Natyyy (10.05.2013 11:53) Ahoj:) já jsem jí dostala ve 13 a stalo se to ve škole. Předtím jsem se toho fakt bála, ale bylo to v poho. Doporučuju v tašce nosit furt cca3 vložky. Pak je to v poho, ZVLÁŠŤ JE DOBRÝ, když máš kámošku, která už jí má, to ti pak pomůže a poradí. Když ne, tak si určo poradíš sama, není to žádná věda:-) Nezouvej, pokud menses dlouho mít nebudeš, jedna známá to dostala až v 15 letech a je normální. Přeju hodně štěstí:)) | |
ja (10.05.2013 12:04) Ahoj, nemej obavy. ja ji poprve dostala az skoro v 16. to uz je celkem nejvyssi cas, a obcas jsem si pripadala uz trochu divne, ze porad nic. ale myslim, ze muzu byt rada, ze jsem tak dlouho byla bez starosti:). zalezi na tom, jak moc jsi vyvinuta, nekoho to hold potka v 11 a nekoho v 16 a je to v poradku. myslim si, ze az se bude prvni menstruace blizit, poznas to na sobe. neni to tak, ze by ti z niceho nic zacala valit krev. vetsinou predchazi vytok a pak menstruace zacina lehkym spinenim. kdyz si do batohu pripravis vlozku a ciste kalhotky pro vsechny pripady, nemusis se bat. je zbytecne aby ses dennodene stresovala treba az do 14 kdy menzes dostanes ;). | |
Ajda (13) (10.05.2013 15:38) Ahoj :) Samozřejmě že když menstruaci ještě nemáš, tak to nevíš, ale i když to poprvé dostaneš ve škole, nikdy se to nikdo nemusí dozvědět. Každý měsíc jsou první výtoky hodně malý a je to takový nahnědlý. Ani to moc nevypadá jako krev. Třeba před dvěma dny mi přišlo, že jsem to zase po měsíci dostala, ale z nějakého důvodu (ani vlastně nevím proč) jsem se podívat nešla. Tak jsem s tím asi 5 hodin chodila, dokud jsem nepotřebovala na záchod. Kdybys to náhodou dostala ve škole, zjistíš to rozhodně dřív než kdokoli jiný. Zajdi pak případně za učitelkou a ta ti poradí ;) . Ohledně toho, kdy já to dostala po prvé. Je to už rok. Bylo mi dvanáct a probudila jsem se. Celý pyžamo bylo červený, ale naštěstí postel to vůbec neschytala. Zůstalo to jen v kalhotách :D Pak mi mamka řekla, že mi ráno chtěla říct, že jsem to dostala, jelikož když prala moje spodní prádlo, viděla to na něm (takže jsem to měla už i den před tím ve škole a krom toho že to nikdo neví, tak jsem to nevěděla ani já :D ). Ovšem tím že to bylo hnědé, tak jsem si nemyslela že by to mohlo být ono, ale spíše že jsem se třeba špatně utřela nebo tak. Vůbec se toho neboj, protože vlastně není čeho ;) | |
Neboj se... (10.05.2013 20:12) Já první měsíčky dostala asi když mi bylo 13 let. Dostala jsem je na dovolené, takže s koupáním bylo konec, mamka je naštěstí dostala taky a tak když taťka byl s bráchama u vody, tak já se procházela s mamkou... Táta to nechápal, jsme u moře a já, která vodu miluju, se nekoupu, myslel si, že nechci, aby mamka byla sama. Neboj, nějak to dopadne.... | |
- (12.05.2013 15:59) Já ji dostala ve třinácti.. taky jsem se toho bála..Ale jednou jsem v pátek přišla ze školy, trochu mě bolelo břicho.. pak jsem při něčem udělala dřep a při tom pohybu jsem ucítila takové mokro v kalhotkách... a bylo to... :) rozhodně se toho neboj, můžeš ji dostat klidně až déle a budeš se akorát zbytečně stresovat... řeknu to takhle... buď ráda, že ji zatím nemáš a užívej si to... :) nemusíš řešit, kdy už bys to měla dostat a tak... | |
vendy (8.5.2013 14:09) Ahoj holky, používáte tampóny? já bych to chtěla zkusit, ale mám trochu obavy, když čtu o tom syndromu toxického šoku. Taky jsem dnes narazila na článek o tom, jak se tampony i vložky bělí chlorem a má to nedobrý vliv na naše zdraví. no ale přece si nemohu dovolit kupovat tyto věci v bioobchodech. tak moc nevím, co si počít. Někdy mě ty vložky štvou a chtěla bych ty tampony opravdu vyzkoušet, zvláště třeba na horách nebo tak by to mohlo být příjemnější. Ne, že bych je chtěla používat už napořád,ale občas by se to prostě hodilo. Jaké jsou vaše zkušenosti a názory? Za vyjádření redakce či nějaké lékařky bych se nezlobila ;). díky | |
Ájuš (08.05.2013 20:40) O bělení jsem nikde neslyšela, ale tampony používám běžně a nikdy jsem s nimi problémy neměla. Používám je třeba do baletu, těláku nebo když chci mít prostě klid. Podle mě bys je měla zkusit-jsou mnohem pohodlnější a můžeš se s nimi v létě i koupat, navíc když je teplo tak vložka není zrovna pohodlná...záleží jen na tobě ;) | |
Lili (6.5.2013 18:07) Ahoj holky prosim o radu. Chtela bych se zeptat, kde nakupujete podprsenky. A kdy jste je zacali nosit. Je mi 13let a vsechny holky od nas ze tridy uz maji.podprsenky a ja bych chtela taky ale nevim jestli se delaji.podprsenky na mala prsa a pokud ano tak nevim v jakem obchode bych je zakoupila. Moc vas prosim o rady kde se daji koupi podprsenky na mala prsa. Predem dekuji za odpovedi.Lili. | |
Ajda (13) (06.05.2013 19:12) Ahoj :) Já si to teď bez podprsenky nedokážu představit. Mám Áčka a bez podprsenky je to strašně nepříjemný. A už vůbec si nedokážu představit tělocviky nebo dobu před menstruací. Ale podprsenku nosím už hodně dlouho. Vadilo mi, jak ti přes tričko jdou vidět bradavky. Vůbec to není pěkný. Tak jsem zašla za mamkou a ta se mnou zašla normálně do prodejny podprsenek. Mají tam opravdu úplně všechny velikosti. Od lambád až po takový ty velký stařecký. Paní prodavačka ti určitě moc dobře poradí ;) :) . | |
NN. (06.05.2013 19:12) Ahoj, podprsenky se dají koupit na jakoukoli velikost (sportovní, s různými zvětšovacími košíčky, odepínací ramínka a všelijakévymoženosti). Prodávají se v obyčejných obchodech s oblečením (NY, HaM,...) nebo v obchodech přímo se spodním prádlem. Tam už si vybereš. Je důležité, aby ti dobře padla, takže až si ji budeš zkoušet, zacvič rukama (aby ses pak cítila pohodlně), mysli tky na barvu, přece jen je to spodní prádlo a ač to často potkávám, není vhodné, aby každý věděl, že dneska jsem se rozhodla pro zelenou :). | |
kluci ;) (6.5.2013 17:50) Ahoj holky. Už delší dobu se mi líbí jeden kluk. Je úžasnej. Často si spolu píšeme nebo třeba vyrazíme ven. Jenomže já si myslím, že se mu nelíbím, že mě bere jen jako hodně dobrou kamarádku. Je to teda velkej gentleman, ale asi mě to nepřijde, protože mám spousty kamarádů, s kterýma jsem domluvená že budeme vždycky jen kamarádi, co jsou takhle velcí gentlemani jako on. Je pravda, že když jsem teď tady na stránkách četla ten článek Diagnóza: ZAMILOVANOST, tak krom toho, že úplně přesně odpovídá mně, tak odpovídá i tomu klukovi. Vždycky je červenej a dost výrazně se mu klepou ruce, ale třeba se mi to jen zdá. I když po tom všem co jsem tu napsala (a je zjevně dost jasný že se mu líbím), mi přijde, že mě bere jen jako hodně dobrou kamarádku ;) Nezná to taky někdo? | |
Natyyy (10.05.2013 12:08) Ahoj:) mě se to stalo opačně. Nechci vypadat namyšleně, ale mám 2 kámoše a oba se mnou chtěli chodit. normál se s nima kámošim a stala se z toho výhoda v tom, že se ke mně nikdy nechovaj jako hnusně a tak. Já myslim, že bys v tom měla mít jasno. Zeptej se ho. Nějak nenápadně v rozhovoru. podle mě je nejhorší žít v nejistotě. Ale to je jenom můj názor:)) | |
Jenuvéfa (6.5.2013 16:01) Ahojky, mám problém, líbí se mi jeden můj kamarád, taky mám pocit, že se mu líbím, pořád si spolu povídáme, protancovali jsme spolu večer apod. jenomže před nějakou dobou ho jeho rodina nenápadně upozornila, že se mnou příliš ukazuje na veřejnosti(v okolí naší farnosti) mám dojem že dostal strach a teď se se mnou úplně přestal bavit, když máme scholu tak mě ignoruje, na druhou stranu, když jsme sami nebo je okolo nás málo lidí tak se spolu bavíme víc než kdy předtím, mám v tom trochu maglajs....můžete mi prosím poradit co tyto naprosto protichůdné signály znamenají, nevyznám se v tom. Předem díky za odpověď | |
ZUZ (06.05.2013 19:26) Jéé, něco podobného mám doma: moje sestra chodila s jistým klukem až se našim rodičům začalo zdát, že je okolí vnímá už moc jako partnery (zvali je společně...) a ségře začali zakazovat chodit s ním ven. Jenže to je hoch šikovný, a když se rozbila motorka, tak on nám ji spravoval a ségra že mu přinese nářadí a tak :)(prostě randili spolu jako mravenci při práci ne jako hrdličky za oknem), rodiče rezignovali "a že teda když se mají tak rádi", tak ať spolu chodí, kam chtějí, a na Den dětí budou mít svatbu! Takže nezoufej :) Ale určitě by bylo dobré zjistit, jestli je "naočkovaný"od rodiny nebo jestli na tebe hraje divadlo. Ale jak, toť orázka. Hodně štěstí! | |
ak (07.05.2013 10:10) Ahoj Jenuvéfo, něco podobného znám až moc dobře:). Teď už pár let chodím se starším klukem, ale jak dlouho nám trvalo, než jsme si to ujasnili a začali se chovat přirozeně i na veřejnosti:D. Pro nás oba to je první vztah a to už nám není náct a taky jsme oba spíše uzavřenější. A asi právě proto to pro nás bylo těžké. Když jsme byli sami, bylo jasné, že spolu chodíme- držení za ruku, vážné debaty, pusa..ale na veřejnosti a ve farnosti jsme se chovali, jako, že se neznáme. Taky mě to hodně mrzelo a nevěděla jsem,co si teda o našem vztahu myslet. Ale zkrátka ani já jsem pořádně nevěděla, jak se na veřejnosti chovat a bylo to pro nás určitým způsobem jednodušší. Nechtěli jsme se vystavovat jako líbající třináctiletí zamilovaní na rohu ulice a dlouho nám trvalo a možná stále trvá učení se nalézt tu hranici. No už to moc natahuju, ale prostě si myslím, že jsi na tom stejně jako já před pál lety. Připadáš si, že se za tebe stydí- aspoň já jsem si tak připadala. A vlastně nevíš, jestli spolu chodíte nebo ne. Nevím, co ti poradit, asi to chce čas. Zkus s ním o tom mluvit, ale počítej i s tím, že tě třeba moc nepochopí. Myslím si ale, že se to časem urovná a dopadne to dobře :). pomodlím se za váš vztah protože rozumím jak se cítíš. + | |
kam příští rok na střední? (5.5.2013 20:37) Holky myslíte si, že chodit na střední do Prahy, když je od vás 2 hodiny cesty je normální? Není na to člověk ještě málo nevyspělý někde bydlet sám? Já bych totiž musela týden bydlet někde v nějakým bytě se spolubydlící (což by byla moje kamarádka a zároveň příbuzná) a jezdit domů jen na víkendy. | |
milovniceprahy (06.05.2013 14:41) ahoj :) kdybych se měla rozhodovat já tak bych asi pouvažovala o tom co je to střední, pokud je to nějaká tvoje vysněná tak bych ani neváhala.taky si myslím že pokud bys bydlela se tvou kámoškou a zároveň příbuznou tak je to úplně v poho :) je pravda že je to asi hodně subjektivní názor protože Prahu miluju(i kdyz jsem z ostravska) takže kdyby byla jenom možnost tak bych se tam klidně i odstěhovala :) | |
anonym (06.05.2013 19:28) Ahoj :) já sem ve druháku na střední v Praze a domů jezdim na víkendy. Když jsem se rozhodovala taky sem se dost bála toho že tu budu muset být sama ale není to tak hrozný jak jsem si to představovala. Myslím že jestli je to střední na kterou chceš jít a váháš jen kvůli tomu že je to v Praze tak bych tam šla. Je to jen o tom si tady zvyknout ;) Budu Ti držet palce aby jsi se dobře rozhodla :) | |
Maruška (4.5.2013 19:40) Ahoj holky :), prosím Vás o radu. Když jsme jeli ze Žďáru, ve vlaku si ke mně sedl kámoš, kterého znám ze základky, povídali jsme si a on potom dojel k nám na hody. Párkrát jsme spolu byli venku, ze začátku sem s ním chodila ven ráda, ale postupem času, už mě to nějak nebavilo. Řekla jsem mu, že toho mám hodně do školy (což byla pravda) a vůbec nestíhám. Teď 1.května jsem byla s dětskama u nich ve farnosti a chvíli jsme spolu hodili řeč, ale spíš ne, protože on měl povinnosti a já taky. Od té doby na něj pořád myslím a přemýšlím jestli mu mám napsat sms jestli by ve středu nešel ven. Co myslíte, je to dobrý nápad, nebo to mám nechat Pánu Bohu? Všem děkuju za odpovědi. :) | |
Květa (4.5.2013 02:25) Ahoj holky!! mám takový problém. Zlobím se a zlobím se opravdu hodně, taky je mi to líto a trápí mě to. Totiž, abyste rozuměly, můj brácha letos maturuje a když psal první písemnou, tak volal strejda, on tak občas volává a vede s tatou dlouhý hovor a z taty během toho hovoru vylezlo, že on vlastně počítá s tím, že to brácha stejně napoprvé neudělá a že to vidí na září. Ale mě se to hrozně dotklo. Brácha je o 4 roky mladší a pravda, opravdu to není studijní typ, ale mě jde o princip. Jak mu můžou rodiče takhle nevěřit a podceňovat ho. A mysleli si to i když jsem maturovala já? A co když se tak staví i k mým státnicím? Hrozně se na ně zlobím, zároveň mě mrzí, jak to vidí a trápí mě to. Je tu někdo, kdo ví co s tím? | |
A. (05.05.2013 10:45) Ahoj, ty s tím mocnadělat nemůžeš. Někteří lidé mají takový nedůvěřivý postoj. Co můžeš udělat nejvíc, nechovat se tak ke svým dětem a věřit jim. Můžeš si o tom s rodiči promluvit, ale to u nás nezabralo (protože naši jsou taky hrozný deterministi, ale spíš tak, že já jsem starší a musím všechno vědět - intelektuálně a ségra je mladší, tak musí všechno umět - manuálně). Já potom s rodiči osvých snech nemluvím a říkám jim to, až když to je hotový. | |
Lizy (06.05.2013 20:29) Ahoj, podle mě to moc řešíš. Kdyžtak si o tom pokecej s taťkou, takhle nad tím polemizovat a zlobit se je úplně bezpředmětné a akorát budeš naštvaná. Prostě si to s ním vyříkej, řekni mu to, a třeba se taťka omluví nebo ti vysvětlí, jak to myslel. Tyhle problémy by se podle mě měly řešit v rodince, né na internetu. Měj se hezky a držím palce :-) | |
silonka (2.5.2013 21:45) ahojky holky,chtěla bys se s vámi poradit.příští týden mám absoluvák a mám si koupit něco za 300 kč.nemáte nějaký tip na dobrou (i duchovní) knížku nebo něco jiného pěkného co jste si třeba koupily vy (dostaly).uvažovala jsem třeba o knížkách crash test, s nikým nechodím a nejsem cvok nebo úchvatná.díky za tipy :) | |
Any (03.05.2013 11:36) Ahoj, když moc jazyků neumíš, je nejlepší, aby tě s jazykem seznámil nekdo, kdo ho ovládá. Pak už se díváš na cizojazyčné filmy, čteš články, vyjedeš do země... Když už znáš víc jazyků, tak se učí jednodušeji, třeba podle učebnice a CD pro samouky. Já se učím tak, že čtu (pravda, rozumím pak přečtenému, ale když mám říct větu, nemůžu si vzpomenout :) ). | |
tlapka (02.05.2013 16:46) Ahoj! Tak na trápení ti určitě pomůže poslouchání tvé oblíbené hudby, čtení a nebo pokud máš nějaké zvířátko tak se mu třeba svěř se svým trápením- jasně zní to divně ale když se nechceš svěřovat kamarádce tak to určitě pomůže!=) A na zlomené srdce? Zapomeň na něj asi to bude dlouho trvat ale fungovat to bude! | |
lucis (04.05.2013 13:49) Ahoj, mám jeden lék, který mám vyzkoušený na sobě:) skládání smutných básní. Když jsem měla zlomené srdíčko, šly verše jakoby samy. A pak když jsem viděla, že jsou básně pěkné, docela mě to povzbudilo. jo a vzpomínám si, že jsem si tehdy řekla - "tak a teď mám aspoň báseň:)" či cynické - "aspoň k něčemu to zklamání bylo". Anebo pokud umíš na něco hrát, třeba na kytaru tak to je taky super uklidňující:) | |
Arwen (1.5.2013 13:45) Ahoj holky! Mám v poslední době takové morální dilema. Přestěhovala jsem se teď do většího města kvůli výšce. Což by nevadilo. Co mi ale leží v hlavě je, že neustále mě někdo prosí o peníze. Neuplyne ani den, aby se mě aspoň dva lidi nezeptali, jestli jim nedám 20 korun na jídlo, nebo nepřispěju na nějakou sbírku. Já bych ráda pomohla, ale když vidím ty pokladničky z papírnictví zalepené izolepou a ještě to většinou drží nějaké pochybné existence, tak mi přijde, že jde většinou o podvod. Proto takovým lidem nepřispívám a ani z toho nemám moc výčitky svědomí. Ale druhou skupinou lidí jsou fakt takoví ti chudí, žebráci a bezdomovci. Těch bych sice chtěla přispět, ale říkám si, jestli oni to stejně neutratí za alkohol, navíc se bojím, že kdybych vytáhla peněženku, tak mi ji vytrhnou z ruky. A dalším problémem je, že ta moje škola je docela drahá, musím si platit byt a to všechno platí rodiče, vlastně všechny peníze, co mám, mám od rodičů, protože přes léto toho moc nevydělám. A tak mi přijde blbý, takhle rozhazovat peníze, které nejsou moje a které mi naši dali na jiný účel. Jenže pak z toho mám takový zvláštní pocit a říkám si, že vlastně nejednám podle Bible a že bych měla více pomáhat a přispívat. Jenže jsem byla už dvakrát okradena a už lidem moc nevěřím. Jak byste to vyřešily/ řešíte vy? Anebo mi poraďte jak smysluplně pomáhat, a tak aby se to těm potřebným skutečně dostalo. | |
Petra (02.05.2013 09:08) Ahoj, těší mě, že chceš smysluplně pomáhat, ale házet peníze do izolepou zalepených pokladniček určitě smysluplné není. Slyšela jsem, že 20 - 30 Kč z 50 Kč jde těm lidem, kteří to vybírají, do kapsy. Prostě to mají takovou brigádu, aby si přivydělali. Něco jiného je Tříkrálová sbírka.Tito koledníci to dělají úplně zadarmo (vedoucí) a děti dostanou nějakou malou drobnost. Náklady na organizaci tříkrálové sbírky jsou 5%, což je s 50% i více procenty u jiných sbírek podstatně méně. Ale i u Tříkrálové sbírky se vzácně vyskytnou podvodníci. Opravdoví Tříkráloví koledníci mají zapečetěnou (pečeť = razítko městského úřadu) kasičku s logem charity. Vedoucí skupinky musí mít kartičku z charity, kde je jeho jméno, příjmení, číslo občanského průkazu. Číslo na kartičce se musí shodovat s číslem na pokladničce. Co se týká přispívání bezdomovcům, peníze bych jim vůbec nedávala, ale nabídla bych jim něco k jídlu. Pokud ty peníze budou mít na jídlo, jak tvrdí, budou vděčni třeba za rohlík. | |
Any (02.05.2013 09:16) Ahoj! Já mám svoje projekty, na které přispívám (např. u nás ve vsi se opravuje kostel a to spolkne dost peněz), které znám a považuju za smysluplné (obecně tam patří známé projekty jako tříkrálová sbírka, kytičky proti rakovině, časopis Nový prostor - výběrčí se ti musí na požádání prokázat průkazem organizace). A pak mám projekty, kde pomáhám dobrovolnicky (pracuju se smlouvou bez nároku na mzdu, což mě moc učí, jak novým sociálním situacím, tak z toho mám potvrzení o dobrovolnické činnosti). Někdy, když potkám nějakého bezdomovce, taky si říkám, že bych mu mohla něco dát. Když nechci, aby peníze ode mě utratili za alkohol, můžu jim dát třeba jídlo, ale těm, kteří by potřebovali nemám odvahu to nabídnout. Ale třeba když za mnou někdo příjde s pochybnou pokladničkou, abych přispěla na děti z dětských domovů, vím, že těm pomáhám jinak a učiněji, takže je odmítnu. Takže abych to shrnula, mít "své" projekty do kterých investuju, ať už peníze nebo práci. Nemůžu spasit svět; mohu pomoci pouze těm, na co mám. | |
eliz (29.4.2013 22:08) Ahoj holky ;) Nevím jestli jsem to jen já.. Ale někdy prostě přemýšlím nad budoucností.. A o tom, že se někdy (doufejme.. :D) vdám.. A pak si říkám (když vidím co všechno dnešní puberťáci dělají), jestli za těch 10 let, když bych se teoreticky vdávala.. by existoval ještě nějakej panic.. Dělá se mi špatně z toho jak všude na mě bliká SEX CONDOMS FUN apod. Chce se mi zvracet při představě, že to dělají moje spolužačky.. Jde o to, že já mám taky kluka a taky se přichytím, že na to někdy myslím a chci to dělat.. Ale pak si vždycky řeknu, že bych toho jen litovala a že si to chci nechat pro manžele. Jenže představa, že můj budoucí manžel by předemnou spal se 4-6 holkami mě děsí! Prostě nevím jestli jsem sama, ale nechci někoho kdo už spal s nějakou cizí holkou :((( | |
Kobra (30.04.2013 14:03) No, občas mnou taky cloumá hrůza, když vidím tu klučičí pohromu kolem sebe třeba ve třídě... to pak jenom tiše doufám, že se někde na zeměkouli nachází ještě někdo, kdo by za tu svatbu stál :D mrzí mě to, že dneska nikdo nepřemýšlí nad tím jestli s někým spát nebo ne, ale jen aby náhodou nedošlo k nějaký "nehodě" (připadá mi to dost šílený, říkat dítěti nehoda). Kdysi k nám do školy přišla nějaká ženucha povídat o holení (nejen) noh, vložkách a podobných věcech. Zeptala se, jestli už jsme s někým spaly a jestli ne tak na kdy to plánujeme. Ani mi to nějak nepřišlo, prostě jsem jí řekla, že po svatbě. A ona mi odpověděla: No, to je sice moc hezký, ale nevěřím ti, že to zvládneš. Čuměla jsem na ní a prostě... nemohla jsem popadnout dech. Je mi jasný, že kdyby přišla dneska do nějaký školy a kázala tam předmanželskou čistotu, asi by na ní všichni koukali skrz prsty, ale když už konečně najde někoho, kdo by to bych ochotnej zkusit, tak ho ještě utře?! :D Každopádně mě v tomhle nezlomila :D Taky bych chtěla manžela, kterej přede mnou s nikým nespal, a ten samej dárek bych chtěla nachystat i jemu ode mně. Je to asi to nejkrásnější a prostě nejvíc, co člověk může dát, tak proč si s tím nepočkat na toho správnýho :) | |
roman (02.05.2013 07:25) tak buď se "probereš" a začneš si užívat super období, kdy nejsi ničím extra vázaná, nebo budeš čekat a čekat a pak se Ti splaší hodiny a vletíš do nějakýcho průšvihu, nebo to všechno potlačíš a ve 45 zjistíš, že Ti už ani netikne ... jo - a jasně - možná se ukáže princ, co si Tě vezme a odveze k sobě na hrad a tam ocení, že má doma holku, se kterou mu to třeba v posteli nevyhovuje (nebo zjistíš, že on nevyhovuje Tobě), ale bude to krásné ... je to na Tobě | |
Klára (03.05.2013 08:37) Podle mě pro vztah není vůbec podstatný, jestli tvůj přítel je nebo není panic! Jsou mnohem důležitější věci. A to, že někdo panic je nemusí vypovídat vůbec o žádných kvalitách. Jasný, taky bych nechtěla žádného sukničkáře.... Ale podmínka paniství je vážně zbytečná. Sama mám kluka, který panic už není. Má za sebou jen jeden vztah, ale dlouhý několik let. Sice to pro mě ze začátku bylo trochu větší sousto, ale neměla jsem problém to překousnout. Jediný problém může být v tom, že ne-panic může pokládat sex za běžnou součást vztahu. Když už si na "to" jednou zvyknul, je těžší žít čistě. Ale pokud má člověk opravdu rád, tak to vydrží. Mluvím z vlastní zkušenosti :-) | |
Kopretinka (03.05.2013 15:37) Drahá eliz, dříve bych zvažovala podobně jako ty, ale ze dvou zkušeností již neodsuzuju...Měla sem možnost poznat kluky,kteří na první pohled byli odjakživa katolíci - horliví! A to jsem zjistila,že se obrátili před málo lety..Vůbec bych do nich neřekla,že by se křestanům posmívali..atd...jsou úžasní,byla jsem z nich "na větvi"..Věř mi,že až poznáš kluka,s kterým ti bude fáájn, tak myslím,že tvůj probléém půjde stranou.... Měj seeee | |
| Strana: 1 << 178 179 180 181 182 183 184 >> 1223 | |
| (za poslední 2 měsíce) |