Milá R.,

uvažuješ velice poctivě.
Pro pochopení otázky je třeba nejprve jasně poznamenat, že u člověka je vždy třeba počítat s darem svobody. Proto se může rozhodovat i pro jednání, které je ve své podstatě zlé a špatné, může svou svobodu zneužívat (např. umělý potrat, vykořisťovat zaměstnance, vést války).
Lidé mají své tělo, dar sexuality a rozhodují se, jak se svým tělem a s darem sexuality naloží. Z Bible víme, že je sexualita pro člověka dar, aby mohl jako muž a žena vytvořit jednotu, obohacovat se a přivést na svět a vychovat děti.
Pokud někdo žije svou sexualitu mimo rámec manželství, je to zneužití daru, jedná se víceméně jen o ukájení pudu, i když třeba ve dvou. Rozvíjet sexualitu mimo rámec manželství jinými slovy znamená neukázněnost, zneužití svobody.
A teď k lidem, kteří pociťují přitažlivost ke stejnému pohlaví. Proč se to některým lidem v minulosti i dnes stává, že pociťují tuto přitažlivost, je veliká otázka. Mnoho psychologů je toho mínění, že jde o důsledky pokažené rodinné výchovy (nepřítomnost otce a veliká přisvojující si láska matky). Pokud někdo takový cit v sobě má, samo o sobě to není hřích. Takový člověk je ale jako každý jiný volán k tomu, aby jako svobodný člověk zareagovat tím, že nebude rozvíjet sexualitu mimo manželství, bude žít tedy ve zdrženlivosti. Ano, může to být pro něj obtížné. Ale obtížné je to i pro jiné skupiny lidí. Vždyť ne každý může vstoupit do manželství a jsou lidé, kteří do manželství nevstoupí z nějakého důvodu a zůstanou svobodní.
Pokud takový člověk začně rozvíjet sexualitu homosexuálně, je to špatně stejně tak, jako u muže, který je heterosexuál a sřídá ženy nebo má kromě své manželky občas nějakou další ženu. Jedná se pak o zneužití svobody a o špatné jednání. A zlo nikdy nikomu nepřinese dobro.

Jak píšeš, problém současnosti spočívá v tom, že se vydává homosexuální soužití za další normální variantu lidského bytí. S tím nemůžeme souhlasit, je to skutečně proti přirozenosti, proti Bibli. Papež František hovoři již vícekrát o lobby, které takového postoje protlačují a o genderových ideologiích, které jsou protlačovány finančními skupinami. Proto se můžeme setkat s tím, že je homosexuální život pokládán za normální, běžný, dokonce zajímavý...
Zdá se, že pokud opravdu někdo v sobě pociťuje přitažlivost ke stejnému pohlaví, vnitřně dost trpí. Takový člověk pak potřebuje pomoc. Otázkou je, zda mu ji současná společnost je schopná vůbec poskytnout, když psychologové mají skoro zakázáno takovým lidem pomáhat.

Máš-li zájem o hlubší pohled, lze ho najít např.:
http://www.focolare.cz/gender

V katolické církvi jsme tedy vedeni k tomu, abychom kažého měli rádi, i když se rozhoduje, že bude žít špatně, ale to neznamená, že souhlasíme s jeho hříchem. S tím souhlasit nemůžeme.  

A ještě jedna poznámka. Dnes se kolem nás hovoří o lidské bytosti jako o někom, kdo je závislý na tom, aby žil sexuálně a to jakýmkoliv způsobem. Štěstí člověka ale není v naplnění sexuality, ale schopnosti milovat druhé - darovat se, sloužit druhým, být darem pro druhé.

Milá Kájo, ke svatému přijímání může chodit katolík, tedy pokřtěný, který nemá těžký hřích. Když má těžký hřích, je třeba nejprve jít ke zpovědi a snažit se hříchu vyvarovat. Pokud je tedy někdo, kdo se cítí být homosexuálem, může chodit k přijímání. Problém je s lidmi, kteří žijí neustále v těžkém hříchu a nechtějí se ho zbavit (např. někdo žije sexuálně mimo manželství). Ti většinou ani nejdou ke zpovědi a tedy nemohou přijímat eucharistii, protože by to byla další urážka Ježíše.

Milá M.
Určitě není těžký hřích sledovat věci na youtube, i když nejsou všechny práva v pořádku.

Nesdílet, že se někdo hledá, je dokonce moudré. Mnohdy se jedná o kachny.

Že se v sobě babráš? Je to možné. Svědomí je třeba vychovávat. Píši o tom v knížce: Máš na víc (autor Jan Balík). Je k dostání u Paulínek a to i v elektronické verzi. A jistě bude vhodné, když o svých myšlenkách popovídáš se zpovědníkem či knězem, ke kterému máš důvěru.

Milá Miki,

modlete se s důvěrou k Panně Marii Zdrávas Maria a svěřujte jí své rozhodnutí prožít známost dobře a čistě.
Doporučuji si pročítat společně nějaké kvalitní knihy o známosti a manželství. Inspiraci můžete najít zde: http://teologietela.paulinky.cz/Zasnuby-Manzelstvi/Zasnoubeni-a-priprava-na-manzelstvi

Milá Olgo,

na CSM můžeš jet, i když nejsi plnoletá, jen je potřeba mít vyplněnou kartu mladších, kterou najdeš zde: https://olomouc2017.signaly.cz/1701/karta-mladsich a mít někoho plnoletého jako doprovod. Může to být kdokoliv, i starší kamarádka. Určitě od vás z farnosti pojede někdo starší, koho do té karty budeš moct napsat.

Pokud bys vůbec neměla žádný doprovod, otec Jan, který setkání organizuje, asi o tři dotazy níže odpovídal, že bude brzy i karta mladších bez doprovázejícího takže sleduj oficiální stránky setkání. Nicméně nejdřív se poptej ve svém okolí, jestli nejede někdo starší, kdo tě doprovodí. Martina

Milá Olgo,

toto je záležitost tvojí rodiny a proto by sis měla promluvit s rodiči, proč velikonoční zvyky nedodržujete. Oni by ti pak měli dát argumenty, jak postoj tvojí rodiny dále vysvětlit spolužákům. My ti v tomhle poradit nemůžeme, protože nevíme, jaké důvody tvoje rodiče k tomuto postoji vedou. Martina

Ano. Pokud jedeš s ní, může. Jen musíte mít kartu mladších. Jednu verzi. Více na webu setkání https://olomouc2017.signaly.cz/

P. Jan Balík, organizátor CSM

Milá tazatelko,

pokud je někdo mladší 18 let a chce se účastnit CSM v Olomouci, musí mít podepsanou od rodičů kartu mladších. V současnosti chystáme kartu mladších pro ty, kteří nenajdou doprovázejícího. Chvíli počkej a budeš ji moci využít. Bude na webu k mání.
Pokud najdeš někoho z jiné diecéze, je možné, aby Tě doprovázel.
Těším se v srpnu na viděnou.

P. Jan Balík, organizátor CSM

Milá Májo,

Chatrč je kniha, která se určitou formou snaží popisovat tajemství Trojjediného Boha lásky. Snaží se hovořit o Bohu tak, aby se ukázalo, že je obtížně pochopitelný (např. Bůh otec jako černoška), ale že je nám blízký a má nás rád. Někteří ji chválí, jiným se zase úplně nelíbí. Takže je třeba knihu brát jako pokus autora předat nějaké duchovní, křesťansky laděné poselství. Ale je to beletrie, tedy ne teologie. Proto se dá knihou inspirovat, ale není to prostě evangelium.

Hezkou recenzi jsem našel u jednoho evangelíka: http://david-novak.blogspot.cz/2011/09/chatrc-recenze-knihy.html

Milá Kláro, vzít někoho nevěřícího, který má o víru nějaký zájem, na Celostátní setkání mládeže je výborný nápad. Jen je dobré ho upozornit, jaké je to akce (například, že se spí odděleně kluci a děvčata) a pak se mu během týdne nějak věnovat - například mu pomoci vybrat přednášky atd.