Janča (1.2.2018 21:27) Prosím ještě na něco se chci zeptat. V poslední době opravdu přemýšlím jestli existuje ta jedna pravá láska.. někdo který je vám "jakoby určený". A jestli vůbec existuje fakt láska taková ta trochu jak z pohádky, protože všude vidím kolem trochu opak.. ano ti dva to můžou cítit jinak, ale i tak není láska jen chtíč?Bojím se že nepotkám tu lásku co nepřestává hořet. A co když budu sama nebo najdu toho špatného? Všechny pozitivní domněnky o lásce jsem teď ztratila. Jak to doopravdy je? | |
Any (05.02.2018 16:11) Ahoj, dobře se ptáš ;) Myslíš, že Bůh má přesný plán, jak a co v životě bude, nebo máš i ty nějakou možnost svůj život ovlivňovat? Bůh čeká člověčí odpověď. Zkus si přečíst poslední knížku Orka Váchy (Nevyžádané rady mládeži). A tak to je i v lásce, pravá láska není tak, která se objeví sama od sebe, ale ta, pro kterou jsi ochotná něco udělat. Být sám není špatné, můžeš tak udělat spoustu dobra kolem sebe. Jestli okolo sebe máš nějaké mladé manžele nebo snoubence, zkus se s nimi pobavit. Nebo se ptej rodičů nebo kmotrů na jejich vztah a jak vidí to, na co se ptáš ze své zkušenosti (jestli budou přístupní...). | |
Maruška (06.02.2018 19:28) Ahoj Jančo, pokládám si podobnou otázku, a to, jestli je "ten pravý" někdo předurčený nebo jestli je to jen vyabstrahovaný pojem a ten pravý se stane z toho, s kým si vybudujeme pravý vztah. A myslím, že záleží na tom, čemu člověk věří. Kdo věří na toho pravého, čeká na něj, až ho najde. Kdo ne, snaží se dát dohromady s někým volným, kdo mu sedne (třeba přes seznamku). Pokud jde o pohádkovou lásku, myslím, že na Tvé smýšlení má vliv tvůj věk - zkušenosti a hormony. Nevím, kolik Ti je. Já jsem se ve dvanácti letech poprvé zamilovala a považovala jsem to za pravou lásku, protože to poprvé bylo opravdu o citech a ne to dětinské napodobování dospělých. Dnes mi je dvacet a prožívám svůj první vážný vztah (s někým jiným, než moje zamilovanost ve dvanácti). A je moc krásný. Projevujeme si lásku, nevídáme se denně, abychom tomu dali čas a věříme tomu, že se jednou vezmeme. Bavila jsem se se spolužačkou, která na tento typ lásky už dávno nevěří. Nevím, jak svůj vztah prožívá ona. Nevím, jak to prožívá kdokoli jiný, ale taky mi při pohledu na spoustu párů připadá, že jsou jen vedle sebe, aby vypadali žádaní, aby měli s kým spát a fotit se na sociální sítě. Mnozí z nich přestali věřit na lásku po nějaké nešťastné zkušenosti. V pubertě se to stává běžně. Hodně se měníme a tak můžeme rychle začít nenávidět někoho, koho jsme nedávno milovali. Namáme jasné názory a když si je časem vytvoříme, zjistíme, že se v nich neshodujeme se svým protějškem, a tak to brzy skončí. To ale neznamená, že láska neexistuje. A je škoda, že i to spousta lidí v tomto období začne myslet. Myslím, že pravou lásku najde každý až ve chvíli, kdy je na to psychicky vyzrálý a ví co chce. A ten vztah jako z pohádky? Když si ho takový vybudujeme, proč ne? Hlavně je důležité si uvědomovat, že vztah se nehledá, ale buduje. | |
Janča (1.2.2018 21:21) Ahoj, jmenuju se Janča a je mi 14 let. Poslední dobou jsem na tom fakt hrozně. Připadám si hrozná, zlá na všchny a když už něco řeknu buď to někoho raní nebo to zní hrozně. Chtěla bych to ovládat, ale jde to šíleně těžko. Chtěla bych na lidi působit mile a ne namyšleně, ale často vážně nemám náladu se usmívat na všechny, moc se nedokážu ovládat, své výbuchy, chování a celkově můj život si pořádně neumím osedlat. Jak tohle na sobě můžu změnit? prosím jestli víte jak mi pomoct tak odepište. | |
Jana (08.02.2018 18:52) Ahoj Jančo, je celkem milá náhoda, že se jmenuju taky Jana a je mi taky 14 let. :-) No nic, k tvému příspěvku. Já tyto nálady mám často. Myslím si, že je to hlavně tím, že vyrůstáme a měníme se. V našem věku byli všichni více naštvaní a pobouření, takže tvá nálada je úplně normální a přirozená. Zkus se třeba každé ráno postavit k zrcadlu, usmát se na sebe a poděkovat Bohu za nový krásný den. Klidně si můžeš založit deníček, kde každý večer napíšeš seznam věcí za co jsi ten den Bohu vděčná. A klidně to mohou být úplné maličkosti nad kterými normálně mávneme rukou nebo si je vůbec neuvědomujeme. (Například můžeš poděkovat za to že žiješ, za své zdravé nohy, za mamku která ti nachystala svačinu, za kamarádku, která si s tebou pěkně popovídala, za učitele ve škole, kteří tě učí novým věcem, za tvou měkkou postel, za počítač přes který jsi napsala tento příspěvek apod.) Taky tento svůj problém svěř Bohu nebo si o tom můžeš popovídat s někým blízkým. Pokud by ti ani něco takového nepomohlo, zkus si večer napsat papírek, co chceš v následujícím dnu zvládnout (např. Aspoň pětkrát se usměju, řeknu kamarádce/mamce, že jí to sluší, pozdravím spolužačku, se kterou se nikdo nebaví, pomůžu mamce z večeří, rozdělím se se spolužačkou o čokoládu, zajedu za babičkou, nakoupím atd.)Přeji ti hodně štěstí v zlepšování nálady!! Měj se hezky, Jana :-) | |
Věra Anežka (10.02.2018 15:08) Ahoj Jančo, nejsi sama.Já to mám úplně stejně.Snažím se tomu nepodlehnout.A snažím se na lidech hledat to dobrý.Snaž se usmívat na druhý,kamarády,rodiče.Vždycky si představ že ten úsměv je Ježíš.On se usmíval na druhý.I když ho ve finále zabili.Je to těžký. To znám.Ale na druhou stranu,když se překonáš,tak budeš mít opravdu dobrý pocit.A budeš spokojená,že se ti podařilo se posunout zas o kousek dál.Je to dřina to vím sama podle sebe.Ale jde to.To mi věř.Přeju ti ať se i daří.Opatruj se.Věra Anežka | |
facebook (1.2.2018 17:38) Ahoj holky, jsem v deváté třídě a nemám facebook. Poslední dobou pociťuji, že když nemám facebook, nevím spostu věcí(naše třída totiž založila skupinu a řeší tam spoustu věcí a já jsem potom ve škole úplně mimo). Mám si ho taky založit, i když mám strach, protože s tím vůbec neumím?:) Děkuji všem moc za rady:) | |
Janča (02.02.2018 12:37) Ahoj, mám facebook a jen mi překáží.. vlastně ho mám jen proto že tam máme skupinu s informaci na spolčo a dramaťáku. Jinak je facebook na nic. Nemusíš si zakládat přímo facebook . Stačí jen massenger kde si ho založíš přes číslo a ne přes fb. Tam tě v pohodě spolužáci najdou a přidají tě do skupiny. Massenger je něco jako whatsaap (jestli znáš a požíváš nebo normálně zprávy přes číslo jen je to lehčí v tom že za to nemussíš platit a najdeš tam lidi lépe, podle jména. Je to sice návazné na fb a je to prostě bezpečnější. | |
Niky (03.02.2018 15:41) Myslím, že jsme na tom podobně jsem taktéž v deváté třídě a nemám facebook. Zatím žiju a nijak mi to nechybí, ale na druhou stranu mám taky pocit, že nic nevím... Chtěla bych si ho založit, ale zase se bojím reakce ostatních. Tak jsem jen chtěla, že v tom nejsi sama a snad to nějak dopadne... Držím palce! ;) | |
Věra Anežka (05.02.2018 15:54) Ahoj, já osobně také facebook nemám a nijak mi nechybí.Naopak jsem daleko víc v klidu. Nemusím řešit,že nemám kamarády.Že si mě nikdo do přátel nepřidá.A myslím že jsem i daleko svobodnější.Ale záleží na každém jestli facebook chce a bude mít.Nebo ho nebude a nechce mít. Dávám přednost osobnímu setkání.Aspoň nemusím řešit,že někdo má kamarády a někdo ne. Asi jsem ti neporadila.Podle mě facebook akorát bere čas.Přeju ti ať se rozhodněš správně. Věra Anežka | |
Maruška (06.02.2018 19:37) Ahoj, já facebook mám, dost se tam domlouváme se spolužáky nebo ve skautu. Kdysi jsem ho měla zrušený, ale po měsící a půl jsem ho založila znovu, protože ta komunikace mi chyběla. Ale jsem na tom závislá a dost často tam brouzdám z nudy a čtu tam příspěvky, které bych číst nemusela. Třeba stížnosti na důchodce v MHD... (jo, vím, je to blbost). Nemůžu si s tím pomoct. Kvůli té závislosti jsem si nezaložila instegram ani twitter, tohle mi stačí. Ale znám lidi, kteří fb používají jen kvůli těm třídním skupinám, jinak na něj nechodí. Nebo, pokud jde o příspěvky do konkrétní skupiny a fb nemá víc lidí, se založí účet s heslem známým všem a když někdo něco na té skupině potřebuje, přihlásí se přes tento účet. | |
Věra Anežka (28.1.2018 11:36) Ahoj holky,potřebovala bych poradit.A i nějaké tipy jak zvladnout jednu situaci.Hrozně mě štve,že máma pomáhá svojí kamarádce,která je mámou mojí kamarádky.S tou nemám dobrý vztah.Protože pomlouvá.Vím že je to špatný,ale já jí nemám ráda.A hrozně mě to štve. Snažím se prosit Boha o sílu a křesťanskou lásku,ale moc to nepomáhá.Nemáte nějaké nápady jak to zvládnout? Budu vděčná zas každý nápad a radu. Díky.Věra Anežka | |
ZoufaláJanča (25.1.2018 16:54) Ahoj, jsem teď hodně smutná, naštvaná a žárlivá. Měla jsem nejlepší kamarádku, fakt jsme si rozuměly, smály se, povídaly si a trávily spoustu času. Na jednou jsme se začaly hádat kvůli blbostem a hlavně odlišným názorům. Začalo mi na ni úplně všechno štvát, snažila jsem se ji brát i s chybami, ale jde to a šlo to těžko když je pořád dávala na mě. Mám ji ráda ale už si s ní vůbec nerozumím, máme jiné názory. zrovna nedávno jsme se zase pohádaly protože začala pomlouvat jednu holku ze třídy a já ji řekla ať toho nechá, že ji mám ráda a ona mi to začala ještě více cpát a tak jsem ji řekla že se teď chová jako jiní lidi k ní (někteří se k ní chovají dost škaredě) a ona zase řekla tu větu kterou stále opakuje a říká ji všem mým ostatním kamarádkám ,,Zase mi bereš názor'' Vždyť ji neberu názor jen ji říkám svůj to ona jen čeká že budou ZASE s ní všichni souhlasit(stává se to hodně často). No ale to není všechno, začla jsem se zase víc bavit s jednou kamarádkou, říkala jsem ji všechno, o kačce. No jo ale ona je prostředníček a řekla jsem ji že se teď cítím straššně sama, ona mi řekla to samé. začala jsem ji brát jako opravdu dobrou kamarádku. včera jsem měla opravdu špatný den.. potřebovala jsem ji, říkala jsem si že ji zavolám na štěstí jsem si to rozmyslela. když jsem přišla domů všude na instagramu měla fotky s Kačkou a pod fotkama měla takové ty sladké podtexty např. TRUE LOVE atd. no a jak znám velmi dobře kačku(bývalá kamarádka) a jolču vím že to psala ona a beztak ji i řekla by to tam dala... CELÁ ONA. A já jsem strašně žárlivá a hrozně jsem se naštvala, cítila jsem se tak moc sama. ve škole jsem hrála naštvanou bavila jsem se s jinou spolužačkou a ona hrozně moc s kačkou .. držely se za ruce, objímaly se a pořád si něco šuškaly (o mně). Jsem hrozně zraněná, nechci jolču ztratit a bojím se že o mě nestojí nebo se stále bude hodně bavit s kačkou. zítra jdeme se třídou na bežky a vážně nevím s kým se tam budu bavit když tam žádné jiné holky než ony nebudou. s klukama je to složité. Prosím poraďte jak a co mám udělat proto aby zůstala mou velmi dobrou kamarádkou a já se přestala hádat s kačkou a zbavila se nesnášenlivosti k ní. Promiňte za dlouhou zprávu. | |
Klára (17 let) (22.1.2018 22:31) Zdravím :) Jak se máte? Potrebuju poradit. Miluju knizky. Moc, moc a moc. Miluju ten fantasy scet schovany ve strankach. Ctu knihy typu: Labyrint, Jiskra v popelu, Ruda kralovna, dvur trnu a ruzi. Snih nebo popel, Bohyne, Nadpozemska, muj zivot pred tebou, selekce... atd. Rodicum to vadi, prej ctu smae sragory. Prej si mam precist neci poradneho. Ale me to nebere a neba. Miluju ten fantasy svet. Zactu a okolni svet neexistuje. Zapominam na nej. A pak si vsechno z realnyho sveta prevadim do knizniho sveta. Uplne vidim jak se nejaka situace v realnem svete prevadi do knizky, jak je to napsany, prevadi se do knizniho sveta. Popisuju veci v hlave tak jak by byly pospane v knizce. Nedokazu cist neco jako chram matky bozi v parizi, nebk evzen onegin, nebo neco takoveho. Jo asi ctu knizky jeste pro mlade pubertaky. Ale libi se mi. Samozdrejme chtela bycj cist pro dospele, ale pro dospele typu toho co jsem tam nahore vyjmenovala. Je na tom neco spatne? Dekuju za radu a za odpoved a za Vas nazor. :) | |
justynkaaaaaaaaaaaaaaa (22.01.2018 11:32) ahoj, normálně bych řekla mamce, at mě objedná/ bez objednání tě asi nevezmou aspon u nás, pak bych sbalila nejlepší kámošku nebo mamku, ségru atd a vyrazila, neboj nikdo tě tam nezmlátí, a je fakt lepší tam jít s někým, a pokud nemáš představu,jak se nechat ostříhat, tak ti kadeřnice poradí | |
Věra Anežka (22.01.2018 17:10) Ahoj Skautkaaa,pokud máš strach jít ke kadeřníkovi,tak ti můžu poradit to co ti poradila Justynkaaa.Popros mamču,nebo ségru ať tě tam objednají.Neboj,návstěva u kadeřníka je příjemná.Ne jako u zubaře.:)Zkus si vybrat nějaký účes v časopisu a poraď se s mamčou.Mamča ví co ti sluší.No a pak ten obrázek vem s sebou a kadeřnice bude vědět jak chceš ostříhat.A třeba ti poradí.Jako další věc ti můžu poradit mysli na to,že budeš mít hezké vlasy a bude ti to slušet. Tolik pár rad ode mne.Přeju ti ať se návštěva kadeřníka povede.A opravdu nemušíš mít strach. Kadeřník není zubař.:) Drž se. Věra Anežka | |
Anna (22.01.2018 18:30) Ahoj, myslím, ze objednání předem je rozhodne fajn, ale brát s sebou tolik lidi? Já obyčejné chodím s mamkou a sestrou (mamka mě tam veze), ale ony dvě se dívají na oblečeni a já jsem naštěstí u kadeřnice sama. Je hrozne, když ti všichni říkají, jak se mas nechat ostříhat, a je jim úplně jedno, jak to chceš ty. :( Proto jsem u ni vždycky rada sama; alespoň si s ni normálně popovidam. :) | |
Zdenka (20.1.2018 01:00) Ahoj holky, jsem v devítce a hrozně moc bych chtěla jit na střední lesnickou školu,máma mě od toho odrazuje, že holky neberou,že holka nemůže být hajným, jenže ta škola je můj sen, myslíte, že tam holky berou? a co bych mohla dělat kromě hajného? a není ještě nějaká podobná škola? strašně mě baví přírodopis, chodím do kroužku ochránců přírody. | |
Věra Anežka (21.01.2018 09:42) Ahoj Alice, chápu tvou nervozitu u zpovědi.Sama jsem nervozitu zažívala,když jsem byla menší.Určitě nic nezkazíš tím,že si to napíšeš.Neboj,farář na tebe divně koukat nebude,protože je na to zvyklý.Z vlastní zkušenosti ti můžu říct,že když jsem byla menší,tak jsem si to taky psala.To že si to napíšeš je dobrý i proto,že si uvědomíš co si udělala a můžeš se díky tomu i lépe připravit.A psala jsem si to hodně dlouho.Neboj se a klidně si to napiš.Farář bude mít radost,že k tomu přistupuješ zodpovědně.A určitě se na tebe nebude koukat divně. Přeju ti hodně štěstí.Opatruj se.Věra Anežka | |
Dorka (21.01.2018 12:53) Ahoj, tento problém jsem taky mívala a někdy i stále mívám - znervózním a rázem si nemohu na nic vzpomenout. Takže si často na papírek napíšu všechno, co chci říct. Z pana faráře strach neměj :) Nikdy se mi nestalo, že by se na mě divně díval nebo mi to vytkl - vždyť jsme všichni jenom lidé a navíc na tom není nic špatného! Dokonce se mi jednou stalo, že mě za to pan farář pochválil. Řekl, že je vidět, že jsem zodpovědná a že je to tak dobře :) Držím palce a vážně se ničeho neboj! Dorka | |
Bety (21.01.2018 17:46) Ahoj, já si teda vždycky píšu zpověď na papírek. Jednou jsem se připravovala narychlo,a tak jsem to "odříkala" zpaměti a řekla jsem dejme tomu pět z původních deseti (čísla nejsou opravdová, fakt jsem to nepočítala :D). Farář se na Tebe určitě "divně" dívat nebude. Určitě se u něj zpovídalo už spousta lidí a nejeden měl určitě papírek. Zkus to. Za pokus nic nedáš! Držím Ti palce, aby se Ti dařilo krásně zpovídat! | |
JíŤa (21.01.2018 21:31) Ahoj Alice, jen Ti chci říct, že můj taťka, který je hrozně chytrý a vše mu jde, má 42 roků a stále ho vidím chodit ke zpovědi s papírkem. Na druhou stranu se Ti hříchy odpustí, i když nějaký zapomeneš, samozřejmě ne úmyslně. Ale lístečku se bát nemusíš, nestydí se za něj ani doktor. (můj taťka). Chce to trochu pokory. | |
Člověk (18.1.2018 19:57) Ahoj lidé, asi se to sem nehodí, ale nevím kde jinde se zeptat. Je normální, že si často příjdu jako by svět kolem mě nebyl realita? Nebo, že jsem naopak mimo a chci z reality pryč? (Pokusím se to ještě víc popsat) Ležím třeba ve svém pokoji a náhle si začnu připadat, že tu realitu prostě nevidím. Příjde mi, že existuje jenom má mysl a pocity. Pocity ovšem v této situaci moc nemám. Jenom prázdno a takové to zoufalství.Je to normální nebo může jít o nějakou poruchu vnímání reality? Děkuji (pokud to není srozumitelné tak râda doplním.) | |
Mája (19.01.2018 21:58) Nenapsala jsi kolik Ti je let, ale předpokládám, že seš zhruba v období puberty. Podle mě je to nrmálbí, ale stopro to říct nemůžu. Já naopak občas ztrácím pojem o čase.Když začnu někdy přemýšlet nd nějakou činností, uvědomím si že nevím, jetsli se stala včera nebo před minutou či před týdnem.Je to jen občas, téměř vzácně, ale i tak Ale taky se tak občas cítím, takže pokud by to vážně nějaká porucha byla, tak jsme dvě.Ale to si nemyslím, podle mě je to normální. | |
Věra Anežka (20.01.2018 03:14) Ahoj Člověk, nejsem lékař,ale záleží na tom jak dlouho toto cítíš.Pokud to cítíš dlouho,je možný že je to porucha vnímání.Na to by ti odpověděl lékař.Mluvila jsi o tom s rodičema? Jestli ne,tak se zkus o tom mamče zmínit.Určitě ti poradí víc než já.Zná tě celý tvůj život. Myslím že nejlíp ti poradí jenom rodiče.Nebo lidi,kteří tě znají dlouho.Moje rada zní,svěř se s tím rodičům a oni ti poradí.Třeba ti domluví psychologa nebo tak.Neber to prosím,že bych si myslela že si cvok. Tak to není.Myslím že to docela normální je v určité míře.Budu držet palce,ať to dobře rozluštíš.A neboj. A hlavně se za to nestyď. Měj se hezky a hlavu vzhůru. Opatruj se.Věra Anežka | |
José (30.01.2018 23:41) ahoj člověče :-) Taky se domnívám, že je to asi záležitost dospívání - míval jsem podobné pocity - zvláštní obrazy či scény trochu mimo realitu či čas, někdy zajímavé, někdy depresivní, ale pak jsem se "probudil" a zůstaly mi jen vzpomínky.. Jestli je to vážné, určitě se poraď s lékařem nebo s psychologickým poradcem na škole (jestli je), měj se, J. | |
Anna (17.1.2018 16:12) Zdravím! Má jeden problém a to, ze mi z jednoho předmětu vychází 2 a je to zrovna konverzace v angličtině, ze které bych měla mít 1, ale mě se moc nechtělo učit... bojím se to říct rodičům, protože se najisto budou zlobit, budou zklamání a naštvaní. Neznate nějaký dobrý způsob, jak tyhle věci sdělovat tak, aby důsledky byly co nejmenší? A jaký názor mate na pololetní vysvědčení? Dáváte si nějaký limit 2 nebo 3, které maximálně chcete mít a víc ne? Díky moc a hodně štěstí! :) | |
FanIn!ka (21.01.2018 21:01) Ahoj. Myslím, že je důležité uvědomit si, že se neučíme jen kvůli známkám, ale kvůli sobě. Známky jsou jen \"orientační\" aby jsi si uvědomila, jak na tom jsi. Dříve jsem měla samé jedničky a před každým testem jsem se zoufale snažila ještě v poslední chvíli něco přečíst a tak. Chtěla jsem to umět perfektně ... Teď si ze známek nic nedělám-zkrátka vím, že jsem se učila/neučila a teď už s tím nic nenadělám. Na vysvědčení jsem mívala téměř samé jedničky a teď nemám ani vyznamenání. Mám ale čisté svědomí, protože vím, že jsem udělala maximum a hlavně, že je zbytečné se tím teď zabývat, protože co se stalo, stalo se... Jediné co, tak se můžu poučit. Také myslím, že je důležité si i odpočinout a nestrávit celý tento věk učením, ale všeho s mírou;). Rodičům by to vadit nemělo, protože jedna dvojka je krásný výsledek;) Myslím, že je důležité uvědomit si, proč a jak se učíš. Třeba to potom můžeš i vysvětlit rodičům;) Doufám, že jsem ti alespoň trošku pomohla a přeji hodně štěstí a úspěchů:) | |
Eva (30.01.2018 08:52) Ahoj. Ty sama vôbec stojíš o to, aby si mala konverzáciu z AJ za 1?? Ak áno, tak 1) naprav to minimálne do konca šk.roka a sľúb to aj rodičom 2) popros rodičov napr. o odmenu: prázdninový pobyt v anglicky hovoricom prostredí (aspoň tábor v ČR, kurz) Ak o 1 z angličtiny nestojíš, povedz to hneď rodičom a počkaj na ich zdravú reakciu :) | |
Any (12.01.2018 07:57) Ahoj, na horách mívám suché rty, takže určitě balzám na rty. Pak oblečení podle toho na jak dlouho jedete: ponožek přibal víc (máš i speciální lyžařské?), něco na lyže (oteplováky, bunda, lyžařské rukavice - nejlíp 2x, helma nebo čepice, termoprádlo a lyžařské brýle - jestli máš), obvykle se chodí na procházku nebo blbne před chatou (opět teplé, nepromokavé oblečení a boty), něco do chaty (tepláky, tričko, mikča). Osobní poznatky: já si beru víc triček, protože se na lyžích dost zpotím, na lyže (pod bundu) nosím mikču bez kapuce, mám víc ponožek, když přijdu pokrá zvenku (ale do lyžáků se ponožky nevrství). Oblečení raději víc (co zavazadlo dovolí). Můžeš si vzít nějakou kosmetiku do mrazu (i opalovací krém bývá občas potřeba, ale není nutný). Něco když bude volný program (knížku, hru) a taky sladkosti na energii (žvýkačky nedoporučuju). No a samorřejmě kartáček (ručník? Holčičí hygienu?). Užij si to :) | |
D (12.01.2018 15:42) Ahoj Májo jedeš na dojížděcí lyžák nebo budeš bydlet v chatě? Pokud bys jela na chatu tak doporučuji sušáky na boty.v lyžácích se potí nohy a není příjemný pocit když se obouváš do spocených bot:)já jsem jela jen na dojížděcí lyžák a doma jsem si boty sušila.možná se Ti budou spolužačky smát jako se smějí mě ale uvidíš že suché boty jsou základ.ať se Ti lyžák povede | |
Věra Anežka (13.01.2018 12:46) Ahoj Májo, podfle mě je dobrý vzít si krém na obličej, nějaký mastnější abys měla chráněnou pokožku před mrazem.No a potom balzám na rty.Také může být mastnější,abys měla chránené rty před popraskáním.Klidně může být i tonovací.No a potom teplé oblečení.A hlavně mazání buď na lyže nebo snowboard nebo běžky.Podle toho na čem budeš na lyžáku jezdit. To je tak asi všechno. Nic jiného mě nenapadá. Přeju ti ať si lyžák užiješ.Věra Anežka | |
Magda (13.01.2018 13:57) Ahoj, na hory bych si vzala lyžařské nebo prostě jen termo ponožky. Potom funkční prádlo(mikina, kalhoty nejsou nutné, stačí obyčejné legíny) na ně si vezmi teplé lyžařské kalhoty(oteplováky). Ale to je jasný. 1.balzám na rty 2.krém na ruce 3.funkční oblečení 4.teplé oblečení 5.hygiena Snad jsem ti trochu pomohla, užij si kurz! Magda | |
Ana (16.01.2018 12:30) Ahoj Verčo, oholit se není potřeba, můžeš přijít tak, jak chodíš normálně (já se holím jen tak, aby to nebylo vidět z plavek, ale je to fakt tvoje věc). Důležité je přijít čistá (osprchovat se ráno, vzít si s sebou vlhčené ubrousky). Myslím, že i tady na stránkách nebo v časopise byl článek o prohlídce, ale nepodařilo se mi ho najít. | |
Strašpytel (10.1.2018 23:41) Ahoj holky, za několik dní mi bude 20, tak jsem tu asi trochu starší než ostatní, ale kdyby se mezi vámi našla nějaká, která je mi věkově blízko a má podobný problém, byla bych ráda. Jak už jsem psala, táhne mi na 20, ale ještě jsem nebyla u gynekologa. Cítím, že bych už na prohlídku měla zajít, i když mě nic netrápí, ale nějak se nemůžu odhodlat. Můj problém není v tom, že bych se strašně bála samotného vyšetření, ale je to v tom, že nerada volám cizím lidem a právě proto se bojím objednat. V kombinaci s tím, že jdu vlastně do neznáma, mně stres opravdu znemožňuje tam zavolat. Možná by mě mohla objednat máma, ale ona pořádně nikam k doktorům nechodí, na gyndu taky ne, tak by jí to možná přišlo trošku zvláštní. Navíc mám nevěřícího přítele, tak nechci, aby si myslela, že s ním třeba spím. Nedokážu jí asi říct, aby mě tam objednala. A nevím, jestli to není hloupé, aby mě tam objednala ona, když už jsem dospělá. Můj přítel mi taky řekl, že by mě tam objednal, ale to mi přijde ještě horší. :D Nemáte nějaký nápad, jak jí to říct, nebo jak to vymyslet? Už mě i napadlo, že si jako záminku vymyslím nějaký problém. | |
Rézi (11.01.2018 09:43) Ahoj, já tě chápu, mám podobný problém, že nerada telefonuju neznámým lidem. Nedávno jsem měnila doktora a taky se mi nechtělo mu volat. Přijde mi to i takové neosobní, ráda si prohlédnou prostředí, do kterého pak budu chodit, i ty lidi. Tak jsem to nakonec vyřešila tak, že jsem tam zašla. Sestřička byla moc milá, řekla mi i daleko víc informací, než kdybych jen volala, a celkově jsem došla k závěru, že to bylo nakonec lepší než telefonát. Takže jestli máš možnost a trochu času, zajdi tam osobně. Rozhodně tě nevyhodí a ještě si omrkneš to prostředí ;-) | |
Věra Anežka (11.01.2018 10:41) Ahoj Strašpytel, nevím jestli ti poradím.Ale za mě můžu říct,že je blbost nechodit k doktorům.A už vůbec ne specialistům. Podle mě je gynekologická prohlídka důležitá,už proto,že jednou budeš mít rodinu.To máš stejný jak u zubaře.Nevím jestli jsi nebo nejsi věřící.Podle mě ti nezbude nic,než se tam objednat sama.Vůbec se toho neboj.Nic to není.Ale každopádně se na gyndu objednej.Holt musíš překonat sebe a svůj strach.Držím palce. Věra Anežka | |
Veronika (11.01.2018 13:31) Ahoj, věkově bych řekla, že jsem Ti blízko. Je mi 23. Na svoji první prohlídku jsem šla oproti Tobě s malým problémem také někdy v 19 letech. Tenkrát mě objednala mamka a já už tam jen přišla. Také jsem se styděla, co bych do telefonu říkala apod. Myslím, že bys mohla mamku poprosit nebo jak už radila Rézi zajít se objednat osobně. Vůbec nevadí, že nemáš žádný problém ba naopak pan doktor nebo doktorka bude určitě ráda, že jsi i tak přišla. | |
Any (11.01.2018 17:36) Ahoj, taky nerada telefonuju cizím lidem, nejsi v tom sama. Ale zrovna gynekoložce jsem telefonovala, vzala to milá sestřička a objednala jsem se. Bylo mi čerstvých 21 a nikdo se na mě nezlobil, že nikam nechodím. Šla jsem se spíš podívat, jak to tam vypadá, abych nebyla vystrašená, až budu gynekologa potřebovat. | |
Maruška (19.01.2018 11:39) Ahoj, je mi dvacet a u dívčího jsem byla poprvé v devatenácti. Máma mě tam objednala a až pak mi to řekla. Šla jsem ke stejnému doktorovi, k jakému už léta chodí sama. Ale bylo to v pohodě. Nemusela jsem si ani sundávat kalhoty, prohlížel mi bříško ultrazvukem. Já teda problémy s voláním cizím lidem nemám. | |
Rezík (09.01.2018 17:18) Ahoj, jak už psaly i ostatní holky, tak základ jógy je v indickém náboženství. Celý ten systém není jenom o nějaké cvičení na zklidnění nebo fyzičku, ale je i o práci s myšlenkami, o životním stylu. Pokud by ti šlo čistě o to cvičení, tak proč ne, problém je ale ten, že se to cvičení nedá úplně oddělit od toho náboženského učení. Je to na tobě. Pokud bys do toho šla, tak musíš počítat s tím, že některé věci půjdou asi proti tvému názoru a víře. Když jsi pevně zakotvená a máš to vyjasněné, tak se nemusíš bát, že by tě to nějak duchovně ovlivnilo. Ale myslím, že hned jak narazíš na něco takového, začne ti to stejně vadit a nebudeš chtít ty věci dělat, když s nimi nesouhlasíš, a nakonec stejně asi s tou jógou přestaneš... ale jestli to budeš dělat jenom jako sport a budeš počítat s tím, že některé věci dělat nebudeš, že možná nedosáhneš takových úžasných výsledků, protože to nebudeš propojovat s tou meditací, i když ostatní to dělat budou, a nevadí ti to, nevidím v tom až tak zásadní problém. Duchovně tě ovlivňuje vždycky jenom to, čemu dáš prostor, aby tě ovlivňovalo. Asi ale nemá ale smysl se zbytečně úmyslně vystavovat některým věcem, když nemusíš, je to pro tebe práce navíc ;-) Měj se. | |
Věra Anežka (09.01.2018 18:33) Ahoj Mini, křesťan by jogu cvičit neměl.Protože cviky,které se cvičí v joze mají určitý význam.Je to součást hinduismu a tedy je to špatný.I když je joga moderní,křesťan by ji cvičit neměl.Místo jogy zkus kalanetiku. Ta je také dobrá.A navíc každý cvik něco znamená. Je to prostě špatný pro křesťany.Přeju ti ať najdeš cvičení,které ti jogu nahradí.Moje mamka mě před jogou varuje.Drž se.Věra Anežka | |
Fontinai (09.01.2018 20:14) Myslím, že cvičit jógu není dobré. Nedávno jsem to taky řešila, protože mám skoliózu a doporučili mi na to nějaké cviky, které jsou odvozené z jógy (bohužel jsem to nejdřív ani nevěděla, a tak jsem to nějakou dobu cvičila - ale naštěstí vím, že to nebyl hřích, když jsem to nevěděla). Četla jsem článek o cvičení jógy od Vojtěcha Kodeta, můžeš si ho taky přečíst: http://www.vojtechkodet.cz/dulezite-otazky/joga-gravidjo ga-a-krestanstvi-odpoved-na-otazku.html. A mluvila jsem o tom i s naším knězem a taky mi říkal, ať to radši necvičím. | |
any (10.01.2018 14:01) Ahoj, asi půjdu proti proudu, ale já, ani má rodina a známí nevidí na józe nic špatnýho. Zjisti si o ní předem nějaké informace a určitě ji zkus. :-) Nemusíš při ní hned meditovat, jak zde ostatní píšou, ale ty cviky jsou podle mě moc fajn i na zdravotní problémy. Vyzkoušej a uvidíš, jak ti to bude vyhovovat. Měj se pěkně a přeji správné rozhodnutí. :-) | |
Pralines (12.01.2018 00:32) Ahoj, souhlasím s Any - cviky z jógy rozhodně nejsou špatné a automaticky tím určitě nepřijímáš žádnou hinduistickou energii. Ty protahovací cviky jsou naopak velmi přirozené, člověk přechází z jednoho do druhého jak je jeho tělu příjemné, je to pomalé a musí se přitom zklidnit a uvolnit (myslím uvolnit jako se můžeš uvolnit třeba při knížce nebo vycházce, ne duchovní meditaci). Jsou i zdravé a přínosné - proto je často doktoři doporučují na bolesti zad, špatné držení těla,.. Holky mají pravdu, že skutečná jóga není úplně správná - JENŽE dneska se pod jógou označují právě i jen samotné ty cviky, různé protahování a učení se balancu, uvolnění se.. původní a ta jediná jóga, pro kterou by se ten název měl užívat, je ta, kdy člověk cvičí, uvolní se, medituje a ponoří se do sebe samotného. A to znamená? Cviky z jógy klidně cvič, protože bez meditace to jóga ani není. Jen bych upozornila, že je potřebné při takovém cvičení opravdu správně dýchat a dříve než se učit cviky, tak si najít správné techniky dýchání při cvičení :) | |
Fontinai (15.01.2018 12:44) Ještě doplním k tomu, co jsem psala - z toho, jak jsem se o tom bavila s naším knězem, a i z toho, co o tom píše Vojtěch Kodet, vyplynulo, že cvičit jógu není dobré ani tehdy, když to člověk bere jenom jako cvičení, bez jakékoliv meditace, třeba i ze zdravotních důvodů - u mě to taky bylo jen tak, a kněz mi řekl, ať to radši necvičím a najdu si nějaké jiné cviky, které s jógou nesouvisí. Myslím prostě, že na tyhle věci je lepší být opatrnější. | |
Strana: 1 << 69 70 71 72 73 74 75 76 77 >> 1223 |
(za poslední 2 měsíce) |