Ahoj M, díky za dotaz. Máš kamaráda, do kterého ses asi zamilovala. On to jednu dobu cítil stejně, po tom co jste si promluvili, jste se dohodli, že to necháte v kamarádské "verzi". Ty k němu ale poslední dobou cítíš něco víc, on zase přemýšlí, že by mohl být jednou knězem, ale není ještě rozhodnutý, neví to jistě. Píšeš, že je ti 15 let, v tomto období je úplně běžné a normální, že se ti nějaký kluk líbí, a taky se může stát a stává se, že za nějaký čas se ti líbí zase někdo jiný. Je to vzájemné poznávání a oťukávání. A může se ti líbit z mnoha důvodů - má bezva povahu, je kamarádský nebo se ti líbí jeho zevnějšek, je veselý... důvodů je spousta. Nevíme, kolik je mu let. Zřejmě sám ještě neví, podle toho co píšeš, jestli se stát knězem nebo ne. Hledá, poznává, přemýšlí.. Navíc jste se společně domluvili, že budete jenom kamarádi. I ty sama píšeš,  že máš z chození obavu, zatím jsi s nikým nechodila, máš strach, že by ses musela nutit do něčeho, co bys nechtěla. Na tvém místě bych tomu nechala volný průběh a tkzv. netlačila na pilu. Můžeš se modlit za to, abys poznala co máš dělat, jak se máš zachovat v určitých situacích... A kromě toho dál žít svůj život, dělej co tě baví, užívej si kamarádství i s ostatními. Z redakce přejeme hezké podzimní dny. M.

Ahoj Sýkorko, díky za dotaz. Píšeš, že máš problém s učením AJ. První dobrá zpráva - chceš se zlepšit, a to je super. Protože jak se říká, když se chce, všechno jde..:) Jasně, že ne hned, ale po malých krůčcích to zvládneš, uvidíš. Zkus se mrknout na  stránky: http://http://www.helpforenglish.cz, kde můžeš zdarma procvičovat. Ale to je samozřejmě jenom jedna z možností. Můžeš se např. také domluvit s rodiči a zařídit si doučování. Je potřeba mít dobrý základ, protože se budeš učit ještě dlouho a nejspíš z AJ budeš i maturovat, že? Takže není vůbec žádná ostuda, naopak, někoho si sehnat a poprosit prostě o pomoc.

Nevzdávej to ale ani ve škole - kromě gramatiky je nutné jazyk procvičovat jako mluvený projev, komunikovat s ostatními, vědět, že dokážu být připraven reagovat, odpovídat, uplatňovat to, co se naučím v teorii v praxi. Pro tento účel je škola nenahraditelnou základnou. Osvědčená metoda redaktorky Martiny: "Při studiu angličtiny mi hodně pomohlo koukání se na britské/americké filmy s anglickými titulky. Ideálně si zkus pro začátek vybrat jeden film, který máš ráda a který už jsi viděla v češtině (takže zhruba víš, oč v něm kráčí). Potom se na něj zkus dívat v angličtině a snažit se porozumět tomu, jak se jazyk přirozeně ohýbá, jaká je přirozená slovní zásoba atd. Kromě toho se ti dostane do krve i anglický přízvuk."

Z redakce přejeme hodně štěstí ve studiu! :)

Ahoj Lojzo, díky za dotaz. Píšeš, že tě tvá o rok starší sestra natáčela při tom, jak jste se u babičky dívaly na televizi a pak to posílala dál. Chápu, že tě to štve. Zkusila bych si s ní  o tom promluvit po "dobrém" - že ti není vůbec příjemné, když se něco takového děje, že už to není jenom o tom, že si někoho natáčí, ale i o tom, že to potom posílá dál, a že si to nepřeješ. Možná, že to bude stačit, sestra si uvědomí, že je to vůči tobě nefér, a přestane s tím. Pokud by se to ale opakovalo, asi by bylo dobré ji upozornit, že to budeš to muset říct svým rodičům, protože se ti to fakt nelíbí a nevíš, co jiného bys mohla udělat. Existují určité hranice, které by se prostě překračovat neměly, protože to druhým může ublížit!  Ale jak píšu výše, možná bude stačit si upřímně se sestou promluvi a nic dalšího nebude potřeba. Moc bych vám to oběma přála. Hezký den. M.

Ahoj Jusťo, díky za dotaz. Píšeš, že jsi přešla do nové školy, kde už má každá holka svou nej kámošku, a tak se cítíš osamocená. I když se na tebe ostatní usmívají a jsou milí, pořád máš pocit, že do třídního kolektivu nepatříš. Tak se na pojďme mrknout: Ono není nic jednoduchého, když jde člověk někam, kde to nezná, navíc když tam jde sám. To se stává i nám dospělým - je to nekonfortní situace, že? Myslím, že moc dobrá zpráva je, že se k tobě ostatní chovají hezky. Víš, každý máme jinou povahu, někdo je okamžitě kamarád s každým a někdo potřebuje delší dobu, aby se v novém a pro něj úplně neznámém prostředí zadaptoval, na tom není nic špatného. Na našem webu máme v rubrice Vztahy, podrubriky, které se přátelstvím a vůbec vztahy zabývají, zkus si je pročíst, je tam spousta dobrých rad. Na jeden super článek ti tady dám přímo odkaz https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm. Je to šest klíčů k novým kamarádům. Píšeš taky, že ve třídě máte samé dvojice holek a žádná není taková tři do party, jak píšeš. Ale možná, že když vyzkoušíš ty "klíče" z článku, a poznáš spolužačky zblízka, najednou je uvidíš ještě trošku jinak. A taky je možné, že jsou tam opravdu tak pevné vztahy mezi nima, že se stanete dobrými spolužáky, ale best kamarádka mezi nimi třeba nebude. To ale neznamená, že na tebe nečeká někde jinde. Třeba v hudebce nebo jiném kroužku, ve schole, tam kde bydlíš...Ale dobrou kamarádkou a spolužačkou být můžeš, i když nebudeš mít ve třídě svou BFF, i když kdo ví...:) Moc na tebe myslíme a klidně se zase ozvi. M.

Milá tazatelko, ptáš se na to, zda člověk v nezvladatelné situaci se může sebepoškozovat nebo si vzít život. Víš, Bůh nás má všechny nesmírně rád. Víme, že právě z lásky k nám byl Pán Ježíš ukřižován, ale pak třetího dne vstal z mrtvých. To znamená, že i On prošel branou hrozného, obrovského, nezvladatelného utrpení. ALE třetího dne vstal z mrtvých! A i pro každého z nás, když se ocitáme v nejrůznějších, velice těžkých situacích, Bůh má řešení. Tedy první, na čem je třeba přemýšlet, zní: Bůh je láska, Bůh je síla, Bůh je spása, Bůh je záchrana! A to i v takových situacích, které se nám můžou zdát, úplně, úplně mimo. Když něco takového prožíváme, první věcí je držet se Boha - jako ten tonoucí. Boha se můžeme v takových situacích držet skrze modlitbu, skrze pohled na kříž, kdy jenom tiše pláčeme ale upíráme svůj zrak k Pánu Ježíši. No a Bůh nám posílá také lidi, kteří nám pomáhají. To znamená, že v takové situaci je dobré najít někoho, ke komu má člověk důvěru. Může to být kněz, může to být řeholní sestra, někdy psycholog, může to být někdo ze starších, zkušenějších lidí, kteří tě vyslechnou, a kteří ti pomohou radou. Neboj se za někým takovým zajít. 

Kdo se snaží i třeba křečovitě důvěřovat Pánu Bohu, ten zakusí, že i v nezvladatelných situacích nám dá sílu a postupně se i těžkost promění.

Pokud nedůvěřujeme Pánu Bohu je život mnohdy fakt moc černý. Pokud nedůvěřujeme Pánu Bohu, snadno začneme mít pokušení udělat něco proti sobě, sebepoškozovat se, a to je špatné a je třeba to nazvat hříchem. A pokud se týká sebevraždy, tak je to opravdu hřích, který je vážný.

Co tedy dělat? Držet se vždy za každé situace za ruku Boha.

Ahoj Any, díky za dotaz. Co se líčení týká, je důležité požívat kvalitní produkty a hlavně se pořádně odličovat a dobře se starat o pleť. Bez toho by pak každodenní líčení škodilo. A samozřejmě záleží na typu pleti, hlavně u aknózní pleti je potřeba dávat pozor na zvolené produkty. Měli jsme o tom teď docela dost článků v INu, mrkni (např. o akné je říjen 2024, make up prosinec 2023 atd.). Na druhé straně není potřeba začít se malovat jen proto, že vidíš kolem sebe spoustu holek, které na makeupu opravdu nešetří. Naopak. Tvoje pleť ti poděkuje, pokud ji nebudeš zbytečně ucpávat různými přípravky, po nichž navíc častokrát vypadá obličej velmi nepřirozeně. Chce to si prostě správně vybrat. A myslím, že tady zvlášť platí, že méně je více.:) Měj se hezky. M.