Pegas (06.03.2018 15:35) Ahoj, určitě bych se s ním snažila bavit, ale zas ne tak, abys byla vlezlá. Zkus si o něm něco zjistit, třeba co má rád kromě skautu nebo co dělá ve volném čase. Jestli máte třeba společnou cestu domů, povídej si s ním a můžete se domluvit, že se sejdete i mimo skaut. Hodně štěstí :-). Pegas | |
Terka (05.03.2018 22:33) Ahoj, myslím, že nejlepší je se zeptat přímo kamarádky. Pokud výběr písní nechává na vás, tak je třeba píseň z Taizé "Náš Bůh je láska" (s pěkným doprovodem se hodí i ke vstupnímu průvodu), z Kancionálu se nabízí 916, k přijímání může být \"Tobě patří chvála\" a jiné... Osobně bych volila spíše klidnější písně, ale záleží na vkusu. Přeji hodně štěstí :) | |
Mája (09.03.2018 19:36) Ahoj Májo (heh, to je takový vtipný, oslovat někoho svým vlastním jménem), já oobně suché šampony nepoužívám, ale podle mě lepší takovej ten šampon ve spreji, který si nastříkáš na vlasy.Dobrá značka je Balea, vím že to je taková základní, ale mně vyhovuje a jsem s ní naprosto spokojená, ale chálu, že ostatní ji třeba nemsuí (i jako bez spreje) je, ale Ty máš pravděpodobně nějakou svoji značku, tak bych zvolila od té značky. Samozřejmě nejlepší je používat normální, ale chápu, že to někdy nejde nebo Ti to prostě nevyhovuje nebo nwm.:) | |
borůvečka (28.2.2018 17:59) Ahoj holky, měla bych dotaz na ty z vás, které jste sběhlé v lakování nehtů.:) Chtěla bych si nalakovat nehty a vím, že pouze přetřít nehet barvou nestačí, je třeba ho ošetřit...vím, že při lakování "běžným" negelovým lakem se má dát nejdříve base coat, pak barva a pak top coat. A teď k mojí otázce: jak se to dělá u gel laků? Mám na mysli gel lak zakoupený v běžné drogerce. Je možno pod gel lak použít klasický base coat a pak top coat, jaký se používá u negelových laků? Nebo je třeba nějaký speciální base coat a top coat na gel lak? Mockrát díky! | |
Maruška (27.02.2018 18:31) Ahoj, tak prodlužování vlasů v kadeřnictví spočívá v přicvakávání příčesků. Pokud jde o ten urychlený růst, v jednom starém inu byla zmínka o umývání vlasů jarem a pravidelném zastřihování. Za měsíc Ti vyrostou o tři centimetry a o jeden je musíš zkrátit. Používej ale výhradně kadeřnické nůžky, které stojí v drogerii kolem 80,-. Spolužačka, které rychle vyrostly vlasy říkala, že se o ně stará, dělá jim zábaly a používá drahé šampóny, to si ale doma nevyrobíš. Navíc ty její vlasy sice vyrostly, ale neměly tvar a dost se třepily. Těžko říct. Každá máme jiné vlasy, někomu rostou, i když si je nezastřihuje, někomu moc ne. Popravdě řečeno bych byla překvapená, kdyby něco dostatečně vhodného existovalo. | |
Adéla (22.02.2018 15:06) Ahoj. Mám to taky tak. S naším panem farářem jsem dost často v kontaktu, chodíme na faru na spolča,na náboženství nebo jen tak na kafe či čaj. A potom k němu mám jít ke zpovědi a říct mu všechny své hříchy. Připadala bych si divně. Možná se bojím toho, že pak by si o mě myslel něco jiného a nebavil se se mnou. Ano, zní to divně, ale někdy to tak cítím. Hezký den | |
Nina (23.02.2018 16:45) Ahoj, Ja to mela po dlouhou dobu tak, jak píšete. Jednou jsem se odhodlala, ze k našemu knězi půjdu. Taky chodím do spolča, známe se a tak, to Jo. Ale nikdy jsem si nedovedla představit, ze bych šla za nim. A tolik jsem se mýlila! Ta zpověď byla nejuzasnejsi v mem životě. Pokání dal přesně pro me, bavili jsme se hrozně dlouho a bylo to super. Ano, na začátku jsem byla hrozně nervózní a jakmile se mnou začal ty hříchy rozebírat, bylo mi děsně, ale nakonec me to jen posunulo dal. :) Holky, to zvladnete, alespoň to zkuste. Ja to zkusila a půjdu znovu! Váš kněz vás opravdu zná, o to je to lepsi, lépe vám porozumí. Tak přeji hodně odvahy! Mějte se krásně | |
Věra Anežka (21.02.2018 17:18) Ahoj Mája,barvy na hrnečky určitě seženeš v potřebách pro kutily.Anebo ještě lepší obchod je obchod s výtvarnými potřebami.Tam je seženeš zaručeně. No a levanduli v květinářství.Ale tam seženeš asi jen čerstvou. Zkusila bych prodejnu s Bio produkty.Tam by jí mohly mít. Přeju ať jsi úspěšná a seženeš i barvy i levanduli. Věra Anežka | |
Máa (19.2.2018 15:03) Ahoj holky, mamka má na monci února narozky.Nemá kulatiny, abyste věděli.:) Chtěla bych jí dát bombu do koupele, ale potřebovala bych nějaký levný recept a třeba i kde sehnat suroviny (prosím nepiště e-shopy).A taky nejlépe bombu, která ztvrdne normálně.Protože mikrovlnu nemáme a troubu se mi jako moc používat nechce.:) | |
Any (20.02.2018 09:14) Ahoj, je rozdíl mezi normální (elektrickou, plynovou, horkovzduch) troubou a mikrovlnkou (až budeš něco vařit ;). Jinak se dá vygooglit spoustu receptů, většinu surovin najdeš v drogerce (takových těch starších). Barvy na hrnečky (porcelán a sklo) ve výtvarných potřebách (někdy je akce i v tescu nebo lidlu; jsou různé druhy: fixy, slupovací, některé nemůžou do myčky). A levandule ve "zdravých obchůdkách" nebo v zahradnictví (ale nevím, jestli je sezona...). | |
Kiki (21.02.2018 14:21) Ahoj Dorčo, loni jsem mamce dala ručně vyrobené bomby do koupele, myslela si, že jsem to koupila :-). Budeš potřebovat: 2 hrnky jedlé sody 1/2 hrnku kyseliny citronové 1 1/2 lžičky vody (nebuď taková, jako já a nespleť, že je to lžička a ne hrnek, jak jsem to udělala na první pokus) potravinářské barvivo (nemusí být, já jsem použila to práškové) essenciální olej (já jsem místo toho dala do bomby levanduli, vonělo a vypadalo to stejně) PS: jedlé sody a kyseliny citronové jsem dala o půlku míň (1 hrnek jedlé sody, 1 1/2 kyseliny citronové), úplně to stačí Postup: Smíchej jedlou sodu, kyselinu citronovou, potravinářské barvivo a essenciální olej (nebo třeba tu levanduli) v nějaké misce dohromady. Přidej vodu. Nelekni se, když ti to začne bublat, to je jenom reakce jedlé sody s vodou. Když to všechno promícháš, začni směs dávat do silikonových formiček, jakýchkoliv formiček na led. Jelikož my jsme doma měli všechny formičky plné, použila jsem obyčejný sáček. Do rohu jsem dala pár lžiček směsi a zavázala gumičkou. Můžeš takhle pokračovat (dáš směs, zavážeš gumičkou, dáš směs...), nebo si vezmeš jiný sáček. Vypadá to zajímavě. Nech to 24 hodin ve formě (případně sáčku :-)), potom to vydělej a nech zase cca 24 hod v suchu. Potom už to jenom zabal do látkového (nejlíp takového průhledného, ve kterém se prodávají mýdla) sáčku, nebo celofánu. HOTOVO! Teď už si stačí napustit plnou vanu a bombu vhodit do vody :-). Kdybys chtěla, tady máš odkaz na návod v angličtině. Mají to tam trochu složitější, víc potřebných věcí, co podle mě ani nepotřebuješ, ale vyjde to na stejno. http://www.pinkwhen.com/how-to-make-a-shower-bomb/#_a5y_ p=3248528 | |
Dorka (21.02.2018 21:15) Stačí použít google a zadat "bomba do koupele diy". Velmi jednoduché... http://krasna.nova.cz/clanek/modaastyl/ diy-domaci-sumive-bomby-do-koupele-potesi-mamku-i-kamosk u.html http://www.blueberrypink.cz/2014/10/diy-sumive -bomby-do-koupele.html https://carujeme.cz/domaci-sum ive-bomby-do-koupele/ | |
D. (19.2.2018 14:14) JSEM NORMÁLNÍ?!? V mém okolí se vyskytli dva lidé, kteří jsou v nemocnici. A já cítím, že tak jako chci být taky nemocná... Ne abych se ulila ze školy, to rozhodně ne, ale abych taky měla nějakou vážnou nemoc, která by se ovšem pak vyléčila a já byla zase v pohodě... Rozumem vím, že je to divné, špatné a že je to úplná blbost, ale prostě se tak cítím. Není to hřích? Co s tím mám dělat? A nejsem blázen?!? | |
Maruska (20.02.2018 10:12) Ahoj, je to zvlastni, ale za Tvoje pocity Te nikdo soudit nemuze. Nikomu neprejes nic spatneho, nechces se ani ulit ze skoly... Spatne by ale bylo kdybys treba schvalne behala v plavkach venku s cilem onemocnet. To uz je sebeposkozovani a to je hrich. Jinak to nemusis resit, verim, ze to prejde. | |
Mája (20.02.2018 11:56) Jseš naprosto normální.Já tohle taky kdysi zažívala a v podobném případě.Jen radím, nesnaž se o to.Můžeš si přát, ale nepokoušej to.Podle mě to hřích není... A mělo by to přejít.Zkus si třeba někam psát příběhy, kde se osobě stane něco vážného nebo si to jen představuj, já to tak dělala a jak čas plynul, docházelo mi, že o to ani nestojím. Radím Ti dobře, já to taky zažila a vím jaké to je.Možná Ti přijde, že tě nějak poučuji atd., ale snažím se poradit.:) | |
Anny (22.02.2018 21:09) Podvědomě jsem asi chtěla být taky nějak takhle nemocná, hlavně protože tě pak okolí tak trošku lituje. Splnilo se mi to a věř mi, ovlivnilo celý život. Teď už je to snad OK, ale i po psychické stránce to úplně nejlepší nebylo. Snaž se na to nemyslet, ono to samo přejde, a hlavně nepodporovat a nerozvíjet takové myšlenky, zapomeň na to :)) | |
Nemocná (08.03.2018 23:20) Ahoj, naprosto chápu Tvůj stav, ačkoliv jsem ho sama nezažila. Píšu Ti z pohledu člověka, který zažívá to, co si Ty "přeješ" (nerada používám tohle slovo, protože bych řekla, že to až tak nevystihuje to, co cítíš, avšak nevím, jaký jiný výraz použít). Před víc jak rokem mi přišli na nemoc. Není nijak strašná a když beru léky a dodržují dietu, nehrozí mi v blízké budoucnosti ani smrt. Avšak každý den mi dává najevo že tu je. Jedná se o bolest, která mi brání ve spoustě věcech a která není příjemná. Dále jsou tu pobyty v nemocnici asi třikrát do roka, nepříjemná vyšetření... Navíc z tohoto důsledku mám rapidně sníženou imunitu, takže často marodím. Můžeš si říct: "No jasně, kolem tebe jsou ale lidi, kteří ti pomáhají a politují tě. Navíc ti léky mohou snížit bolest." Co znám dlouhodobě nemocné lidi, nikdo se nechlubí, že s ním něco není v pořádku, to samé platí i pro mě. Osobně ani o lítost nestojím. A léky proti bolesti nejsou úplně fajn - ničí játra a mívají dost nepříjemné vedlejší účinky (aspoň tak to mám z vlastní zkušenosti). Píšu Ti proto, aby, byť to určitě víš, sis opravdu uvědomila, že nemoc není nic příjemného a že bych tisíckrát raději byla zdravá. Moc na Tebe myslím, hlavně se za to nijak neobviňuj, nemůžeš za to. A Vy ostatní, co si moji odpověď čtete - važte si svého zdraví, a jestliže je tu nějaká, která je nemocná, pamatujte na to, že každá bolest jednou pomine a když se budete cítit úplně nejhůř, přijde pomoc. Vážím si daru Života a miluji ho. | |
Hanča (19.02.2018 14:26) Ahoj Jani, minulý rok jsem příjmačky psala, tak doufám, že Ti má rada, alespoň trochu pomůže. Nejhlavnější věc je pořádně číst zadání, abys věděla na co se Tě ptají. Udělej první to, v čem jsi si jistá. Bude dobré psát odpovědi čitelně do záznamového archu hned, protože by se mohlo stát, že bys neměla čas je opsat nebo zapomněla dopsat z nepozornosti... Ale má nejdůležitější rada.. Žádný stres :) Nauč se přemýšlet, I když Tě tlačí čas. Svěř vše Pánu Bohu, před testem se pomodli a uvidíš, že to dobře dopadne :) | |
Mája (19.02.2018 15:00) Nenapsala jsi, kolik Ti je.Já jsem dělala přijímačky z pátý na osmiletý gympl, dostala jsem se a zatím mám po starosti. Ty pravděpodobně děláš asi z devítky, ale ten princip je podle mě stejný. Mýmu bráchovi koupili rodiče testy z internetu a z toho se učí.Já jsem dostala nějaký papíry od kluka, který dělal přímačky ze sedmičky, nějaké úlohy, které byly až pro starší ročníky jsem vynechávala, ale jinak jsem normálně psala do toho. A pak jsem sehnala od někoho sehnala ty testy jako v počítači a z toho se učila.Buď jsem úlohy dělala jen slovně enbo je psala na papír.Podle mě není potřeba je nutně psát.Princip zapisování Ti stejně pošlou. A jinak tipy asi nemám.Spíš jen to, že potřebuješ znáš a umět látku a něco i navíc než ten princip úloh.Já jsem jako jediná psala na náhradní termín a kromě toho že jsem měla nervy na dranc na to vzpomínám s úsměvem.Vlastně to bylo jako nějaký dlouhý test, akorát že Ti na něm záleží více. A jinak já mohla do zadání psát, ale výsledky jsem psala do toho záznamového archu.Asi Ti to řeknou, ale neber si gumovací pero, to z těch výsledků mizí. Tak hodně štěstí, asi jsem Ti nepomohla, ale nějaká snaha byla.xD | |
brouk (19.02.2018 19:14) Ahoj Jani, to je hodně individuální. Například co se týče různého kroužkování a křížkování v přijímacích testech, je dobré se informovat v konkrétní škole. Pozor, v některých školách se za špatné odpovědi v přijímacích testech mohou odečítat body, jinde ne. Je dobré si zjistit, jestli škola nepořádá nějaké přípravné kurzy ke přijímačkám. Pokud máš tu možnost, určitě jich využij. Získáš tak cenné rady. Také je dobré, pokud to tak ta škola poskytuje dělat si cvičně jejich testy z minulých let (najdeš na jejich webu). | |
Fontinai (16.2.2018 13:17) Ahoj holky, chtěla bych se vás na něco zeptat - mám totiž trochu problém s modlitbou růžence, jako že mě moc nebaví. A je mi to líto a chtěla bych, aby se to změnilo. Někdy jsou chvíle, kdy se růženec modlím ráda a baví mě to, ale většinou spíš se mi do toho nechce a nesoustředím se na to. Zvlášť třeba když se růženec modlí hromadně např. přede mší svatou, tak to jen odříkávám a myšlenkami jsem někde úplně jinde. Proto bych se vás chtěla zeptat, jestli vy se růženec modlíte a co vám třeba pomáhá se na tu modlitbu soustředit a dobře ji prožít. Děkuji :) + | |
B. (20.02.2018 15:43) Ahoj! Neříkám, že mi taky nedělá občas problém být u růžence přítomná, ale je to rozjímavá modlitba - tzn. nemusíš vždycky přemýšlet nad slovy modlitby. Když u toho přemýšlíš třeba nad Ježíšovým životem, nebo si přitom uvědomíš konkrétní případ, kdy Ti Bůh hmatatelně pomohl a děkuješ mu za to, nebo si uvědomíš, že jsi někomu ublížila a rozhodneš se to napravit. To může být součástí modlitby růžence - a při tom říkáš slova té modlitby. Něco jiného však je, když při tom přemýšlíš nad hloupostmi, třeba o tom, co jsi dělala (hrála hru, sledovala film,...). Doufám, že mi rozumíš. Když zjistíš, že zrovna přemýšlíš nad úplnýma blbostma, snaž se myslet na slova modlitby, nebo si třeba představ Marii nebo Ježíše, jak se na Tebe láskyplně dívají a snaží se Ti pomoct. Třeba si můžeš jednoduše říct: "Maria, pomoz mi prosím soustředit se." Omlouvám se za dlouhou odpověď. :) Být vždy soustředěný při modlitbě není jednoduché a snad to ani vždy úplně nejde, ale vždy je důležitá myšlenka na Boha. Vždyť on je rád i za náš čas, který Mu věnujeme. Měj se :) | |
Sabina (15.2.2018 19:49) Ahoj holky, chtela bych se Vas zeptat, co si myslite o tom jit za svym snem. Já bych chtěla být od malička herečkou, ale všichni mi říkají, že mám byt necim jako treba prodavačkou nebo zdravotni sestrou. Mym snem je ale byt hrecekou, protoze me to vzdycky fascinovalo. Co si o tom myslite Vy? Dekuji vsem za nazory Sabča | |
Jani (16.02.2018 19:31) Ahoj, já si myslím, že pro toto zaměstnání (herečka) je třeba talent nebo třeba chodit do gramatického kroužku, prostě abys zjistila, jestli pro to máš vlohy. Nebo si udělat nějaký test ohledně profesní orientace. V 9. třídě je možnost navštívit zdarma pedagogicko-psychologickou poradnu(zní to strašně, ale není to nic nepříjemného), kde je přímo vyšetření ohledně té profesní orientace (sama jsem tam byla, dají Ti tam nějaké testy, nejdříve ohledně studijních předpokladů-jestli jsi studijní typ, nebo spíše na učební obor, a pak jsou osobnostní testy-jestli tě baví spíše něco vyrábět, nebo organizovat atd. a nakonec Ti řeknou, jaký typ jsi-jestli umělecký, obchodní, sociální apod.)A co je nejdůležitější: ptát se na to Boha. Aby to nebyl jen TVŮJ sen, ale abys dělala, co chce On. Protože jedině tak budeš šťastná. Přeji hodně štěstí, Jana. | |
Věra Anežka (21.02.2018 17:23) Ahoj Sabino,rozhodně bych neváhala a šla za svým snem. Nejhorší je ,když nemůžeš potom dělat práci,kterou jsi chtěla dělat v budoucnu až budeš pracovat. Já si přála být záchrannářkou, nebo vojačkou nebo policistkou.Ani jedno dělat nemůžu.Pokud ti nic nestojí vcestě radím jdi do toho.A neboj se ničeho. Držím palce. Věra Anežka | |
Kristína (14.2.2018 14:56) Ahojte dievčatá! Rada by som sa vám zverila so svojím problémom. Ide o to, že som veľmi nesmelá. A nie je to preto, že dospievam, v skutočnosti už mám 22 rokov. Ale neviem prečo, ustavične som v akejsi psychickej nepohode a strachu a presnú príčinu nepoznám. Bojím sa hlavne nových vecí, čo som ešte neskúsila. Nemám za sebou ani jediný vzťah s mužom a tak mám niekedy strach z neznámeho a budúcnosti. Teraz ma čaká študijný pobyt v zahraničí a to je tiež niečo, čo som nikdy predtým nezažila a samozrejme sa naň veľmi teším, ale bojím sa aj problémov, ktoré mi prinesie... lebo určite tam počas 5 mesiacov zažijem aj ťažké chvíle. Niekedy sa cítim zvláštne, akoby som nepotrebovala vzťahy s ľuďmi, ale opak je pravdou, ja sa len bojím ľuďom viac otvoriť, pretože potom by som sa cítila veľmi zraniteľná, takže sa skrývam do svojej ulity a nikoho si nepripustím bližšie k sebe, lebo sa bojím, že keby ma ľudia lepšie spoznali, nemali by ma radi alebo keby som prejavila svoje skutočné emócie, zneužili by to proti mne... neviem, prečo som takáto, ale vylučujem, že by som v detstve zažila traumu alebo čo, viem, že moji rodičia aj brat ma majú radi. A mám aj veľa kamarátok, a sú to naozaj dobré kamarátky, ale aj tak mám niekedy pocit, že radšej si nechám niektoré veci pre seba a nebudem sa im o všetkom zdôverovať, lebo by si mohli myslieť, že som čudná. Sú chvíle, keď mám pocit, že vzťahy s nimi sú povrchné, ale je mi to ľúto, pretože ich mám rada a tiež im chcem byť na blízku, keby potrebovali moju pomoc... Najviac sa chcem zbaviť nezmyselného strachu a negativity, čo ma v živote obmedzujú a bránia mi v tom, aby som spoznávala svet, ľudí, učila sa nové veci, nadväzovala vzťahy a mala radosť zo života. Možno mám slabú vieru a nesprávne sa modlím... Prežívali ste tiež niekedy niečo podobné? (Neviem, či sa môj absurdný strach dá označiť za depresiu, no určite nemám a ani som nikdy nemala samovražedné sklony, tak asi nie.) Prosím vás o modlitbu a budem na vás myslieť vo vlastných modlitbách. | |
Terka (15.02.2018 21:05) Ahoj Kristínka, prožívám teď něco podobného. Můj problém není v nesmělosti, ale spíše v tom strachu z nového, z budoucnosti. To jak píšeš o té zranitelnosti, že se nechce lidem úplně otevřít, chápu. Také s tím bojuju. Určitě si nemyslím, že by to bylo nesprávnou modlitbou, věřím, že Bůh slyší každou naši modlitbu, i když né vždy reaguje, jak my chceme. A co se týče slabé víry, ano s tím také zápasím. Naučit se Ježíši víc důvěřovat, odevzdávat se mu úplně. To si myslím, že by vyřešilo naše problémy. Budu na Tebe moc myslet! Neboj se, zahraniční pobyt určitě zvládneš. Pokud bys chtěla, můžu Ti sem na sebe dát kontakt a můžeme si třeba o tom napsat :) Terka | |
Fontinai (16.02.2018 09:40) Milá Kristínko, když jsem četla Tvůj text, chvílemi jsem měla pocit, že mi mluvíš z duše. Mně je 20 let a taky mám strach ze spousty věcí. A taky jsem taková uzavřená, na jednu stranu jsem ráda s lidmi, ale přitom často ve společnosti jiných lidí mlčím, protože mám strach se projevit - často přesně jak píšeš - protože mám strach, že si lidi budou o mě myslet, že jsem divná, nebo že se ztrapním apod. Určitě v tom nejsi sama, kdo má takové pocity. Podle mě to určitě není deprese. Ani podle mě není pravda, že by ses nesprávně modlila. Uvidíš, že Bůh Tě od Tvého strachu osvobodí, i když třeba ne úplně hned nebo ne tak, jak by sis představovala. Odevzdávej Mu chvíle, kdy máš strach nebo kdy se necítíš v pohodě, a důvěřuj Mu. Já jsem nedávno byla na adoraci s modlitbou za uzdravení a tam jsem pochopila, jak je důležité věřit, že Bůh nám opravdu může pomoct/uzdravit nás. Ne vždycky je člověk schopný mít pevnou víru bez pochybností. Důležité je ale i přesto si říkat: "Pane, Já věřím, že Ty můžeš všechno a můžeš mě uzdravit." Od té doby, co jsem byla na té adoraci, se snažím si říkat, když jsem např. na mši svaté, na adoraci, když se modlím nebo když dostávám požehnání - "Bůh Mě srkze tyhle momenty uzdravuje". A až bude chtít, uzdraví mě a osvobodí úplně od všeho, z čeho mám strach nebo co mě blokuje. Možná se to stane náhle, možná to půjde postupně, po malých krocích (což je pravděpodobnější). Důležité je i sama se snažit svůj strach překonávat, ale ne ze svojí síly, ale prosit Boha o pomoct a Jeho milost k překonání toho strachu - Bůh je jako Otec, který když vidí, že jeho dítě na něco nedosáhne, tak mu to prostě podá, nechce po něm, aby si to podalo samo (to mi řekla jedna řeholní sestra). Pokud chceš, můžeš se s tím svěřit i nějakému knězi - kněz může pomoct i s takovouhle věcí, může Tě povzbudit a může se za Tebe a s Tebou modlit. Neboj se. Postupem času se Ti určitě podaří překonat všechno to, co Tě trápí. Bůh chce, abys byla šťastná a abys nežila ve strachu. + | |
Kristína (17.02.2018 19:09) Ďakujem ti Terka za tvoje povzbudivé slová a som rada, že nie som jediná. :) Čo sa týka modlitby, myslím, že niekedy mám problém sústrediť sa a odriekam modlitby ako ošúchané frázy a to mi je ľúto, hoci nepochybujem, že Boh ma aj tak miluje... ako si napísala, musíme sa naučiť Ježišovi dôverovať a úplne sa mu odovzdávať a rozprávať sa s ním ako s najlepším priateľom, lebo o nás všetko vie a dobre chápe, čo prežívame, pretože aj on bol človekom, ktorý nám bol podobný vo všetkom okrem hriechu, prežíval trápenie, posmech a muky z lásky k nám. Ďakujem ti veľmi pekne, si veľmi milá, tiež budem na teba myslieť a modliť sa za teba! :) | |
Kristína (17.02.2018 19:34) Ahoj Fontinai, veľmi si ma tvojou odpoveďou potešila aj povzbudila. :) A tiež som rada s inými ľuďmi, len som taká uzavretá do seba a neviem sa tak spontánne prejaviť. Niekedy však idem von s inými aj keď sa mi nechce a niekedy mám pocit, že sme strašne povrchné a mám výčitky svedomia, keď ideme von do nejakého pochybného podniku a napr. pijeme alkohol, viem, že kresťan by sa tak nemal správať, no zároveň mám rada svoje kamarátky (a navyše málokedy sa všetky zídeme za účelom, že ideme niečo oslavovať a nechcem zase vyzerať tak, že so mnou nie je žiadna sranda... ) nakoniec buď ľutujem, že som von išla a keď nejdem, že som nešla... no podotýkam, že kamošky nie sú také, že by sa stále opíjali, väčšinou mávame všetky málo voľného času, pretože študujeme aj pracujeme, no keď sa spoločne zídeme, vždy je to niečo na takýto štýl a aj alkoholu je tam viac ako treba... no takéto "krúžkovice" máme asi tak každé 2 mesiace, ale teraz v pôstnej dobe sa takýmto veciam budem ešte viac vyhýbať a dúfam, že na študijnom pobyte nájdem ľudí, s ktorými sa zblížim aj bez nejakých takýchto akcií... Budem sa snažiť pri modlitbách viac sústrediť a zároveň odovzdať Bohu aj môj strach, páči sa mi ako si to napísala, pretože on má skutočne moc pomôcť mi a viem, že mi chce pomôcť, len mu musím viac dôverovať a naozaj o to prosiť. Vo štvrtok som bola na spovedi a naozaj som sa potom lepšie cítila! :) Čo sa však spovedania týka, väčšinou sa spovedám vždy inému kňazovi a v rôznych mestách. Možno by bolo lepšie mať kňaza, ktorý by ma lepšie poznal, no je možné, že čím by ma lepšie poznal, tým menej by som sa mu chcela zdôveriť (asi som trochu čudná, no niekedy je pre mňa jednoduchšie zveriť sa ľuďom, čo ma menej poznajú)... Ďakujem ti a budem na teba myslieť v modlitbách! :) | |
Anička (12.2.2018 19:07) Ahoj holky :) potřebovala bych poradit nebo bych byla ráda za vaše názory. Je mi sedmnáct a už to bude rok,co se znám s jedním kamarádem. Už od začátku mi byl velmi sympatický a líbil se mi. Problém byl v tom, že jsme spolu měli v létě jet na tábor a oba jako vedoucí. Taky možná je potřeba zmínit, že je o deset let starší,ale věk mě spíš zaskočil, ale nijak mi to nevadilo. Hlavně kvůli tomu táboru jsem si řekla, že ho budu brát prostě jen jako kamaráda, a v podstatě zapomenout, že se mi kdy líbil. Celkem to fungovalo, ale posledních pár měsíců se ke mně začal chovat jinak, jako bych se mu líbila. Ty pocity se mi prostě vrátily a já teď nevím, jak se k němu mám chovat. Nechci to nějak pokazit....Děkuju za jakýkoli komentář :) | |
Dorka (18.02.2018 22:26) V prvé řadě si musíš ujasnit, jakou cestou chceš jít. Jestli chceš být "pouze" jeho kamarádkou, nebo něčím víc. Myslím si, že 17 a 27 let je docela rozdíl. Něco jiného by to bylo, kdyby ti bylo 27 a jemu 37. To byste byli na podobné úrovni, zda chápeš, co tím chci říct (podobnější zájmy, vytyčené cíle, touha po rodině atd.). Ale samozřejmě neříkám, že by to fungovat nemohlo :) A nebo věcem nech volný průběh. Záleží opravdu na tom co chceš, rozhodně se do ničeho nenuť :) Ať se ti daří! :) | |
Anička (28.02.2018 22:16) Ahoj Dorko :) hned na začátek ti chci poděkovat za tvou reakci. Tak trochu jsem nad tím přemýšlela a opravdu nechci být "jen kamarádka" ale něco víc. To ale asi bude záležet na něm a na Bohu, ten už víc, jak to dopadne :). Celkem se obávám toho , že kdybychom spolu něco měli a nakonec by to nevyšlo, tak bych ho ztratila jako dobrého přítele, se kterým se mi moc hezky povídá. To bude ale riziko vždycky :) | |
Katka (12.2.2018 18:11) Ahojte, asi budem brať antidepresíva, ale mám na výber. Takže sa najskôr chcem vás opýtať, či s tým už máte nejaké skúsenosti. Ako to môže pomáhať keď nežiadúce účinky sú samovražedné sklony a depresívne myšlienky. Ak by ma to malo privádzať do stavu ešte horšieho ako som mala pred použitím lieku, nevidím v tom význam, len chvíľkový. Ak ste ich niekto užívali alebo poznáte niekoho, tak mi prosím napíšte všetky veci ohľadom toho..Ďakujem. Prajem požehnaný týždeň | |
© reakce z redakce (13.02.2018 10:26) Ahoj Katko, zdravíme tě i z redakce. Pokud máš brát antidepresiva, předpokládáme, že ti je doporučil lékař. Radíme promluvit si s rodiči, popř, nějakým dalším odborníkem, který tvým starostem a problémůn porozumí (specializuje se na ně). Myslíme na tebe, ať všechno dobře zvládneš. | |
Verča (14.02.2018 16:21) Ahoj, já jsem brala antidepresiva, ale jenom týden. Měla jsem problémy v rodině, proto jsem je brala, předepsal mi je lékař. Nechtěla jsem je, protože mi bylo ještě hůř. Ale díky jedné pani, ktera mi hodně pomohla, jsem to zvladla. Někteří mi řikali, ať jdu k odborníkovi, že mi pomůže s mou situaci vyrovnat, jenže nepomohl mi a proto jsem se obrátila, na jednu paní, ktera mi více rozuměla, než odborník. Já bych tebou, ještě bych nad tím popřemyšlela a zvažila bych to. Držím palce. | |
Věra Anežka (16.02.2018 15:46) Ahoj Katko, já beru antidepresiva už hodně dlouho.A sebevražedné sklony nemám.Antidepresiva jsou i proti depresi.Mám s nima zkušenost docela dobrou.Ale pokud je brát nemusíš,tak bych volila nějakou jinou metodu.Ne léky.Léky jsou až jako poslední řešení,když nic jiného nezabere. Přeju ti hodně štěstí.Opatruj se. Věra Anežka | |
© reakce z redakce (12.02.2018 09:19) Ahoj anonymko, to je nám opravdu moc líto a popravdě ani se nám nechce věřit, že se něco takového může stát. Na nic nečekej a zavolej nebo jinak zkontaktuj modrou linku důvěry nebo linku bezpečí. Prosím, zavolej jim opravdu co nejdřív, poradí ti. Moc na tebe v redakci myslíme. M. PS: Pokud budeš ještě chtít, můžeš nám napsat na e-mail: redakce@inc.z modrá linka důvěy: http://www.modralinka.cz/?page=ld linka bezpečí: https://www.linkabezpeci.cz/ | |
Maggie (10.2.2018 15:44) Ahoj holky, je mi 16 a chodím s klukem který má bohužel problem se závislostí na pornografii. Jsme oba věřící a je pro nás důležitá čistota, ale ta závislost je silnější než on. Už dlouho se o to modlíme, ale zatím se nic nezměnilo. Často slyším, že jestli se holka dozví o takové závislosti měla by se ihned s klukem rozejít, ale já cítím že mu musím pomoct. On se chce změnit. Prosím poraďte....mám se s ním rozejít nebo dát mu jěště šanci a počkat?? | |
Maruška (12.02.2018 12:48) Ahoj, tohle vnímám jako vážnou věc, protože pornografie vytváří dost zkreslené iluze o sexu. Žena v ní vystupuje jako stvoření, které je na světě jen pro potřeby mužů. Je v ní určitá forma násilí (štípání, zacpávání dýchacích cest), ponižování, dominance mužů, předstírané vzrušení žen... Ale realita tomu neodpovídá. Nevím, jestli si ten chlapec uvědomuje, že realita je jiná a taky nevím, jak dlouho už čekáš. Já bych na takovém místě taky nevěděla, co dělat. Asi bych čekala a pokud by se to nezměnilo a já uznala, že mi ten vztah za to nestojí, ukončila bych to. | |
Dorka (18.02.2018 22:36) Ahoj, odpovídám hlavně z toho důvodu, že s tím mám osobní zkušenost. Samozřejmě jsme každý jiný, takže to ber spíš obecně :) Můj přítel je nevěřící a také jednou za čas sledoval porno. Já jsem velice otevřená a ráda vím, do čeho jdu. Takže jsem se s ním o tom bavila ještě před tím, než jsme spolu začali chodit. Myslím si, že je nejdůležitější, aby s tím tvůj přítel chtěl opravdu přestat. Neříkám, že je to jednoduché, ale to není u žádné závislosti. A je to třeba běh na delší trať, ale jde to. Můj přítel s tím taky přestal. Kvůli mě více méně hned, když jsme to spolu řešili. Možná by mu pomohlo, aby se soustředil na něco jiného. Našel si nějaký koníček, začal sportovat...? Aby si plně uvědomoval, že to není správné a že ti (vám) to vadí... Držím mu palce! :) | |
Maruš (10.2.2018 10:57) Zdravím :) potřebuji poradit. Skoro všichni říkají že Harry Potter je proti Bohu. Jsou tam kouzla ale já si jen myslím že je to jen FANTAZIE.. A přitom se na to ráda dívám.. Ale nevím.. Jaký na to máte názor vy a myslíte si že je to proti bohu? Předem díky moc za názor a za odpověď ;) | |
Maruška (12.02.2018 12:57) Tak proti Bohu je třeba i Perníková chaloupka, kde vystupuje Čarodějnice. Nebo Řecké báje. Myslím, že se to může sledovat (jak jinak bychom se učili o smýšlení jiných lidí?), ale nenechat se tím ovládnout. Aby sis kvůli tomu nekupovala repliky košťat, křišťálové koule,hůlky, pláště a lahvičky s kdovíčím, představujícím lektvary, nehrála si na to a nezdobila si tím pokoj. Nevím, kolik Ti je, já jsem v jedenácti čekala na dopis z Bradavic a učila se kouzelné formule, dělala to spousta z nás... je to fakt blbost. Jinak film je moc fajn, dá se z toho vzít víc než jen nekřesťanská kouzla. Líbí se mi třeba Harryho odvaha, vývoj těch postav, přístup ke vztahům, náměty z bájí a originální nápad autorky. Třeba to že ke kouzlení potřebují hůlky v jiných čarodějných filmech není. | |
B. (20.02.2018 16:02) Ahoj, jeden exorcista to vysvětloval tak, že např. Herry Potter má hezký příběh, je to hezky zaobalené, ale v jádru obsahuje jisté poselství (vštěpuje Ti názor), že magie je dobrá věc a nemusí se proti ní bojovat. Jenže magie není dobrá. Někdo říká, že neexistuje, ale magie existuje a ti, co ji provozují, nekončí nikdy dobře, protože ti, co spolupracují s Ďáblem, nikdy nekončí dobře. Je to hodně rozsáhlé téma na dlouhou debatu, takže tohle je jen ve zkratce. A osatně, jistě mi dáš za pravdu, že když čteš nějakou knížku/díváš se na film, Tě jistým způsobem ovlivňuje. Rozhodni se podle svého svědomí a snad se rozhodneš správně.:) | |
Strana: 1 << 68 69 70 71 72 73 74 75 76 >> 1223 |
(za poslední 2 měsíce) |