Ani (09.12.2013 11:01) Ahoj! Když hřích spácháš, aniž bys věděla, že to je (těžký) hřích, tak těžký není (nemůžu plně zodpovídat za to, co jsem neudělal s plným vědomím, to ale nic neubírá tomu, že se skutek stal, tedy hřích je "na světě"). Já sama se dost hodně stydím za všechny své hříchy (vždycky při zpytování svědomí se chytám za hlavu, jak jsem takovou hloupost mohla udělat), ALE Bůh je milosrdný a milující! Myslíš si, že by dal lidem možnost spásy a odpuštění hříchů, kdyby nechtěl? Věříš snad v Boha, který lidem nakukal, že je miluje a když mu uvěří, on si mne ruce, jak jsou lidé hloupí, že mu skočili na lep? A jestli se stydíš před knězem, tak to buď bez obav, zvlášť když jdeš ke zpovědi ve zpovědní den a jsi 25 v řadě a dalších 30 lidí je za tebou, navíc v klasický zpovědní budce se s knězem pořádně ani nevidíte. Ve zpovědnicích odposlouchávající zařízení nejsou (i když, FBI je všude). A jestli máš svého zpovědníka, se kterým se znáš, tak když k němu chodíš pravidelně, tak mu přeci můžeš věřit a můžeš s ním mlvuit otevřeně. Zpověď není sebeobžaloba, ale přijetí Boha, jeho milosrdenství a naděje. | |
Elizabeth (10.12.2013 18:15) Ahoj, vím, že to není romantika, ale i tak to je pěkný. :) Doporučuji Vánoční koleda, animovanou verzi z roku 2009. Také si vzpomínám na jeden starší seriál Doktor z hor. V televizi teď běží nové díly, ale nejstarší jsou klasika. Hlavně vánoční epizoda je přímo nádherná. :) http://ulozto.cz/xPWmsjM/vanocni-prihody-z-tyrol-vysoka- kvalita-a-velikost-avi Na internetu ten seriál nemá moc vysoké hodnocení, ale záleží na vkusu.. a myslím, že se Ti ten film bude líbit. U nás si ho pouštíme každé Vánoce. Dokonce dvakrát. :) | |
M***** (07.12.2013 16:43) Nic si z toho nedělej. Mě je 17 a taky jsem žádného neměla. Nesmíš ztrácet čas tím, že budeš pořád někoho hledat. Ztratíš tím hodně času, který bys jinak využila mnohem líp. Stanov si jiný cíl. Jestli tě třeba něco baví, hrát na hudební nástroj, kreslit, něco vyrábět, cokoliv, tak se snaž zlepšit se v tom. Teď je čas na to, aby ses zdokonalovala v tom, co tě baví. A až přijde čas, někdo se objeví, o tom nepochybuj. Vím, že bys nějaký vztah chtěla, že toužíš po lásce, to je naprosto přirozené. Taky jsem to tak měla. I teď, ale ne tak hodně. Uvědomila jsem si, že jsem vlastně ráda, že ještě s nikým nechodím. Mám více času na sebe, můžu dělat tolik věcí. Navíc, nevím jestli bych chtěla být už od 16 s někým s kým bych pak byla celý život. Ale tady jde zase o to, jestli hledáš dlouhodobý vztah a nebo chceš s někým chodit jen proto, že to chceš zkusit jaké to je, že i ostatní holky mají přítele. A že s tím s kým bys byla neplánuješ být napořád.....jestli chápeš jak to myslím. je to složitější na vysvětlování. No, to je jen můj názor, doufám, že si z toho třeba něco vezmeš. Přeju ti, abys našla toho svého vyvoleného, ale možná si na to ještě počkáš. A neboj, jestli se něco má stát, tak se to stane. Bůh chce pro tebe jen to nejlepší, takže tomu věř. Neztrácej naději, víru. :))) | |
vševědoucí (07.12.2013 17:42) Ahoj. Je mi též 16. A žádný pevný vztah nechci, líbí se mi ta svoboda, volnost. v 14, 15 letech jsem byla často smutná, skončím sama navěky s pěti kočkama, ale! Pokud to nebudeš tolik chtít a budeš si nalhávat, jak je volnost super, brzy se objeví. Alespoň já to tak měla. Ale vztahy to nazývat nechci, bylo to spíše zpříjemnění všedních dní se zajímavými muži. Tak, nepřemýšlej tolik nad samotou, važ si sama sebe, čti a maluj! :D abych nekecala! V 16 letech se vyvíjíme a na jednu stranu musí být krásné trávit čas s někým, kdo je tvá zpřízněná dušička, ale naučit se žít sama je také důležité, to jsou kecy! :) jde o to, že ja raději čekám na někoho, u koho si budu jistá, že si ho zasloužím a on mě. Zatím jsem potkala jen ty, kteří si mě nezaslouží. Čas trávím s přáteli a snažím se se rozvíjet. Měj se a modli se. | |
vševědoucí podruhé. (07.12.2013 17:57) Vlastně jsem neodpověděla na otázku. Buď budeš moci skončit s prvním, co tě bude chtít. Nebo! Budeš stále čekat. Samota není špatná, pokud máš přátele a rodinu. Koupíš si jednu kočku, pojmenuješ ji tak, jak bys pojmenovala své první dítě. Buď se z tebe stane intelektuálka, která je světem oblíbená a nepotřebuje muže k životu, ovšem tajně o něm sní. Nebo! Zapšklá a zhrzená žena, co přes to vše, zapomněla na svou krásu. V 52 letech se zamiluješ na výletě s farností do muže jménem René. Promiň, ale vzpamatuj se, je nám 16! | |
Leslie (08.12.2013 16:14) Ahoj :) Naprosto tě chápu, taky jsem asi v takovém podobném stavu byla, ale vím, že se nemusíš bát. Vždyť máme svého Taťku, který ví, co je pro nás nejlepší a zná taky nejvhodnější čas. Tak slož celou svou důvěru Bohu, věř mu a pros ho o to, abyste se našli, ale přitom nezapomínej na myšlenku, ať se vždycky stane Boží vůle. Jsme v těch nejlepších rukách, tak stačí "jen" věřit ;) Já už jsem skoro rok s jedním naprosto úžasným a neobyčejným klukem, který se stal, hned po Bohu, tím nejjasnějším světlem mého života. Bůh vybral líp, než bysme si mohli vybrat my sami... Věřím, že se v tu pravou chvíli poznáte :) Anebo už se možná i znáte... To se uvidí :) Tak hodně štěstí ;) A nezapomínej Mu věřit a prosit za toho pravého :) | |
Aurora (08.12.2013 17:13) A modlíš se za budoucího přítele? :) Jinak já s tím měla taky problém. Občas si takové otázky pokládám i teď. A jen tak mimochodem, je mi dvacet. Snažím se to ale svěřit Bohu, pokud chce, tak se objeví, pokud ne, tak s tím stejně bohužel nic nenadělám. Moc ti přeju, aby jsi našla toho pravého! :) | |
Verča (08.12.2013 18:40) Někde jsem slyšela, že je dobré 1. modlit se za budoucího manžela (já to tak dělám už 5 let ;) ), 2. jezdit na dobré akce, kde je možnost někoho potkat ;) a 3. nehledat ideálního partnera, ale stát se jím :P Doporučuju přečíst si knížku S nikým nechodím a nejsem cvok od J. Harrise. Četla jsem ji 3x a vždy mi pomohla :) A můžu říct, že teď zrovna se modlím "Bože, díky, že s nikým nemusím chodit," je fajn pracovat na sobě s vědomím, že pro mě někde připravuje toho pravého. | |
a (09.12.2013 18:31) Je mi 14 a taky nad tím často myslím. Ale zrovna dneska jsem ve škole viděla, jak holka balí kluka. On tam stál a koukal a ona pořád kecala ( a byly to fakt hlouposti)smála se o lehala si na něj. Chvíli později jsem u nás v šatnách viděla asi dva páry. Nepovídaly si a jen se po sobě válely. Myslím, že takový vztah je na nic, a tak alespoň pro dnešek nemusím smutnit:) | |
eMko (3.12.2013 21:44) ahoj holky. Tak nějak mě napadla taková myšlenka... nevím jak a proč, ale myslím, že bych se o ní s vámi mohla (nebo měla) podělit. A to taková, že nezáleží ani tak na tom, co řekneme nevěřícím lidem o Bohu, kolika lidem řekneme evangelium, kolika lidem dáme Bibli, kolik lidí obrátíme... vůbec ne. Jde o náš vlastní život, jak se my chováme, jak dokážeme přijímat ostatní, jaký vztah máme s naším Pánem. Podle toho se totiž člověk pozná (- to máte stejný jako např. s nějakým politikem - když vám naslibuje hory doly a pak si bere jen pro sebe, taky mu nebudete věřit...). Tak žijte tak, jak by si to přál náš tatínek, poslouchejte ho a naslouchejte mu, a radši buďte spravedlivé, než abyste stopadesáti lidem říkali, že Bůh je spravedlivý a sami takové nebudete... díky za přečtení a zamyšlení ;) | |
Kopretina (07.12.2013 22:20) Jo, souhlasím, že bychom měli žít tak, jak si myslíme, jak cítíme, že žít máme. Když lidé uvidí, že kážeme něco a činíme jinak, budou námi opovrhovat a Bůh pro ně bude jen nesplněný slib... Ale měli bychom s nimi o Bohu mluvit, o tom, o co se snažíme a o dalších věcech. Někoho může odradit hraná dokonalost... Můžeme jim říct, že někdy zalžeme, ale teď že se snažíme nelhat. Že jsem někdy něco udělali, teď toho litujeme a půjdeme proto ke zpovědi. Dobrý příklad je moc důležitý. A je fakt, že lidé se začnou zajímat proč takový, jací jsme, jsme :D . Ale přesto si myslím, že mluvit s nimi o Bohu je také důležité. Třeba je Bůh skrze nás k sobě volá ;-) Souhlasím s Tebou. Měj se hezky! | |
mariannka (2.12.2013 21:03) Ahoj, mám dotaz ohledně vlasů :) Mám svoje přírodně světle hnědé, ale asi před půl rokem jsem byla na blonďatých melírech a potom za tři měsíce znovu. Všechno v pohodě, ale rozhodla jsem se, že půjdu na blond úplně, ale u kadeřnice mi barva nechytla na blond, ale na zrzavou až na žlutou. Je to strašný. Nevíte prosím co s tím? Díky | |
markýza desát (03.12.2013 14:16) a to jim to musíš říkat ? tohle je tvoje soukromá věc a jestli se cítíš připravená, tak to musíš vědět ty sama. nemáš spíš obavu z nepovolení z jejich strany a do toho ještě další hlody svědomí. stejně se to časem nenásilně dozví (vůbec si nedokážu představit, že bych tohle měla oznamovat otci), hlavně byste s přítelem měli řešit ochranu, protože pak by to byl opravdu problém jak to říct rodičům. | |
Nika (04.12.2013 09:57) Ahoj, třeba mé rodiče to nezajímá. Nevidím důvod proč jim to říkat. Spíš si je důležitý před sebou domyslet co a jak (co třeba miminko? nebo kolik partnerů se chystáš za život prostřídat? u antikoncepce neopomenout minusy - mám dost známých, které po 10 letech na pilulkách několik let nemohou otěhotnět, jak mají hormony rozhozené, co ti teďka chybí, když potřebuješ spát s klukem?). Jestli chceš, tak si přečti tuhle knížečku, i když, možná už jsi ji četla http://tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html#.Up7uieJ_b z0 | |
ProVas (04.12.2013 13:03) Ahoj Angelo, pokud jsi věřící,rozhodně počkej s takovou věcí, jako je "spaní" až do manželství. Pak nemusíš řešit nic, protože "spaní" do manželství patří, a rodiče také nic řešit nebudou. V každém případě, počkej alespoň do těch osmnácti let. Pokud chceš se svým přítelem spát, zamysli se nad tím, jestli jste na to oba připravení. Rozhodně spolu alespoň rok choďte, abyste se dobře poznali. Jestli Ty věříš, tak je nejlepší najít si věřícího přítele a "spát" spolu až po svatbě... | |
Anne (08.12.2013 17:56) já bych nezačínala s intimním životem před 18. rokem...čekat do manželství mi přijde nanic, s přítelem jsem začala spát když mi táhlo na 19 a to po cca dvou letech chození. a nemyslím že bych se o něco připravila :) a pokud jde o rodiče tak si nemyslím že je příliš vhodný s nima takový věci řešit...přece jen do sexuálního života jejich dětí jim nic moc není stejně jako dětem nic není do toho jejich. pokud (v obou případech) jsou ctěna pravidla bezpečnosti a tak. snad jsem pomohla :) | |
maryje (30.11.2013 20:14) Fajn. Mám problem, už jen to, že budu prosit o radu cizí holky, přičemž z řadou z vás bychom si nerozuměly, je problém. Už pár měsíců se scházím s jedním klukem. Pár jsou opravdu dva a vídáme se opravdu zřidka, když náhodou máme cestu. Každopádně, ikdyž bych to nenazvala vztahem a jeho mým milým, vypadá to tak a je to tak. Nastal ovšem problémek, má mě rád, líbím se mu a chce mě vidět opět. Já ho mám ráda, ale už mě to přestalo bavit. Je to nic. A nevím jak skoncovat s ničím. Chci si s ním psát, chci vědět jak se má, ale přijde mi, že do něho nejsem zamilovaná. Tedy vůbec.. Horši je, že se vidíme zhruba jednou za týden, někdy déle. Mám od něho půjčených spoustu věcí a nechci jednoho dne přijet na nádraží s igelitkou a na tady máš, už mě nebavíš. Přitom se směje mým vtípkům, poslouchá rád mé bláboly a... Jsem nevděčná! Tak jsem si vám vylila srdce. A prosím o radu, jak to ukončit. Vlastně je to nesmyslný. Nic nezačalo, neřekli jsme si, jsme spolu. Jen se tak potkáme, jsme spolu a jedem zas zpátky do domovů.. Nevím zda je srozumitelné co řeším. Píše se to tak snadně, ale řict o tom kamarádům je těžké. Jsem bezradňoučká. Navíc jsem šestnácka a on je o krapet :D starší. Ikdyž mu to vnucuji, každej máme jiný životy. Achjo, musím skončit, jinak bych tu popsala další spoustu řádků o ničem. Kdo to přečetl až sem je opravdu trpělivý. Díky! | |
Ana (02.12.2013 09:45) Ahoj, někdo si nemusí říkat, že spolu jsou, a prostě to ví, cítí. Ale rozumím ti, co se neřekne na rovinu je jak pára mlhavé, a přitom citelné. Někdy je dobré naslouchat nejdříve srdci a pak až rozumu, ale sama s tím mám velký problém, pak mi spousta věcí, která ostatním připadá super, připadá zbytečná, protože nejsou vidět výsledky, které b se daly zapsat, ale pocity. A vylévání srdce očišťuje od oxidů. Neboj se. Jsem si jistá, že to, co jsem napsala není srozumitelné, ale myslím si, že je fajn mít kamarád kluky, i když buďto chtějí chodit oni se mnou nebo já s nimi, ale nikdy se neshodneme :) Takže nejlepší je být v partě, a když mi leze na nervy anebo vzniká trapné ticho, jdu se bavit s někým jiným a vše je OK ale když chceme, můžeme být spolu. | |
eMko (03.12.2013 21:32) ahoj, jak to tak píšeš, přijde mi, že bys mu to určitě měla říct. Nějak v klidu, on by to měl podle mě pochopit. A když říkáš - že se s ním chceš vídat, ale nejsi do něj zamilovaná... nebylo by nejlepší být "jen kamarádi"? já nevím, možná, že jsem se do tebe málo vcítila, možná jsem to celý špatně pochopila, ale tohle mě tak napadlo | |
Leslie (08.12.2013 16:23) No, to si budeš muset rozhodnout sama... Ty ho znáš, znáš sebe a já ani jednoho z vás. Ale takový typ: Zkus k němu být úplně otevřená. Zeptat se ho na to, co si myslí on a otevřeně mu povědět to, co si myslíš a co cítíš nebo necítíš ty. Já vím, chce to pořádnou dávku odvahy být k někomu naprosto upřímná a otevřená, ale aspoň z vlastní zkušenosti se mně to osvědčilo jako nejlepší řešení snad na všechno. Myslím, že by bylo úplně nejlepší na to přivést řeč, když se zas někdy potkáte, ale jestli na to nemáš odvahu, tak aspoň přes fb, icq, skype nebo přes nějaký takový komunikační prostředek zkusit na to nahodit téma :) A nebo se zeptej Boha... ten ti určitě poradí líp, než já :) Tak třeba jsem ti aspoň trošku pomohla.... :) Měj se... ;) | |
jj (29.11.2013 20:01) ahoj holky, mám docela velký problém, který mě dost štve. Ve třídě mám nejlepší kámošku, jsme kámošky už dlouho, ale teď se pořád hádáme. Nevím co s tím... Možná to je tím, že jsme nervozní ze zkoušek, které nás čekají, ale je to hrozný. (také mě hodně štve to, že mě pořád přemlouvá, abych šla na školu, kam jde ona, ale ja tam nechci) Také teď jsem uplně slabá ze školy, z písemeka z povinností. Nevím co mám dělat. Chci, aby to bylo jako dřív. Prosím vás o radu... :-) | |
Kima (02.12.2013 19:23) Ahoj, já jsem momentálně ve čtvrťáku na SŠ, a musím říct, že příprava na maturitu mě taky dost vyčerpává. Jde o to, že každý den máme 8 nebo 9 hodin, pak domů a šup - zase se učit. Jenže já jsem strašně unavená, chce se mi spát. Navíc to smutné a uspávající počasí. Snažím se, jak to jde, no.:) Ještě, že už se blíží ty Vánoce, rodinná atmosféra, klídek. Co se týče té kamošky, taky jsem jednu dobu měla s jednou problém. Je o dva roky mladší. Jednu dobu mě neustále volala, zahrnovala mě drby kde se co šustlo, hrála si na pařmenku,...no pro mě která se potřebovala učit a ještě jsem hledala svou cestu to bylo s ní vyčerpávající. Samozřejmě jsem se to snažila nějak řešit, ale marně...Ale pak se to změnilo. Kamoška vlezla do druháku, dostala spoustu učení a už mě nezahrnovala věcma, které mě vyčerpávaly. Navíc strašně dospěla, stala se z ní fajn dospělá baba, a je to moc dobrý:)) Osobně doporučuju modlitbu! | |
potítko :D (02.12.2013 15:15) AHooj, myslim že mam ten samý problem. I když je venku zima pořad se potim a to fakt hodně. je to strašné. a přesně jak píšeš deodoranty nepomáhaj. víš co zkus vyzkoušet? šalvějový čaj. pij ho každy den.a asi se nepřestaneš potit uplně ale aspon o trochu to bude lepší :) mě to aspon tak pomáha ;) | |
Bett (27.11.2013 10:03) Ahoj, četla jsem knížku Stella a Šíleně nadutá Ráchel (od Karen McCombien) a tam hrdinka, aby zapadla mezi kamarádky, řekla mamince o vložky ještě, když je vůbec nepotřebovala a schovávala si je do skříně (a než je začala potřebovat, měla jich už pěknou kupu). Nestyď se! Je to normální proces (pravda, ze začátku otravnej, ale po čase si zvykneš a pak začneš být ráda, neboť to je ukazatel, že budeš moci mít děti). Normálně, třeba mamce uvař kafe, řekmi jí, že jí potřebuješ něco říct a řekni jí to. Stejně si toho dřív nebo později všimne (když si budeš brát vložky, který ona koupila-já jsem se víc styděla vložky a tampony nakupovat, protože to vidí celý obchod, pochopitelně, že celýmu obchodu to je úplně jedno), vidí, že nejsi miminko, má tě ráda a poradí ti. | |
Jejda (27.11.2013 16:57) Ahoj, nemusíš se vůbec stydět, je to úplně normální. U mě to bylo tak nečekaný, že sem se ani stydět jaksi nestihla!:)) Chtěla bych tě povzbudit - když jsem byla v 6. třídě a tam se dostavila první menstruace - byla jsem naštvaná na celý svět, brala to jako křivdu,a taky s tím byly spojené jisté nepříjemnosti. Ale teď, po pár letech. je to úplně v klidu, břicho mě nebolí, mám to slabý, zkrátka, ani nevím, že to mám:)) Takže se netrap, pokud příjdou nějaký děsný bolesti a jiný věci - po čase může být všechno úplně jinak. | |
hélp (25.11.2013 20:39) ahojky holky, chtěla bych se svěřit. Mame si vybrat partnera/ ku (cizince - vymeny pobyt) do dvojice a ja jsem uplne zoufala pač na fb jsou všechny holky moc krasny a ja se citim tak nejak menecenná. Taky bych si chtěla změnit profilovku, ale na každe fotce vypadam strašně. Co na to říkáte? A máte nějaký tip na hezkou profilovku? Něco napište... Díky moc, holky. :) | |
Ani (25.11.2013 22:10) ahoj, hlavně se nefoť před zrcadlem nebo tak. Většinou je člověk se sebou nespokojený a to ho vede k růstu, důležitý je vědět, že to tak mají i ostatní. Dej si spíš nějakou vtipnou fotku (třeba před rozšiřujícím zrcadlem, to nikdo nepozná, jak vlastně skutečně vypadáš nebo "v pohybu" během sportu, ve výskoku). A hlavně, i když budeš vypadat na fotce sebekrásněji, je to jen na papíře (dobře, obrazovce) ne ve skutečněji! Nejkrásnější neznamená nejlepší kamarád. I na to mysli. A ať si výměnu užiješ a naučíš se spoustu nových řečí a potkáš nový skvělý kamarády :) | |
ája (26.11.2013 16:13) Ahoj, můžeš se domluvit s kamarádkou aby tě vyfotila. My takhle občas s kamarádkama chodíme ven a fotíme se navzájem. Máš štěstí, protože napadl sníh a fotky ve sněhu jsou nejhezčí :) Když se sebou nejsi spokojená, třeba si přidřepni k nějakému stromu a kamarádka ať tě vyfotí z dálky :) | |
:)) (24.11.2013 19:03) Ahoj holky :) chtěla bych od Vás poradit na kolik tak výjde měsíčně/ročně kůň, kterého máte ustájeného "doma"? Jezdim u kamarádky ale je tam spousta nevýhod, zaprvé se časově musím podřizovat té kamarádce, potom na těch koních jezdí 2-3 lidi najednou a každý jezdí jiným stylem takže pak sednete na koně kterej si dělá co chce a trvá hodinu než ho zase dáte dohromady, nebo vám toho koně vyfoukne někdo jinej kterej tam na rozdíl od vás nemaká a máte zase po ježdění....... je X dalších důvodů.... Jsem z vesnice takže pozemek není problém, rodiče mě docela podporují hlavně mamka a sestry... Ale potřebovala bych vědět na kolik tak chov koně "doma" výjde (ročně nebo měsíčně...) ??? Vím že kolem koní je spousta času a práce, ale tahle práce mě baví a jsem ten typ kterej bude radši u koní než se poflakovat po městě a vymejšlet blbosti.... Máte někdo nějaké zkušenosti? Docela bych to potřebovala vědět, na netu je všude něco jinýho.. tak předem děkuju :)) | |
ája (24.11.2013 18:33) Ahoj, potřebuji poradit. Chci si koupit kulmu, ale nevím jakou.. jestli je lepší kónická, normální, nebo s kartáčem a jaký obvod je nejlepší. Případně od jaké značky jsou nejlepší, nebo cokoli, co vás k tomu napadne. (nechci si s ní dělat lokýnky, spíš větší vlny). Budu ráda za jakékoli poznámky :) | |
Strana: 1 << 14 15 16 17 18 19 20 21 22 >> 584 |
(za poslední 2 měsíce) |