ichsucheeinenMuttersprachler (14.1.2017 13:07) Ahoj, mám takový možná trochu neobvyklý dotaz: neznáš někoho, kdo je z německy mluvících zemí a přitom má nějaký vztah k Česku (pobýval tu déle než na dovolené). Máme totiž ve škole takový projekt, že si máme sehnat někoho odpovídajícího zmíněným kritériím a natočit s ním rozhovor. Díky moc, +++ B. | |
Ta z Klatov (29.01.2017 10:45) Ahoj Markét. :) Sice jsem v prváku na gymplu, ale bydlím v Klatovech, tak myslím, že bych ti nèjaké informace dát mohla. :-) Na zdravotnické lyceum sem chodí pár mých bývalých spolužáků a zároveň i starší kamarádi (druhák, třeťák). Všichni jsou zde celkem spokojení a myslím, že tato škola má dobrou úroveň. Pokud chceš v budoucnu pracovat ve zdravotnictví, tak tuto školu vidím jako správnou volbu. ;-) Jen pocítej s tím, že na zdrávce je víc předmětů do hloubky, jako třeba biologie, anatomie, latina. Říká se, že z gymplu a zdravotnického lycea můžeš jít potom kamkoliv (na výšku). Znám lidi, kteří po zdrávce nastoupili na práva, peďáky, nebo se zaměřili právè na tu medicínu. Jak to shrnout.. ;-) se zdrávkou u nás v Klatovech to nevidím vůbec černě :) a doufám, že pokud si zrovna tuto školu vybereš, budeš spokojená. Budu ti držet palce u přijímaček a ať už si střední školu vybereš jakoukoliv, věřím, že jednou budeš v životé dělat povolání, které tě bude bavit. Hodně zdaru na cestě za vzděláním ;-) Anežka | |
Mája (10.01.2017 16:16) Ahoj. Já jsem s mastnými vlasy nikdy neměla velký problém. Myla jsem si je ve středu a sobotu. Pak jsem ale četla že paradoxně čím více si je myješ tím více se mastí (voda a masírování hlavy podporuje tvorbu mazu). Tak jsem si je začala mýt jednou za týden a krásně umyté vlasy mi vydrží klidně 3 dny. Pak se začnou mastit. Ještě doporučuji nepročesávat si zbytečně často vlasy. To jsou moje zkušenosti, ale myslím že každá to máme jinak. Měj se hezky :) | |
Maru (10.01.2017 20:40) Ahoj, nejsem si jistá, jak je to se zdravím vlasů, ale já si je myju obden jen výjimečně. Totiž, aby ty mé byly koukatelné, potřebují umýt každý den. Prý se dají "zvyknout" tím způsobem, že čas mezi mytím budeš prodlužovat - zkoušela jsem to, ale u mě to nemělo žádný výsledek. Jen mě ještě napadá nedávat kondicionér až k vlasovým kořínkům, pokud používáš. Mám vcelku dlouhé vlasy, do pasu, takže je to občas fakt otrava to pořád mýt, ale... Holt jsme prostě v pubertě a hormonální změny jsou hormonální změny. :) | |
Věra Anežka (16.01.2017 11:29) Ahoj N, já se snažím si mýt vlasy pravidelně,ale ne vždy se mi to daří. Jinak je důležitý jaký máš typ vlasů a podle toho zvolit šampon. A také je důležitý, jestli si dáváš přeliv, nebo barvu. To svým způsobem také ovlivní potřebu mytí vlasů.Já osobně si myju vlasy tehdy,když vidím že se nedají učesat. Což je tak jednou nebo dvakrát týdně. Já osobně jsem začala používat šampon z lékárny a zatím všechno ok.Přeju ti ať najdeš ten svůj šampon a ať jsi spokojená. Jinak moje sestřenice si myje vlasy každý den.Osobně si myslím, že mýt si vlasy obden nic nezkazí.Drž se. Věra Anežka | |
kriki (09.01.2017 10:47) Ahoj Verčo, jestli to myslíš tak, že jsi líná udělat nějake ukoly, pomýt nádobí nebo si jenom trochu uklidit pokoj, tak bych radu měla z vlastni zkušenosti; všechn věci co chceš udělat si napiš do poznámkového bločku nebo do kalendáře - tak budeš mít úkoly na očíh a nebudeš se jím vyhýbat. Na konec týdne si můžeš nachystat třeba dobrou žvýkačku(pro případ splněni vsech ukolu - jako motivace). Hodně štěstí přeje kikča | |
Maru (10.01.2017 20:31) Ahoj. :) Nám na gymplu jistá učitelka řekla, že co můžeme udělat do 3 minut, tak ať to prostě uděláme. A funguje to, práce a neuklizené věci se pak nehromadí, a taky se cítím líp. Sama jsem strašně lenivá a často odsouvám dál věci, kterých se bojím, že nezvládnu... Ale důležité je postavit se tomu čelem, nepřemýšlet nad tím, nepitvat to (odsouvání) a opravdu bojovat. Zkus si třeba do deníčku zapisovat své úspěchy, kdy se ti podaří lenost překonat. Na konci dne/týdne si to můžeš vždy při večerní modlitbě zrekapitulovat, odevzdat to a současně si i uvědomit, že to jde. :) Takže dobré české přísloví - co můžeš udělat hned, neodkládej na zítřek. (A věcí, co jdou stihnout do 3 minut, je hafo.) :) | |
Věra Anežka (16.01.2017 11:40) Ahoj Veru, s leností bojuju taky. A většinou všechno nechávám na poslední chvíli.Jenže pak se mi věci nakupí a já nevím kam dřív skočit a co udělat nejdřív. Myslím že je to problém každé z nás. Přesný tip jak to řešit,který by se dal aplikovat všeobecně asi není. Nebo o něm nevím. Pokusím se ti poradit jak to řeším já. Já se snažím, abych měla na všechno dost času a většinou si napíšu na papír co musím udělat a podle toho seznamu se řídím. Nejlepší je nedělat všechno najednou.Ale udělat si celotýdenní plán. Třeba každé pondělí uklízení pokojíčku, nebo pomoc mamce. Nevím v jaké si situaci ani co máš za povinnosti. Já mám dobrou zkušenost,když mám něco dělat nějakou práci,tak si k tomu pustím svou oblíbenou hudbu.Třeba rádio nebo CD. A hned mi jde všechno snáz. Snad jsem ti poradila. Každý den jednu maličkost a uvidíš že to půjde. Opatruj se. Ať ti Pán Bůh pomáhá. A provází každým dnem. Věra Anežka | |
Any (3.1.2017 20:50) Ahoj holky, potřebuju poradit. Co byste dali klukovi k biřmování? Půjdu tomu svýmu za kmotru a jsem v koncích. Bibli má, řetízky a svaté přívěsky mu dávat nechci, stejně tak nechci svaté obrázky ani knížky. Spíš by se mi líbilo něco hezkého pro vzpomínku (klidně dražšího), ale opravdu nevím. Pro holku je to jednoduché, tu potěší každý šperk, ale tady opravdu nevím. Za každou radu nebo inspiraci budu moc vděčná! :) Děkuju :) | |
Any (06.01.2017 16:07) Ahoj, co lístky na nějakou akci s duchovním kontextem? Napadá mě třeba koncert nějakého věřícího zpěváka, Godzone, divadelní představení s duchovní tematikou. Z hmotných dárků mě napadá křížek na krk (třeba na kůži, aby nevypadal tak žensky) nebo náramek. Výlet po stopách jeho biřmovacího patrona (pokud to jde) nebo něco s ním spojené. | |
Maru (06.01.2017 20:23) Ahoj. :) Vzhledem k tomu, že jde o biřmování, tak bych to určitě řešila něčím s duchovní tematikou. Co vytvořit něco na způsob přáníčka, kde bude datum a třeba kousek pasáže z bible, kde se mluví o seslání DS a Tvoje osobní přáni/povzbuzení, napsat, že se za něj a jeho život modlíš (a taky to tak dělat :D). Vlastnoručně nakreslený hrníček či triko taky není špatný nápad, zkus to vymyslet tak, aby to mělo nějakou souvislost s tímto památným dnem. Co třeba nápis "Hoříš? Hořím." (= zapálen Duchem)? Není to moc vtipné, určo přijdeš na něco lepšího. ;) Zkusit můžeš i svíčku, kterou necháš posvětit u kněze a může se u ní modlit, či pohledat pár citátů z bible (nějaká inspirace bude na netu a i v IN!u něco takového bylo) pro chvíle kdy mu bude smutno, bude mít radost, strach... Nebo má třeba přečtenou bibli? Co tak sehnat plán na přečtení bible za rok a dát mu nějakou hezkou grafickou úpravu? Možností je spousta. :) Jen bych se určitě nedržela lístků na "kulturu", ty mu můžeš dát na narozeniny. Ale biřmování je jedinečné a získává při něm pečeť DS, na to by měl mít památku, která s tímto okamžikem souvisí více. Držím palce, ať se Ti daří být dobrou kmotrou, bývá to náročná práce. ;) | |
J. (08.01.2017 18:07) Chápem že nechceš nijaké "klišé" darčeky, ale nejakú zbytočnosť. Síce nechceš knihu, ale možno by predsa len nejaká nebola zlá. Ako birmovná matka máš dohliadať na jeho duchovný život, rast a byť mu príkladom. Aj ked ste v rovnakom veku, už je ot taká zodpovednosť. A teraz sú rlzne knihy pre mladých, niečo také s príbehmi, motivačné, náboženské by bolo podla mna fajn. A ak nejaký fakt že drahší dar, tak možno elektornika. No možno aj nejaký zážitkový dar by bol fajn. Naplánovať nejakú spoločnú akciu, výlet, podujatie a zohnať lístky. Potešilo by ho to už teraz a potom pri realizácii by ste mali radosť obaja. | |
Věra Anežka (30.12.2016 11:54) Ahoj holky. Chci se zeptat a poprosit o radu,jak překonat zklamání.Měli jsme se sejít celá rodina na druhý svátek vánoční,ale už dvakrát se to zrušilo s tím, že se uvidíme za 14 dní.Mě je z toho smutno. A mám velký vztek,který mi brání radovat se.Chce se mi brečet,ale nějak nemám sílu tajit to před mámou.Prosím poraďte co dělat.Díky Věra Anežka | |
ZMF (01.01.2017 00:04) Ahoj Věrka Marie. Napadá me, že bych si o tom s mamkou promluvila. Třeba byl z rodiny někdo nemocný nebo to nešlo z jiných důvodů. Jestli to aspoň trochu jde, zkus to mamce říct. I když Te hned nepochopí, tak mám zkušenost, že informace, kterou ji řekneš, bude pomalu, ale jistě pracovat pro Tebe. | |
Věra Anežka (06.01.2017 16:17) Ahoj ZMF, moc díky za reakci. Přesně to jsem potřebovala slyšet. Tak nějak to bylo.Teď už vím že když nevyjde nějaká situace,tak to není žádná hrůza. A děje se to běžně každýmu člověku. S mamčou jsem o tom nakonec nemluvila,ale popovídala jsem si s lékařem, kterýmu důvěřuju a který je odborník přes lidskou psychiku. a několikrát mi pomohl. Každopádně dík za snahu a a radu. A za to,že si se vůbec takovou prkotinou zabývala.Jinak to máme promyšlený. Když to plánované setkání s nevlastní sestrou v neděli 15.ledna 2017 zase nedopadne,tak tam máma zajede a vyřeší i předání dárků.Díky Věra Anežka | |
:-) (31.12.2016 13:41) Ahoj, mám za sebou takový příběh, který trval rok a půl. Odnesla jsem si z toho zkušenost do života, ale radost určitě ne. Začala jsem ve čtrnácti chodit s šestnáctiletým klukem. Nebylo to proto, že jsem se do něj zamilovala, ale protože jsem byla hloupá a strašně chtěla kluka a on byl jediný, co mě v té době chtěl... Říkala jsem si fajn, je starší, docela hezký, věřící ( i když v některých jednáních by to člověk nepoznal)....třeba se do něj postupem času víc zamiluju. Kdeže. Už od začátku se mi nelíbilo jeho chování, měl hodně nedostatků a já se uklidnovala tím, že každý máme nějaké nedostatky, že je vydržím....trápil mě a já jsem s ním nebyla vůbec šťasná. Nalhával mi takové věci, kterým jsem vždy věřila a poslouchala ho na slovo.(Samozřejmě když jsme se rozešli, všechny ty řeči jsou lži a jsem teď akorát zklamaná, že jsem byla tak důvěřivá.) Moje sebevědomí pod ním klesalo a strašně mě to dostalo do zoufalství. Ztrácela jsem ostatní kamarády, kašlala jsem na školu, své koníčky jsem zanedbávala a byla jsem ovládáná pouze jeho řečmi. Ptala jsem se na rady kamarádů, dospělých, kněží, vyslechli mě a měli jedinou radu..pokud s ním chodíš z lítostí, pokud s ním nejsi šťastná, rozejdi se... vždyť ve vztahu nemáš vydržet za každou cenu, je to taková zkouška těch dvou, jestli by jim to potom v manželství klapalo, a pokud to není upřímné z obou stran, nemá to cenu. To je prostě základ. Když jsem se sním teď nedávno v šestnácti rozešla, nedokážu ani říct jak se cítím skvěle a svobodně, nelituju toho vztahu, byla to zkouška, ale je mi líto, že jsem roka půl svého života strávila jen trápením a ponižováním. Pokud ale nejseš do něho zamilovaná, myslím že šance na zamilování, je velmi malá. Ano, může se to zamilovávání prohlubovat, to je správně v upřímném vztahu. Ale když už teď víš, že by sis s ním nedokázala představit život, nechoď dál...Hlavně se nenechávej ovládat a měj svůj rozum, v případě se třeba poraď s někým komu důvěřuješ, s knězem apod...držím ti palce!:) | |
Viktorie (04.01.2017 19:48) Ahoj, já ano. Začala jsem stím klukem chodit v 19 ale bylo to docela dost komplikované a vůbec jsem do něj nebyla zamilovaná. Ale láska se dostavila časem a teď jsme spolu 7 let a já ho opravdu upřimně miluji:-) Ale nemysli si není to vše tak jednoduché jak se na první pohled možná zdá. Být tebou tak to určitě zkusím a uvidíš sama. Můžu se zeptat kolik ti je let? děkuji:-) | |
Mia (02.01.2017 17:25) Mám stejný problém a každá rada by se mi taky hodila... Kromě toho mám drobné pupínky na stehnech. Vypadá to jako "husí kůže". Není to žádný ekzém nebo alergie. Mám to geneticky a nevím vůbec jak se toho mám zbavit :o. Žádná z kamarádek to nemá, takže mi neporadí... Máte s tím někdo zkušenost? A u těch vyrážek jsem si akorát všimla, že se mi udělají, když se zpotím a hned se neumyju a dělají se mi nejvíc v místech, kde mám lem kalhotek. Ale jak se jich zbavit to netuším😱 | |
.... (18.12.2016 19:29) Ahoj holky.Takových dotazů, jaký píši, je tu nejspíš plno, ale přesto .. :Líbí se mi jeden kluk.Někdy (spíš teda vzácně) se spolu bavíme, ale já bych chtěla, abych si s ním mohla povídat častěji. Jenže nevím, jak se s ním mám začít bavit, jak navázat hovor...Prosím, pokud chcete,poraďte. Všem děkuji!! | |
Krala (23.12.2016 16:48) ahoj :) skus sa zacat zaujimat o to co ma on rad, napriklad jeden moj kamos velmi lubi florbal tak sa ho skus spytat ci by si ho nemohla prist poziret na iaky sport , n ajeho zapas, alebo ho jednoducho pozvi do vasho spolca , alebo mu napis a potom to uz zacne :) neboj sa hlavne !! | |
Mark (17.12.2016 22:23) Bigy je úžasná škola. Jsem vážně moooc ráda, že jsem na ni šla. A učení? Záleží na tobě kolik toho chceš umět. Někdo se šrotí hodiny na každou písemku, někdo to zas tak neřeší a někdo písemku opíše z mobilu. Nakonec s úsměvem na tváři projdem všichni. Všechno je to o tvým přístupu, stejně jako to, jak si ty čtyři roky užiješ. Záleží jen na tobě, jestli budeš chodit na mše, jestli se zapojíš do scholy, do parlamentu, jak to rozjedeš se třídou... Takže no stres a hlas se na Bigy :D | |
já (03.01.2017 18:24) Ahoj já chodím na BiGy do prváku. Je fakt úžasná škola, ale učení je pro mě dost těžký a na každé škole se najde nějaká učitelka, která ti znepříjemňuje život. Ale, když se dostaneš na BiGy, stojí to za to. Hlavně je tam cítit ta skvělá křesťanská atmosféra, kterou na necírkevní škole nenajdeš, proto určitě dej svou jednu drahocenou přihlášku na BiGy. :) | |
Věra Anežka (16.12.2016 11:34) Ahoj, napadlo mě že bys mohla ročníkovou práci udělat na nějaké téma,které tě baví.Jestli tě baví biologie, tak něco na biologické téma. Pokud tě baví literatura,tak něco o nějakém spisovateli. Nevím jestli jsem ti pomohla,ale pevně doufám že jo.Každopádně držím palce,ať ti to vyjde a ročníková práce se ti povede. Když budeš chtít můžeš napsat sem do diskuze jestli jsem ti aspoň trochu pomohla. Věra Anežka | |
Králík (15.12.2016 19:50) Ahoj holky, pořídila jsem si králíčka a zjistila jsem, že se musí každý den "venčit", ale chodím teď na střední a moc na to nemám čas. Tak bych chtěla vědět proč se králíci na chov "venčit" nemusí a ti "na mazlení" ano.A co by se stalo kdybych ho přestala "venčit"? Pokud to některá víte tak mi prosím poraďte. Předem děkuji | |
T. (16.12.2016 08:52) Ahoj,myslím, že ti poradím. Máme doma taky zakrslého kralíčka a taky není vzdy čas ho jít venčit, ale nemusíš mít vůbec strach. Teď na zimu ho nevenčíme, protože je zima a ještě by se nachladil a bohatě stačí když ho vezmeš ven třeba jednou za čas. My ho třeba pouštímě jen tak po bytě a on skotačí a stačí mu to, ale musíme teda dávat všechny dráty nahoru, protože to má rád taky :)) Ale rozhodně ho nemusíš venčit každý den, to jen nejaká fáma. Náš už u nás žije 4 roky a rozhodně sme ho nevenčili pokaždé. Doufám, že jsem alespon trochu poradila :)! Měj se pěkně. | |
taky řidička (14.12.2016 21:27) Ahoj holky, dělám si řidičák už jsem sem psala když tu psala řidička. Ale můj problém je že jednou je to opravdu hrůza a pak zase je tam zlepšení už jsem odjela ty jízdy tak si musím přikupovat. Vůbec nevím co mám dělat je to pro mě už vyčerpávající vždy mám strach že ta jízda bude zase hrozná a nebude se mě dařit. Připadám si že jsem úplně pitomá a hrozně mě to štve hlavně si připadám neschopně a že musím být nejhorší ze všech. Ale hrozně bych ten řidičák chtěla dost by mi to pomohlo mám přítele, který je na invalidním vozíku a nevidí tak bych ho mohla vozit protože doprava je někdy komplikovaná a on řidičák mít nemůže taky bych ten řidičák chtěla kvuli mamce abych ji mohla vozit k léékařům protože je nemocná. Ale prostě mi to nejde. Co mám dělat? Mám to vzdát? Bohužel nemám nikoho kdo by si semnou sedl do auta a zkoušel jezdit jen v té autoškole. Prosím pomodlete se za mě jsem už zoufalá. Děkuji | |
Řidička (15.12.2016 20:45) Ahoj, ráda bych tě povzbudila :) Když jsem dělala autoškolu, taky jsem měla pocit, že jednou mi to šlo bez sebe menších problémů a další jízda byla naprostá katastrofa...prostě jednou jsem byla dole, podruhé zase nahoře a taky to pro mě bylo dost těžké, páč kamarádkám, které autoškolu dělaly se mnou to šlo a instruktor taky naznačoval, že jsem "pěkné poleno". Vůbec se těmito pocity a řečmi nenech odradit a netrap se tím, všichni jsme jenom lidi a každému nejde všechno hned napoprvé :) Je důležité si věřit a nebát se, i když to je opravdu dost těžké. Klidně vyzkoušej jít na zkoušky, testy určitě zvládneš a pokud by se ti jízda nepovedla napoprvé, tak to není žádná ostuda :) Nikdo nepočítá s tím, že po pár hodinách v autoškole budeš jezdit dokonale, jde jen o to, abys nedělala fatální chyby a tímpádem nebyla nebezpečná :) Přeji ti, ať autoškolu úspěšně zvládneš, myslím na tebe a určitě to nevzdávej! :) | |
P. (24.12.2016 02:14) Ahoj, nic si z toho nedělej... Ono těch 20 hodin, nebo kolik jich je v autoškole povinných je katastrofálně málo na to, aby se člověk naučil řídit. :/ Doporučila bych ti zkusit jinou autoškolu - on je to občas dost rozdíl. Ve všem. Já jsem dodělala autoškolu zrovna před rokem. Bylo to pro mě o to víc stresující že všichni měli přehnaná očekávání, hlavně taťka, myslel se že pojedu 5x a už budu jezdit jako on po 20 letech... Třeba někdy po 10. jízdě jsem přišla domů, nadšená že za 60 minut ježdění po přecpané Praze jsem "jen" nedala párkrát blinkr a jen asi 2x mi chcípl motor - no a koukal na mě jak na největšího blbce... Ale neboj se toho, je to jen o zvyku. Jízdu jsem tenkrát udělala napodruhé (ale spíš proto, že komisař se tím nechtěl moc zatěžovat a jela jsem jen asi 10 minut po cestách které jsem znala). Řidičák mám tedy od loňského prosince a od té doby jsem neřídila. Letos jsem nastoupila na VŠ a od rodičů jsem dostala auto (u nás v rodině jsou všichni vysokoškoláci s dobrou prací, byla by pro ně doslova ostuda, kdybych já na VŠ nešla, to neexistuje... tak mi to takhle asi chtěli trochu zpříjemnit). Každopádně, teď řídím 3. měsíc a je to rozdíl o 360°! Než jsem do toho auta poprvé sedla, zaplatila sem si 2hodinovou kondičku v jiné autoškole - úžasný instruktor! Škoda že jsem u něj nedělala celou autoškolu, vůbec nezvýšil hlas ani při úplné konině, všechno skvěle vysvětlil. Nebyla to dokonalá jízda, ale na že po 9. měsících poprvé za volantem... Pak jsem začala jezdit sama, nejprve jen po vesnici, loudavým tempem, s taťkou... Přísahala jsem si že v životě nevjedu na dálnici (se kterou jsem měla špatnou zkušenost z autoškoly když mě tam vzal asi na 5. lekci). Ale jak jsem jednou jela poprvé sama - asi 2 km do obchodu a zpátky :D od té doby se to strašně rychle změnilo, začala jsem si být jistá, rychle jsem přestala dělat chyby, všechno se mi zautomatizovalo, řazení, blinkry... tak za 2 týdny jsem udělala snad větší pokrok než v celé autoškole a potvrzují mi to i ostatní - opravdu řídit se naučíš teprve až budeš řídit sama a nebudeš moct počítat s tím, že tě někdo "zachrání". Přeju ti aby se ti to povedlo, protože je to super, a v dnešní době je to důležité, nikdy nevíš co se může stát a kdy se to bude hodit. Já to potřebuju hodně, mám hobby které vyžaduje hodně času i cestování, prakticky každý víkend jsem alespoň 1 den pryč, často i po škole, jezdím na intenzivky, tábory... A teď už konečně nemusím nikoho uprošovat aby mě někam odvezl, nemusím vstávat ve 3 ráno, jít 2 km pěšky na vlak a cestovat do zapadlých míst 4 hodiny, nebo nemusím akce rušit kvůli tomu že nemám odvoz... Musím říct, že si myslím že teď řídím najednou dobře, prakticky bez chyb, hodně jsem si zvykla, už ani dálnice mi nedělá problém, ani na mě auta netroubí protože je zdržuju pomalou jízdou (mimochodem jezdit moc pomalu není nic bezpečného). Ale zároveň jezdím opatrně, na to mysli vždy, žádný blbec který se na tebe bude zezadu tlačit a troubit ti nestojí za to, abys kvůli němu třeba porušila povolenou rychlost nebo se ti kvůli němu něco stalo - a takových řidičů je bohužel dost. :/ Takže hodně štěstí a určitě to zvládneš, neboj! A na závěr ještě jedna věc - v autoškole to byl pro mě stres. Nyní řídím strašně ráda, mám to jako relax. Třeba i po tmě, když je venku zima, zatopím si v autě, pustím potichu rádio, naprosto jsem si to zamilovala. :) | |
Řidička (14.12.2016 06:28) Ahoj holky, nedávno jsem zde přidala příspěvek týkající se autoškoly a mých obav ze závěrečné zkoušky a tak jen píši, jak to dopadlo - včera jsem dělala zkoušky a úplným zázrakem jsem je udělala, nechápu to. Sice jsem se díky stresu dopustila poměrně hodně chyb, ale dal mi to. Tímto bych chtěla poděkovat všem, co mě podpořili modlitbou a povzbudit všechny, které autoškola, nebo závěrečná zkouška teprve čeká. Nemějte strach a svěřte to do rukou Pána Boha. Určitě zkoušku uděláte, ani nebudete vědět jak :-) Přeji vám všem požehnaný advent a celou dobu vánoční :-) | |
Strana: 1 << 81 82 83 84 85 86 87 88 89 >> 1223 |
(za poslední 2 měsíce) |