Milá kiki,

přemýšlet o víře je moc důležité, ale je třeba katolickou víru studovat. Jen tak pochopíš, že opravdu leccos je projevem konkrétní skupiny lidí a jejich kultury, ale zároveň poznáš, v čem je katolická církev vzácná, v čem je její bohatství: např. dar svátostí, dar papeže, přátelství se svatými a s Marií.

Pokud jsi ještě neprostudovala YOUCAT, moc Ti to doporučuji. Pokud ano, vrhni se na Kompendium Katechismu katolické církve nebo přímo na ten velký Katechismu katolické církve. Nebudet to četba snadná, ale mnoho zajímavého se tam dozvíš.

Všechny křesťany (katolíci, evangelíci, pravoslavní) spojuje víra v Trojici Boží, ve vtělení Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání a v důležitost křtu. Tedy to hlavní máme opravdu společné.  

Milá tazatelko,

modlit se Breviář je doporučováno, protože je to biblická modlitba, která nás spojuje s církví. Jak začít? Třeba Modlitbou před spaním - tedy každý večer se pomodli to, co je na příslušný den. Je to jednoduché, protože je to vše na jednom místě a není to dlouhé, tak do 10 minut. No a pak časem se někoho zeptáš, jak se modlit nebo si něco vygooglíš.  

Elektronický breviář najdeš tady: http://ebreviar.cz/, případně si můžeš texty na konkrétní den najít tady: http://breviar.sk/cz/default.htm

Milá Terezo,

tak, jak to píšeš, nejde o hřích. Sexualita patří k lidské lásce a je třeba se o ní hodně dozvědět z dobrých pramenů! Nejlepším učitelem, jak sexualitu žít je Bůh, který ji vymyslel. Nedávno vyšla knížečka: Martin Kvapilík - Proč spolu před svatbou nebydlet a nespat (nakl. Cesta www.cestabrno.cz), také lze doporučit knížečku jendoho nekatolíka David Floryk: Milujte se a množte se (www.ceskestudny.cz) a někdy do prádznin vyjde u Paulínek knížka, kterou jsme připravili: Učit se milovat - 30 otázek jak nepokazit to nejdůležitšjí dobrodružství v životě. Velice zajímavé jsou stránky: http://www.teologietela.paulinky.cz/

Tam najdeš i mnoho další literatury, která možná bude pro Tebe dnes obtížná, ale třeba za pár let tam najdeš mnoho inspirativního.  

Milá Lindo,

jak si to vše představit? Jak to vše doopravdy je? U Boha je vše TEĎ. U něj není včera, zítra a pozítří. V Bohu je vše přítomnost. Tedy i vykoupení je stále to, co se děje. Ježíšovo narození, vtělení, život, smrt a zmrtvýchvstání je v Bohu neustále aktuálně přítomné, stále se děje.

Težko si to představit, viď. My lidé si to právě proto rozkládáme a z Božího tajemství po celý rok něco zdůrazňujeme a tím hlouběji prožíváme. Na Vánoce narození, na Velikonoce umučení a zmrtvýchvstání atd. Slavení eucharistie je zpřítomnění celého Božího tajemství, všeho, co Ježíš vykonal. Tedy v každé mši svaté se Ježíš rodí, žije, umírá a vstává z mrtvých. Oltář při mši svaté jsou jesle, kříž, i prázdný hrob u kterého stojí Ježíš živý zmrtvýchvstalý uprostřed nás.

Protože není možné si to představit tak, že by Ježíš umíral na zemi stále znovu (zde na zemi se to odehrálo v konkrétním okamžiku dějin), tak říkáme, že se v eucharistii vše to, co je v Bohu přítomno, zde na zemi zpřítomňuje. Jinak řečeno: každá mše nás vtáhne do nekonečného Božího tajemství. A zde se dostáváme zase k tomu, proč někdy slavíme více narození a někdy více ukřižování atd. Prostě, potřebujeme to nějak vše uchopit, prorozjímat.   

Milá tazatelko,

jsi na světě, neboť Tě má Bůh rád a chce, abys už zde na zemi a jednou v nebi zakoušela blaženost jeho lásky.

Na zemi je mnoho bolestí, to ano. Proto se máme dívat na Ježíše. On se stal člověkem mimo jiné i proto, aby nám ukázal, že na této zemi může být leccos náročné (jeho kříž), ale je to cesta do nebe, k zmrtvýchvstání. Náš kříž neseme s naším Pánem. Tak se neboj, a to ani svých hříchů.

Jak říká často papež František, hřísní jsme všichni, odpuštění potřebujeme všichni, ale nesmíme být zkažení. A víš, kdo je zkažený? Ten, kdo hříchu nechce litovat, obhajuje je a je sám se sebou spokojený. Ale to ty nejsi. Ba naopak, je vidět, že máš v sobě hodně dobra a o věcech přemýšlíš. Proto Ti navrhuji, aby sis opatřila tři knížky plné krásných slov papežů k mladým lidem. Všechny tři mají na DCM nebo se dají koupit u Paulínek. Jedná se o: Kristus vás miluje - Jan Pavel II. mládeži a Jste nadějí církve - setkávání Benedikta XVI. s mladými lidmi a Prosím o přátelsk dialog - Frantšek v Rio de Janeiro 2013. A zatím si přečti dopis, který teď poslal mladým lidem papež František. Najdeš ho na
https://krakov2016.signaly.cz/1502/poselstvi-svateho-otce-frantiska-k

V těchto textech objevíš mnoho podnětů, které Ti pomohou najít správnou cestu životem. 

Milá Lindo,

krásná a důležitá otázka. Jak prožít Velikonoce skutečně duchovně? Nejlepší bude, když se sebereš a pojedeš je prožít na nějaké DCŽM (např. Vesmír, Příchovice, Rajnochovice atd.). Tam je můžeš prožít v klidu a v plné soustředěnosti na Boha ve společnství dalších mladých lidí.

Možná zůstaneš doma. Pak se odpoj od internetu a věnuj se modlitbě a četbě Písma. Každý den si můžeš přečíst v evangeliích to, co se událo. Pochopitelně je vhodné účastnit se krásné liturgie: ve čtvrtek dopoledne doporučuji jet do katedrály, kde se setkávají kněží s biskupem a světí se svaté oleje. Pak ve čtvrtek večer mše a možnost zůstat v kostele na adoraci. Velký pátek - křížová cesta a obřady uctívání kříže. Na Bílou sobotu někde bývá možnost společně se modlit breviář a pak za setmění začíná noční bohoslužba Vzkříšení. Tyto obřady bývají delší, ale jsou krásné. Leccos si o nich můžeš přečíst na www.liturgie.cz.

A pak existuje jedna pěkná a čtivá knížka: Den, kdy zemřel Kristus. Byla vydána vícekrát, naposledy u Karmelitánů. Tu by sis mohla pročíst. 

A co dělají v nebi? No radují se a chválí Boha. V nebi jsou totiž Velikonoce neustále, protože je středem nebe Ježíš ukřižovaný a Zmrtvýchvstalý. 

Milá Miky,

většinou každý člověk nějakou hloupost, která ho fakt strašně mrzí, v životě udělá. I svatý Petr si celý život pamatoval, že zapřel Krista. Pán Ježíš nám jistě takové věci odpouští. On dobře ví, že nás takové události a naše prohry vedou k pokoře a k tomu, že více spoléháme na něj, než na své síly.

Podívej se, to, co jsi udělala, jistě nebylo správné. Na druhé straně víš, že Ti Bůh rád odpustil. To, že si to pamatuješ, to je jistým způsobem dobré. Ber to jako takovou stopku, upozornění, že je třeba být opatrná a neriskovat v morální oblasti (např. s alkoholem) a připomínku, že je třeba prosit Boha, abys dobře žila. Nakonec víme, že v této oblasti se snadno zajde až k intimitě, což je daleko větší hřích. 

A jak odpustit sama sobě? Podívej se, když uděláme hřích, je třeba litovat - uznat hřích a prosit za odpuštění. Ale nesmíme se hříchem trápit - to je pokušení, kterým nás zlý duch oslabuje. A jak se trápení zbavit? Kdykoliv přijde vzpomínka a myšlenka na trápení se, řekni v duchu: Bože, děkuji, že jsi mi odpustil nebo Bože smiluj se, a od té chvíle se snaž na trápicí myšlenku již nemyslet. Prostě se vůlí snaž v mozku změnit program a myslet na něco jiného.

Neboj se, až jednou bude třeba a řekneš to svému chlapci, jistě to pochopí a odpustí ti. Bude-li tě mít rád, nebude mít s takovou věcí velký problém.  

Milá Terezo,

Panna Maria patří k dějinám spásy zcela neodmyslitelně. U evangelíků jde o to, že se domnívají, že je možné se modlit jen k Bohu a proto nepoužívají modlitbu ke svatým a k Marii.

Evangelíci většinou Marii uznávají jako Matku Boží, ale nijak ji neuctívají. My katolíci z Marie neděláme dalšího boha, jak nám někdy vytýkají, ale žijeme s ní v přátelství a využíváme její ochoty nám pomáhat. Modlit se ke svatým či k Panně Marii znamená, že je zveme, aby se modlili s námi, aby s námi prosili Pána Ježíše. A modlit se za něco s druhými, to je síla. 

Milá K,

super nápad Tvé tety. Je to velice dobrý způsob modlit se takto růženec. Před několika roky jsem o růženci napsal pro mladé knížečku. Jmenuje se: Objevit tajemství růžence. Dá se koupit u Karmelitánů http://www.ikarmel.cz/kniha/Objevit-tajemstvi-ruzence_ASP002.html

Její četba Ti může pomoci této modlitbě lépe rozumět a nacházet nové inspirace, jak se ji modlit.  

Milá Patty,

ano, mši svatou jde obětovat za druhé. Stručně řečeno: mše svatá je zpřítomnění oběti Pána Ježíše, a proto má nekonečnou hodnotu. Z každé mše má užitek ten, kdo je jí přítomen, to je pochopitelné, ale i celý svět a celá církev. A proto můžeme poprosit Pána, aby z tohoto pokladu své nekonečné milosti daroval někomu více. 

Z tohoto důvodu je zvykem, že každou mši kněz obětuje na nějaký úmysl. Můžeš to využít a na svůj úmysl nechat mši svatou sloužit. Většinou se pak dává knězi tzv. mešní stipendium - finanční částka, která slouží na pokrytí výdajů spojených s pastorací (např. benzín kněze, opravy auta). Velikost finančního obnosu bývá různá podle místa. (Klidně jen 100 Kč. Ale jsou místa, kde lidé dávají daleko více.).