Původní příspěvek:
Ahoj H, já jsem to měla podobný.Jen jsem měla dost času.Taky všichni spolu chodili ven,a se mnou nikdo.Spíš mě šikanovali. Já bych se k tomu postavila tak,že bych byla ráda že mám nějaké kamarádky a nějaký kamarády. Já jsem to štěstí neměla. Taky mi to bylo líto.Hodně jsem i brečela. Zkus se s nima domluvit a uspořádejte třeba větší setkání.Třeba jednou za měsíc o víkendu.To kroužky nejsou.Nebo najděte nějaký kroužek kam byste všichni chodili.A ještě bych byla ráda,že se s tebou na akcích baví. Když já někam příjdu,tak se se mnou nikdo nebaví.Ani ve farnosti po mši ne.Nejsi sama a za to buď ráda.Přeju ti ať najdeš způsob jak se s kamarádkama a kamarádama vídat častěji. A nezapomeň,že přátelství je dar. Věra Anežka Přezdívka (jméno): Věra Anežka
|