Původní příspěvek:
Ahoj holky! Taky vám někdy přijde, že tak nějak nežijete naplno? Mám svůj život ráda a někdy jsem doopravdy šťastná, ale někdy si říkám, že kdybych třeba (nedej Bože) teď umřela, nelitovala bych toho, že jsem si život víc neužívala? Jde o to, že já se bojím nových věcí, neumím skočit po příležitostech jako ostatní. Nešla jsem třeba pracovat do USA, i když jsem měla příležitost a někteří mí kamarádi jedou pracovat do zahraničí klidně sami. Mám nějak obavy ze všeho neznámého a to mě drží strašně zpátky. Jak vy se s tím vyrovnáváte? Myslíte, že existuje prostě typ lidí - dobrodruzi a ti ostatní, nebo že se to dá i nějak změnit? Přezdívka (jméno): Arwen
|