Původní příspěvek:
Ahoj Anie,Julko a všechny co mi držíte palce,moc vám děkuju za podporu,oravdu si toho cením.A cenín si toho o to víc,že mi vlastně radíte a povzbuzujete ani mě neznáte osobně.Ještě k tvému příspěvku Anie,jak píšeš že bojuješ se sebepoškozováním a žes zkoušela i sebevraždu,tak já to mám stejně.O sebevraždu jsem se pokoušela často.Až se mi v roce 2006 pokus o sebevraždu málem povedl.Jeden den jsem měla poct že jsou všichni proti mě a tak sem si vzala větší množství léků který beru standartně a zapila je alkoholem asi vínem.Pak jsem šla za mámou že je mí špatně a omldlela jsem.Máma zjistila co se stalo a volala rzetu(zzs). Ta přijela asi ve 20:30 hodin a odvezla mě.Ještě mě napojili na přístroje už v sanitce.Ve 21:30 jsem byla na jipce napojená na přístroje,který mi měřili srdeční činnost,tep atd.Asi sem se nejak hnula a srdeční přístroj začal dlouze pípat jako když vynechává srdce.Abych to zkrátila.Mámě jsem přidělala starosti a strach o mě. Každou hodinu volala jak to se mnou vypadá.Oni pořád nevěděli protože doktorka co měla noční mě neviděla.Co mi tento pokus dal? Vědomí že je život krátý a nemá cenu ho komplikovat sobě a svýmu okolí.A jestli mám nějaký následky?Bohužel následky mám v podobě zhoršený paměti.Věci který mi někdo říkal před pár dny si už nepamatuju.Lidově řečeno slabá ztráta paměti.A právě proto vím že páchat sebevraždu nemá smysl. A taky vím že se ti povést nemusí a můžeš mít i lehounké následky.Každopádně depresi jsem vyhlásila boj a budu s ní bojovat.Věra Anežka Přezdívka (jméno): Věra Anežka
|