nespravedlnosti. Ale o tom dobrém, kterého je vždy více, se v médiích nehovoří. Už jsi slyšela v televizi zprávu, že se sousedka smířila se sousedkou, že si odpustily? Ne! Ale jakmile se kdekoliv stane něco špatného, hned se to vypráví po celém světě. Tím nechci banalizovat problémy. Ale je důležité nenechat se fascinovat zlem. Co tedy dělat? Pomodlit se. Jakmile slyším o neštěstí druhého, je dobré ihned v duši říci: Bože, žehnej jim. Bože, pomoz jim. A je to. Modlitba je skvělý dobrý skutek, má moc a pomáhá. Ty sama zlo ve světě nezměníš, ale máš moc vyprovokovat svou krátkou modlitbou Boží pomoc, Boží milosrdenství. A ještě k té organizaci. Abych řekl poctivě, moc různým organizacím nevěřím. Ale máme třeba Papežská misijní díla http://www.misijnidila.cz/. Tam je možné pomáhat konkrétním lidem. Nebo Charita má adopci na dálku - to je možnost, jak nějaké děvče podporovat, aby dostala vzdělání. http://praha.charita.cz/zahranici/adopce-na-dalku/ Takže pomáhat lze. Nevím, kolik ti je let, ale pokud máš chuť, moc doporučuji přečíst si: Mulieris dignitatem. Je to list papeže Jana Pavla II. o důstojnosti a povolání ženy. Je to trochu náročnější četba, ale super. http://www.farnoststrasnice.cz/doky/e-knihovna/m
ulieris-dignitatem.pdf
Žehná P. Jenda
Markéta (21.2.2014 23:14)
Před nějakou dobou jsem si založila knižní blog. Budu moc ráda, když nakouknete a pak mi napíšete, jak se Vám líbí. Jak vizuálně, tak i obsahově. Moc děkuji. marky-knihy.blogspot.cz P.S.: Teď jsem is ještě všimla Vaší odpovědí o Hunger games. Ten film i knihy miluju, doslova ;-) ale nikdy jsem si vlastně neuvědomila to s tím násilím. Myslíte si, že je pro ně, jako pro katoličku ten film a knihy špatné? Děkuji
© redakce (24.02.2014 16:32)
Ahoj Markéto, tvůj blog se nám moc líbí, určitě to může být i inspirace pro další čtenářky. ;-) Je skvělé vědět, že je pořád spousta lidí, které baví číst, protože ani sebelepší film nenahradí prožitek z hezké knížky. Pokud jde o Hunger games, zeptali jsme se otce Jendy Balíka, který odpověděl: Milá Markéto, umění rozvíjí člověka, protože odráží krásu Boha. Jakmile se v literatuře, hudbě, filmu, malířství propagují negativní lidské vášně a oslavuje se násilí, nevázaný sex, sobectví, rozvody, konzumní životní styl, jedná se o upadlé umění. V čem je nebezpečné? V tom, že nám do podvědomí zasouvá vzorce jednání, které jsou špatné. Oslabuje v nás rozhodnutí jednat dobře. Jednou na setkání mládeže řekl herec Lukavský, aby se mladí nedívali na televizi, že se tam naučí řešit všechny problémy špatně (např. rozvodem). Co Ti tedy konkrétně poradit? Zamysli se: Kolik času věnuješ tomu upadlému umění a kolik času četbě kvalitní literatury, sledování kvalitních filmů? Je to alespoň půl na půl? Kolik času věnuješ četbě beletrie a kolik času Písmu a kvalitní četbě náboženské? Je to aspoň půl na půl?
bublinka (21.2.2014 09:14)
Dobrý den, mám na vás takový dotaz. Chodím s přítelem už přes 5 let. A řekla bych, že jsem docela normální pár:-D občas se pohádáme ale nic extra. Asi jako každý jiný pár. Problém je v tom, že jeho matka mě nesnáší. Opravdu nevím co jí vadí přítele mám opravdu ráda, ale ona by ho asi měla nejraději pro sebe. Je pravda, že u nich moc dobře nefunguje domácnost Jako manžel a manželka. A proto si myslím, že si chce svého syna udržet co nejvíce doma. Aby nebyla pak v pozdějším věku sama. Pořád na mě něco má. Pořád přítelovi naznačuje, že by se měl semnou rozejít atd.... A já ni prostě strašně žárlím. Vůbec nerespektuje soukromi a dokonce mě ani nedala vědět, že přítel je v nemocnici! a to má moje číslo! Chápu, že byla ve stresu atd... Ale já o něm celé 3 dny nic nevěděla a mám taky jen jedny nervy. Taky mu pořád vyvolává když je semnou a to se nevidíme tak často. Zkoušela jsem to sní řešit, ale opravdu to nejde. A taky jsem to říkala přítelovi, ale on se pořád tomu nějak vyhybá. Stále mu aasi příjde, že je vše v pohodě, ale já se nechci celý život přetahovat sní o něho. Přemýším, že se sním rozejdu, ale mám ho ráda opravdu strašně moc a dokážeme se domluvit na dost podstatných věcech co se týká budoucnosti. Co mám tedy dělat? Myslíte, že dělám něco špatně?
© redakce (24.02.2014 14:15)
Ahoj bublinko, děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Píšeš, že mamka tvého kluka tě nesnáší a ty na ni žárlíš. V tom je možná jádro celého problému - ona žárlí na tebe a ty na ni. Ona cítí ohrožení své role jako matky, ty zase ohrožení vašeho vztahu. Protože si ale příbuzné nevybíráme, a ty bys se svým klukem, ráda zůstala, budeš se muset se svou budoucí tchyní snažit vycházet. Něco změnit by se mohlo poté, co se vezmete a odstěhujete (je lepší alespoň v prvních letech po svatbě bydlet dál od rodičů, abyste dokázali začínat jako nová rodina). Jeho mamku nezměníš tím, že vůči ní budeš cítit zášť a žárlivost. Pokud něco druhého člověka mění, pak je to láska. Možná už jsi (třeba zrovna ve včerejším evangeliu ;-)) slyšela o tom, že máme milovat i své nepřátele. To opravdu není jednoduché. A bez Boží pomoci nemožné. Začni se proto za vztah mezi vámi - dvěma soupeřícími ženami - modlit. A snaž se k ní chovat tak, jak bys chtěla, aby se ona chovala k tobě. Buď trpělivá. Nezapomínej, že k lásce patří kříž a oběť. A žádný zápas nejde vyhrát bez boje. I když možná nebudeš ze začátku vnímat v jejím chování žádnou změnu, vytrvej. Nikdy nevíš, co se odehrává uvnitř. Ale jedno platí: láska plodí lásku, nenávist plodí nenávist, žárlivost plodí žárlivost,... A ještě jedno: Neznamená to, že si máš nechat "skákat po hlavě". Ale když se tě něco dotkne, mluv o tom otevřeně s ní (např. Vím, že to máte těžké, ale dotklo se mně, že jste řekla... apod.). Komunikace je důležitá v jakémkoli vztahu. A kdoví? Třeba je to právě nedostatek vzájemné důvěry a upřímnosti, co vás od sebe vzdaluje. Držíme palce a myslíme na vás na obě, ať se vám podaří na vztahu mezi vámi pracovat. P.
Markét (19.2.2014 21:04)
Ahoj In, nevím, jestli tady už někdo takový požadavek měl, ale nechtěli byste dát do Inu článek o Hunger games...je to hrozně super kniha a skvělej film...docela dost se teď o tom ví. A já to zbožňuju, snad vám to nevadí, že vám to píši. :-) Jste skvělí!!! :-D
© redakce (20.02.2014 07:23)
Ahoj Markét, děkujeme za pochvalu! ;-) Podobný požadavek už jsme jednou měli, ale nechtěli jsme psát o filmu, kde je otevřeně propagováno násilí. Přece jenom máme i mladší čtenářky. Zvážíme to ještě jednou a uvidíme, zda se nám článek podaří nějak zařadit. Měj se moc krásně! ;-) P.
Neža (19.2.2014 20:48)
Díky že jste! Mám děsně moc ráda váš časopis jste prostě nej:) teď jsem zrovna hrozně šťastná protože Pán vyslyšel moje prosby(i Panna Maria) a tak jim děkuju i prostřednictví tohoto! Buďtě dál tak super :D
© redakce (20.02.2014 07:20)
Ahoj Nežo, radujeme se s Tebou a ze srdce děkujeme za pochvaly! :) Hned máme hezčí den! A Tobě přejeme, ať jsi nadále šťastná. ;-) P.
Strana: 1  <<  4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14  >>  563
 
 

Nejčtenější
co zaujalo i jiné...

(za poslední 2 měsíce)
 

Vydavatelství IN s.r.o.
Horní náměstí 12, 466 01 Jablonec nad Nisou

objednávky:
tel.: 480 023 408-9, 775 598 604
mail: objednavky@in.cz

redakce:
Purkyňova 5, 772 00 Olomouc

tel.: 775 598 603
mail: redakce@in.cz