Ana (25.01.2019 12:48)
Ahoj, mám. Bylo to těžký, je třeba podíva se na věc realisticky, za jak dlouho se uvidíme? jak dlouho spolu ještě budem chodit na dálku a stojí mně to za to?. to že se dlouho nevidíte ještě neznamená, že spolu musíte spát, ne? podle mě spíš naopak, že si máte co vyprávět.

Adél (27.01.2019 12:53)
Ahoj, vztah na dálku je těžký. Hlavní je, abyste si ve vztahu mohli plně důvěřovat. Protože pokud si Tvůj přítel myslí, že Ti nemůže plně důvěřovat, že si říkáš, že Tě možná nemá tak moc rád, může se s Tebou chtít vyspat na důkaz, že ho máš opravdu ráda a že mu věříš. Právě proto, jak psala Ana, bych společně strávený čas využila k tomu, abyste navzájem posilovali důvěru toho druhého a budovali vztah, který je založený na sdílení se. Pokud Tvůj přítel uvidí, že se mu svěřuješ, uvidí, že mu věříš a že je pro Tebe důležitý (nakonec, asi se nebudeš svěřovat někomu, na kom Ti nezáleží).

Betynka (28.01.2019 00:21)
Ahoj, zkusenost mam. Zalezi,jak moc na dalku. :) Urcite Ti doporucuji kouknout na youtube kanal od Emily Wilson - americanka ted uz vdana za holandana :) Hodne sily a Ducha do rozhodovani!! ;) +

Marie (30.01.2019 17:01)
Ahoj :-) mám vztah na dálku už rok a půl a s přítelem jsme se ještě ani jednou neviděli. Oba dva víme, že jsme pro sebe ti praví, ale musíme si počkat, až bude ten nejvhodnější čas a my se uvidíme. Je to pro oba dva strašně těžký. Teď nemluvím o sexu, mluvím třeba jen o přítomnosti toho druhého. Za ten rok a půl jsme poznali, že sex až tak důležitý není. Prošli jsme si strašně těžkýma zkouškama a stále procházíme, ale jeden druhýho podporuje a náš vztah se prohlubuje. Měj se krásně a přeju vám oběma hodně štěstí v životě. :-)

Ana (25.01.2019 12:45)
Ahoj, vedu různý skupinky a tábory už roky a spíš bych se zaměřila na prožití přátelství, než nutně duchovní tematiku u her. Spíš dětem víru nabízet a být (vedoucí) otevření k rozhovorům a svědectví. Ale můžete třeba vyrábět růžence nebo kříže z přírodnin, pokud máte zkušenosti tak i vyřezávat (biblický motiv), zajímavá zkušenost pro mě osobně byl růženec během loupání jablek. Je důležité dát příležitost prožít boží blízkost a s tím se pojí správný čas.

Adél (27.01.2019 12:40)
Ahoj, na hry bych se podívala do Foglarových knížek, např: Z bobří hráze, Hoši od Bobří řeky nebo příloha ke knížce Záhada hlavolamu.

L. (17.01.2019 20:37)
Podle mě bys jim zezačátku moc věřit neměla. Začala bych jim věřit nebo nevěřit až víc poznám jaké jsou.

:) (19.01.2019 09:33)
Ahoj! Ty svoje spolužáky znáš asi nejlíp, takže se taky může jen ty nejlíp rozhodnout. Jestli nemáš jistotu, že jsou takoví, jak se chovají, tak bych asi první počkala, než si budu opravdu jistá, že jim můžu věřit. Můžeš se s nimi třeba zatím normálně bavit, ale neříkej jim důvěrnější věci. Na Tvém místě bych se ale asi snažila usmířit s tou kamarádkou. Měj se! Držím palce! :)

Mája (20.01.2019 19:02)
Hele, já bych se s nima bavila, ale zatím jim úplně nevěřila. Časem snad poznáš, jestli jim můžeš věřit.

Rosemarie (17.01.2019 16:52)
Čau Judito. Záleží na tom, jak velkou váhu mají ty jedničky. Jinak orientační průměr (pokud se vám neukazuje na bakalářích, jako třeba nám) se vypočítá tak, že sečteš hodnoty známek a vydělíš je počtem známek. Takže v tvym případě máš asi tak 2 (jestli jsou ty jedničky taky s váhou 8). Ale věř, že známka na vysvědčení není jen průměr - záleží také na tom, jestli to opravdu chápeš, nosíš - li úkoly, jak dáváš pozor při hodinách... Pokud by ti ale vycházelo něco opravdu špatného, můžeš se s učitelem dohodnout a opravit si tu čtyřku, popřípadě si napsat ještě další opakovací test :-). Hlavně nezapomeň, že známky nejsou zdaleka to nejduležitější na světě. Držím palce Rosemarie

mysik (17.01.2019 18:12)
Ahoj, pokud maj i ty jedničky váhu 8, vychází ti asi 3

Nancy (18.01.2019 16:09)
Ahojky.Hodně záleží i na učiteli co ti nakonec dá za známku.Můžeš se zkusit nechat přezkoušet. PS:Každému z nás se taky sem tam něco nepovede tak to už prostě chodí.

Mája (20.01.2019 19:04)
To se špatně odhaduje, protože jsi neřekla, jakou váhu mají ty jedničky. Ale pokud větší, třeba 5, tak snad jo ❤️

Judita (22.01.2019 12:58)
Ahoj Rosemarie, moc Ti děkuji. Bohužel - ty jedničky měly váhu jedna. Koneckonců jsem si napsala nový test, ze kterého jsem dostala jedničku s váhou osm a jednu jedničku s váhou jedna. Teď mi vychází průměr 2,20. V hodině se moc nehlásím - za celé pololetí jsem se přihlásila snad jen třikrát - což je fakt málo. Ještě jednou moc díky, Judita

Adél (14.01.2019 17:17)
Ahoj Mariko, recitace je občas pěkně záludná. Já osobně recituju ráda, ale i tak mám občas trému. Když se učíš básničku, tak si ji třeba můžeš přepsat, nahrát svoji recitaci do záznamníku do mobilu, přednášet ji doma rodičům a sourozencům. Před zkoušením se soustřeď na svůj dech, nenech se vystresovat spolužáky, nepřemýšlej nad tím, co by se stalo, kdybys to před tabulí zapomněla, a až budeš recitovat, mysli jen na to, abys správně vyslovila každou větu. A kdybys to náhodou popletla, nezmatkuj a navaž tam, kde to ještě bylo správně. Hodně štěstí :-) A.

Rosemarie (14.01.2019 18:08)
Ahoj Mariko, taky se mně to stává... Celkem mi pomáhá si to recitovat před zrcadlem, nebo před rodinou. A pořádně to recitování (gesta, síla a intenita hlasu). Tak snad ti to torichu pomůže. Držím palce Rosemarie

mysik (14.01.2019 19:30)
Ahoj, mě proti nervozitě pomáhá najít si jedno místo ve třídě (třeba zásuvku) a dívat se na něj po dobu recitace.

Ana (14.01.2019 13:10)
Ahoj, myslím, že jak píšeš, je to potřeba probrat s rodiči. Taky promyslet výdaje za psa (granule, veterina, psí hračky...), hlídání když budeš chtět jet pryč na víkend. Pes není na pár měsíců a možná bys chtěla jít na VŠ, tam to může být taky komplikace (se psem těžko seženeš ubytování v cizím městě). Není to o tom, jestli ti to rodiče dovolí, ale jestli máš dost času se psovi věnovat (výcvik, pohyb psa minimálně hodinu denně). Osobně bych počkala a pořídila si ho až nebudu bydlet u rodičů.

aida (18.01.2019 14:16)
Ahoj, já bych řekla, že ti rodiče pejska dovolí.:) Akorát si pořiď štěně s průkazem původu (rodokmenem). Průkaz původu není podmínkou absolvování výstav nebo zapojení do chovu. Je to záruka zdravotních vyšetření obou rodičů a 100% čistokrevnosti.

Věra Anežka (09.01.2019 13:22)
Ahoj Katy, nevím jestli jsi byla u prvního svatého příjímání.To je dost důležitý.A v tom ostatním ti můžu poradit aby ses zeptala kněze On ti na tyto otázky odpoví přesněji. Měj se hezky. Věra anežka

Mája (09.01.2019 14:24)
Hele, na svaté příjímání se připravuje. Většinou vzniká skupina dětí, které katecheti a kněz připravují. Připravuješ se přibližně rok. A ke konci přípravy právě k té svaté zpovědi půjdeš.

mysik (09.01.2019 19:21)
Ahoj, myslím, že na internetu by se dalo stáhnout zpovědní zrcadlo.

Ana (14.01.2019 13:13)
Ahoj, zkus "najít" nějaké spolčo (věřící lidi v tvým věku, často se schází na faře, baví se o víře a tak), nebo se zeptej faráře (ideálně kaplan pro mládež, spirituál církevní školy, ti mladým rozumí). Tam se dozvíš víc věcí co a jak :)

Lizy (09.01.2019 16:25)
Ahoj, jsem na tom podobně je mi skoro 15 a navíc se před klukama hrozně stydím. Takže když na mě nějaký promluví tak vůbec nevím jak reagovat a snažím se tvářit normálně, ale přitom jsem červená až za ušima. Holky ve třídě už dávno někoho mají a to mně hodně štve. A taky mám moc ráda romantické filmy jenom moc nečtu knížky.

Katy (09.01.2019 18:33)
Ahoj... Jsem na tom úplně stejně. Zamilovala jsem se do filmové postavy (bohužel, ten herec už zemřel) a nevím co dál. Upřímně v sobě ten pocit živím ráda, protože vím, že o mě nikdy kluci mít moc velký zájem nebudou. Někdy si říkám, že až najdu toho pravého, zapomenu na všechno a bude pro mě tím princem na bílém koni on, ale bojím se, že už teď srovnávám každého kluka s mým idolem, kterému se (protože je to fiktivní postava) nemůže samozřejmě nikdo rovnat...

TruthKeeper (09.01.2019 20:54)
Řekla si, že když se ti nějaký kluk dvoří, tak se ho snažíš vystrnadit, asi je řešením se s ním normálně bavit a dát mu třeba šanci? K Bohu se můžeš modlit jak chceš, ale pokud budeš kluky odmítat ty, tak ti ani Bůh nepomůže

Jani (09.01.2019 21:09)
Ahoj, myslím, že je důležité umět žít "sama" - abys byla šťastná tak, jak jsi. Nemá cenu s někým chodit jen proto, abys "někoho měla". To přeci není smysl chození. Chozením se mají lidé více poznávat a uvažovat, zda se k sobě hodí atd. Jinak času máš přece dost, není kam spěchat. Určitě je lepší žít v reálném světě než fiktivním, protože ŽIVOT NIKDY NEBUDE JAKO VE FILMECH. Nikde na světě nenajdeš tak dokonalého muže, jako jsou Tví hrdinové. Nebuď do nich zblázněná, protože pak budeš každého kluka s nimi porovnávat. A i kdyby to byl fajn kluk, Ty budeš mít pořád na mysli svůj idol a neoceníš jeho dobré stránky - to už sama víš. "Láska", kterou nám ukazují filmy, nemůže být reálná. Ta nejlepší naprosto nesobecká láska pochází od našeho Otce. On miluje dokonale. (Jestli jsi neviděla film "Umučení Krista", tak doporučuji. Nebo alespoň toto: https://m.youtube.com/watch?v=qcV9Yi37vXs) A objímá Tě v náručí. Miluje Tě tak moc, že to ani nemůžeme pochopit. Dokonce za Tebe dal svůj život. Žít v reálném světě je lepší taky pro to, že se naučíš mluvit s opravdovými lidmi. Doporučovala bych brát kluky jako kamarády, je lepší je nejdříve poznat a když si s někým budeš rozumět, pak můžete uvažovat o případném chození. Moc nechápu, že když chceš s někým chodit, proč tento "sen" nepřeneseš do reálu, ale jen o tom pořád sníš. Nebylo by lepší nemít jen představu, ale skutečnost? Sny se neuskuteční, pokud pro ně něco neuděláme. Takže mluv s lidmi! "Jak se máš?" "Co tak rád děláš ve volném čase?" ... Pros Boha o odvahu někoho oslovit a On Ti ji dá (to mohu potvrdit - je to má zkušenost). Bůh pro nás vždy zamýšlí jen to nejlepší, a On ví, co to je. To my mnohdy ne.

Adél (10.01.2019 10:08)
Ahoj. Taky jsem byla na filmu Bohemian Rhapsody, takže tak trochu vím, jak se cítíš. Je mi sice 15, ale vím, jaké to je být do někoho podobně zblázněná. I já jsem měla ráda jednoho kluka, který byl pro mě ale ještě nedosažitelnější než jakýkoliv herec. Vídala jsem ho skoro denně a bylo víc bolestivé vidět ho a nemoct s ním trávit čas než být zamilovaná do herce, kterého ode mě nedělila jen šílená dálka a jazyková bariéra, ale také propast mezi životem a smrtí. Bylo pro mě utrpení být mu tak blízko a přitom se cítit jako za skleněnou stěnou. A protože jsem se trápila dlouho, jednou jsem se rozhodla ho nechat jít, hlavně když bude šťastný. Bolelo to, ale teď, o dva roky později, se mi to tisícinásobně vrátilo. Moje zkušenost je trochu jiná než tvoje, ale je normální se zamilovat, ať je to někdo blízký nebo herec. V žádném případě nejsi sobecká, protože za city nikdo nemůže a každý si přeje být v životě šťastný. A každá holka si přeje mít někoho, kdo ji bude chápat a držet v náručí. Proto si nevyčítej, že se cítíš tak, jak se cítíš, ale časem přijdeš na to, že se musíš rozhodnout, jestli se kvůli němu budeš trápit nebo budeš hledat ve tvém okolí. Pokud ti můžu poradit, já jsem našla opravdovou lásku ve vztahu s Ježíšem. Teď už vím, že tenhle vztah je pro mě ten nejdůležitější, a jsem si jistá, že až budu připravená, On sám mi otevře srdce k tomu, kdo pro mě bude ten pravý. A věř mi, On opravdu nechce, abys byla nešťastná. Protože tě miluje nejvíc že všech. Hledej ho a dá se ti poznat jako milující Otec.Budu se za tebe modlit. A

Mona (10.01.2019 12:45)
Ahoj holky, dekuji moc za rady. Ja nevím proc to delam (odhaneni kluku), ja mam asi strach, jeden kluk me hodne zranil a to jsme spolu ani nechodili, byli jsme hrozne velcí kamaradi, nalhala jsem si ze me miluje, ale on me nemiloval. Uz jsiu to 3 roky. Byla jsem k nemu tak upnuta, ze me to zranilo. Bojim se upnoit na realnou osobu. Mam strach, ze mi ublíží ještě vic. Uz ted jsem hrozne upnuta na svoji nejlepsi kamaradku. Nechci ji ztratit.

Adél (10.01.2019 19:37)
Možná je to ten důvod (samozřejmě jenom částečně), proč jsi zamilovaná do někoho, s kým nejsi v přímém kontaktu. Protože herec nemůže přijít a říct, že tě nemiluje. A možná proto od sebe odháníš i ostatní kluky, protože se možná podvědomě bojíš je pustit k sobě blíž a možná bys je odehnala, i kdybys nebyla zamilovaná do toho herce. Jak říkám, mě to taky hodně bolelo, než jsem toho kluka nechala jít, ale vím, že když Pán Bůh uzdravil moje srdce (které bylo doslova na tisíc kousíčků :-), může uzdravit i to tvoje.

Adel (24.01.2019 20:41)
Ahoj Mono. Jsem na to asi podobně. Asi dvakrát už se mi zdál sen, kdy jsem se prostě jenom bavila s kluky, a cítila jsem jejich zájem a ten krásný pocit. A teď strašně toužím po lásce. Vím, že mě Bůh miluje, a moc si toho vážím, jenomže cítím, že potřebuju taky tu lidskou lásku. Mám z toho část výčitky, protože si myslím, že bych měla milovat jedině Boha, a protože vím, že mě stejně žádný kluk nikdy nebude chtít. Zároveň ale věřím Bohu, že On ví, co potřebuju a že mi to dřív nebo později dá, když mu budu věřit. Přeju Ti, abys našla toho pravého. Věřím, že ho pro tebe Bůh někde má, jenom ještě nenadešel ten správný čas. Neboj se, On ví, co a kdy je pro Tebe nejlepší. Stačí mu důvěřovat...

Rosemarie (08.01.2019 14:49)
Ahoj M, zkus k tomu nějakou barevnou, nebo maxi šálu - to teď frčí, nebo barevné rukavice a čepici... prostě to nějak oživ :-). Měj se Rosemarie

moda (08.01.2019 15:15)
Ahoj jestli se tobě kabát líbí, nos ho. A k tomu aby jsi nevypadala jak stará babička bych ti doporučila si k němu vzít nějakou pěknou maxi šálu, šátek či jiný barevný doplněk :)

Katy (08.01.2019 21:31)
Ahoj, nemusíš se rozhodně stydět za to, v čem chodíš. Vím, že je to těžké, ale musíš se s tím nějak poprat. Já to vždy dělám tak, že si řeknu AŤ SI KAŽDÝ MYSLÍ CO CHCE, HLAVNÍ JE TO, CO SI O MNĚ MYSLÍ MÍ NEJBLIŽŠÍ A CO JE VE MNĚ, NE NA MNĚ. Zkus si to také říkat pokaždé, když se tento problém vyskytne. Ten kabát je určitě hezký, protože by Ti ho rodiče jinak nekoupili:-) Nevšímej si jich. To ONI jsou hloupí a ne Ty. To oni nevědí, co je hezké... Měj se hezky, Katy

Ana (14.01.2019 13:16)
Ahoj, z toho co píšeš ten kabát bude nadčasový (nebude out už příští zimu, dlouho vydrží) a dá se dobře kombinovat, je to tak? Tak to využij :) Jestli zahřeje, rozhodně by byla škoda, aby kvůli spolužákům ležel ve skříni:)

A. (07.01.2019 10:55)
Ahoj Krystýno. Taky bych si chtěla našetřit nějaké peníze, ale bohužel to nejde, nebylo mi ještě 15. Na brigády se může chodit až od 15 let. Myslím, že do 15 let není možné vydělat si sama nějaké peníze. Můžeš se zeptat rodičů, jestli by Ti třeba nedaly nějaké peníze za uklízení bráchové pokoje, nebo za něco, co není Tvou povinností, sama to takhle nemám, ale kámošky z toho peníze mají. Nebo požádat rodiče, jestli by Ti to nezaplatili a Ty jim to pak můžeš splácet. Hodně úspěchů na skokových hodinách. A.

Maja (07.01.2019 19:43)
Hele, sice Ti není 15, ale takovou brigádu můžeš mít takovým trochu podvodem (o kterém ví i samotné vedení). Stačí, když se na poště prohlásí člověk na 18 let třeba na rozdávání letáků, ale budeš to dělat Ty. Pak ty peníze dostane sice ta osoba na kterou je to napsané, ale peníze patří Tobě, takže Ti je dá.

Fontinai (04.01.2019 18:08)
Ahoj lin, mně pomáhá pít šípkový čaj. Celkově je nejlepší pořádně doplnit vitamin C, hlavně ovocem, citronem do čaje nebo do vody apod. A taky je dobré o něco víc spát.

Nancy (04.01.2019 18:20)
Ahoj Lin,taky mám rýmu.Na úlevu mně pomáhá sprej do nosu Olynth. Moc ti přeju ať jsi zase brzo fit.

mysik (04.01.2019 18:23)
Ahoj, možná by pomohl cibulový čaj. Na chuť sice nic moc, ale měl by fungovat.

škola (03.01.2019 17:16)
ahoj nevím sice co je v tvém okolí, ale protože píšeš že na jednu stranu by jsi chtěla na gympl a na druhou ne, protože z toho není žádné zaměření, doporučila bych ti nějaké lyceum (technické, pedagogické, ekonomické atd...) Lycea mají výhodu v tom že je to něco jako gympl ale zárověň už tam je i nějaké zaměření... Hodně štěstí při výběru školy :)

Katy (04.01.2019 14:37)
Ahoj, pokud jsi věřící, mohu Ti doporučit církevní gymnázium. Já jsem na tom v Kutné Hoře a mohu říct, že pokud by jsi nedojížděla zdaleka, tak to dojíždění za to stojí. Učitelé jsou prima a kolektiv také. Když jsi tam nováček, tak jsou ti ze starších ročníků ochotni pomoci a jestli hledáš slušný kolektiv, tak jedině na CG můžeš najít „slušňáky“. Takže Ti doporučuji Církevní gympl. Hodně štěstí při výběru. Katy

Kaktus (04.01.2019 18:26)
Ahojky :) Já bych doporučovala Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Jsem tam sice prvním rokem, ale dobrý kolektiv i učitele tu máš zajištěné. Minimálně se stojí za to podívat na jejich stránky (www.agkm.cz). Taky bys tam mohla být na intru, což je možná i výhoda, protože nejlepší holky jsou právě na intru :) Hodně štěstí při rozhodování :)

:) (05.01.2019 20:02)
Ahoj! Chápu, že Kroměříž není blízko, ale určitě Ti můžu doporučit zdejší Arcibiskupské gymnázium. Co se týče vyučování, je celkem obsáhlé a škola je na vysoké úrovni. Kolektivy ve třídě jsou podle mě taky fajn a o dost lepší než třeba na místním státním gymplu. Je tu taky internát a široká nabídka kroužků. Tak máš aspoň takovou nabídku. :) Měj se krásně a neboj, určitě si vybereš dobrou školu. :)

Jani (05.01.2019 21:42)
Na některých gymplech je zaměření - např. existují jazyková gymnázia, jiné se zaměřují spíše na přírodní vědy apod.

Mája (20.12.2018 19:19)
Hele, mně jednu dobu celkem pomáhala appka Cvičení 30 dnů. V pohodě a zadarmo ji stáhneš na google play. :)

Lisa (30.12.2018 14:43)
Mně pomahalo cičeni ,,Aerobik pro všechny" od Olgy Šípkové. Dá se to najít na youtube. Doporučuji 😉

Kristy (02.01.2019 21:27)
Ahoj, ve 13 ke tohle normální, z toho vyrosteš..ale chápu, jak se cítíš v kolektivu. Mám pro tebe, ale špatnou zprávu, samotným "posilováním" nebo cvičením dané partie akorát nabereš na svalech a hubenější vypadat nebudeš. Hele v tvým věku nemá smysl hrotit jidelníček, to určitě ne..to si akorát rozhodíš zažívání. Spíš si najdi nějakou pravidelnou pohybovou aktivitu, kde spálíš energii z tukových zásob. Cokoli co tě bude bavit od běhu, ježdění na koni po nějaký bojový sport. :) Přeji hodně zdaru

Maki (04.01.2019 14:39)
Ahoj - moc děkuji!! To mě potěšilo. A já na koni ráda jezdím, jenže bohužel ne tak často, ale díky.

A. (19.12.2018 20:45)
Ahoj. Mám teď s jednou kamarádkou podobnou starost. Jediné mě napadá říct to školnímu psychologovi, nebo někomu, kdo jí zná a i Ty mu důvěřuješ. Nebo bys možná mohla říct její mamce, nebo taťkovi, asi podle toho, jaká situace to je. Přeji Ti Veselé Vánoce, ať se to dopadne co nejlépe. A.

Renča (10.12.2018 17:36)
Čaj z pravého zázvoru. Nastrouhej, vyluhuj, přidej šťávu s citronu, trochu oslaď medem a popíjej. Měl by pomoct. Nebo aspoň jako prevence. :-)

Věra Anežka (10.12.2018 18:48)
Ahoj Nancy,na bolest v krku je dobrý kloktat několikrát denně solný roztok.Ten si připravíš tak,že půl lžičky kuchyňské soli rozpustíš v trošce vlažné vody a tím si vykloktáš pusu.Po tom si pusu nevyplachuj. Dále mě napadl ještě obklad.Jmenuje se Priesnitz a udělas ho tímto způsobem.Vezmeš plínu látkovou,na tu položíš kousek igelitu a na ten igelit položíš mokrý kapesník.A tímto obkladem si zavážeš krk. A ještě mě napadlo,udělat si odvar ze sypaný sušený šalvěje,koupíš v lékárně. A tím odvarem si budeš několikrát denně kloktat.Postup je stejný jako u solnýho roztoku.Přeju ti ať jsi brzy fit. Věra Anežka

Jani (10.12.2018 19:11)
Tak třeba pomáhá kloktat vodu se solí (nasycený roztok), nebo pít čaj ze slézu maurského. Dále nějaké cucavé tablety, co jsou volně k prodeji v lékárně, já jsem měla třeba neo-angin nebo Septofort.

Nancy (14.12.2018 18:13)
Moc vám všem děkuju. Nějaké rady určitě vyzkouším. (:

Fontinai (11.12.2018 14:23)
Ahoj Katy, to je mi líto, že to takhle dopadlo. Možná si ta Tvoje kamarádka ani plně neuvědomuje ten svůj problém nebo si nechce přiznat, že nějaký problém má. Myslím, že je to poměrně častá reakce. Třeba jí ten její poměr k jídlu připadá v pořádku, pokud doma žádné normální jídlo nedostane. Ono je to těžké, Ty i když s ní kamarádíš, tak nikdy nemůžeš vědět přesně do detailu, jak to v jejím životě a v její rodině vypadá, a já to už vůbec nemůžu vědět. Podle toho, jak to popisuješ, nevím, jestli to opravdu je porucha příjmu potravy, nebo spíš jde o to, že jí doma nedávají pořádné jídlo. V pořádku to ale určitě není. Nevím ale, jestli má smysl to teď ještě nějak víc řešit - asi by se to nemělo nechávat jen tak, jenže je riziko, že čím víc to budeš řešit, tím víc se ona naštve. Asi bych jí to teď už nevysvětlovala, spíš bych to na Tvém místě nechala nějakou dobu uležet, třeba si uvědomí sama, že to s ní myslíš dobře. Zkus to svěřit Bohu, tu svou kamarádku i celý váš vztah. A případně se o tom poradit se svými rodiči nebo s někým jiným z dospělých.

Veronika (07.12.2018 22:57)
Ahoj Mando, je od Tebe pěkné, že jsi jí v její konverzi nablízko. Nevím, jestli stačí příprava od někoho ze spolča. Já jsem byla pokřtěná až po 18. roku a na přípravu s námi chodili také lidé, kteří se připravovali na první svaté přijímání. Všichni už byli starší 18 let. Scházeli jsme se skupinka lidí a vedl nás kněz. Určitě bych tedy doporučila zajít za knězem, nebo mu prozatím napsat a on už kamarádku bude připravovat individuálně a nebo bude vědět o nějaké skupině jí věkově blízké.

:) (08.12.2018 08:54)
Ahoj, je pravda, že děti se většinou připravují hromadně, takže osobní příprava je spíš na rodičích. Myslím si ale, že když je to u starších, příprava bývá individuální od kněze či nějakého pastoračního asistenta. Myslím, že když zajde za vaším knězem, tak ji rád připraví. Měj se

Fontinai (01.12.2018 08:14)
Ahoj Katy, to, co popisuješ, zní docela vážně, takže určitě je potřeba to řešit. Pokud máš tu možnost, zkus to říct v její škole buď výchovnému poradci nebo školnímu psychologovi (pokud tam je), nebo komukoliv z učitelů, koho znáš a komu důvěřuješ (předpokládám, že je to škola, kam jsi i Ty dřív chodila, takže tam ty učitele znáš). Oni by si o tom pak měli promluvit s její maminkou a nějak to řešit. Nebo můžeš zavolat (je to zadarmo) na Linku bezpečí (http://www.linkabezpeci.cz/) a popsat jim to tam. Řeší tam právě i takovéhle problémy - poruchy příjmu potravy, to, když se rodiče málo zajímají o děti, apod., takže by věděli, co dál dělat. Takže přeju, ať se Ti podaří kamarádce pomoct a ať je v pořádku.

Kiki (03.12.2018 10:45)
Ahoj Kacko ja jsem taky na gymplu a svou bff jsem nechala na zakladce.ja bych na tvém místě pozvala kamoskou k vám domů a udělala bych ji nějaké jídlo které má ráda.treba dort nebo muffim anebo když se bli ty vánoce tak nějaké cukroví.zkus ji to nabídnout a říct ji že tě to potěší když si vezme.pokud by to nezabere šla bych buď za její mamkou nebo do školy a řekla jim to a poprosila je o pomoc.mozna se kamarádka bude ,,vztekat,, ale řekni ji že je to pro její dobro.zkus najít na YouTube videa s tímto tématem.zadej tam něco jako ,,antibuildyng,,nebo něco takového a zkus ji to pustit Mej se a zvladni to jseš jediná kdo tvé kamarádce může pomoci

Katy (03.12.2018 19:17)
Ahoj Fontinai, moc díky za radu. Dobře, zkusím to takhle udělat. Snad to pomůže. Ale její mámě toto říkat Bohužel nemá cenu, protože ona ji v tom asi tak trochu podporuje. Ona sama je podobná. Ještě moc díky a ahoj. Katy